Humus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Humus je soubor odumřelých organických látek rostlinného i živočišného původu. Tyto látky jsou v různém stupni přeměny. Je to nejúrodnější část půdy.
Obsah |
[editovat] Horizonty nadložního humusu
- L = spad nerozložené
- F = drť (kostry listů, zbytky jehličí i větviček) částečně rozložené, poznám z čeho to je
- H = měl vše rozloženo, nepoznám původ, částečná příměs minerální půdní složky z horizontu A
[editovat] Nadložní humus
Z hlediska kvality může být nadložní humus:
- Mor – nekvalitní surový humus, hromadící se ve velkých vrstvách. Vzniká v chladném humidním klimatu, jsou z něj vyluhovány velmi nepříznivé fulvokyseliny, které uvolňují z půdy hliník a železo, což vede k procesu podzolizace.
- Mull – opak moru, suché aridní (teplé) klima, velmi rychlý rozklad uvolňují se z něj velmi příznivé šedé humínové kyseliny.
- Moder – přechod mezi mullem a morem, nejčastější mull – moder, moder – mor.
- Tangel – vypadá jako mor, ale je daleko příznivější; jedná se o vrstvy jehličí kosodřeviny na vápnitém podkladě.
Humifikace je přeměna organických látek v humus.
[editovat] Rozklad humusu
V 1. fázi dochází díky bakteriím, houbám, plísním, vodě, teplotě, mrazu… k rozkladu na jednoduché anorganické látky, např. H2O, CO2, H2S, NH4 (proces se nazývá mineralizace).
Následně pak dochází díky biologické aktivitě ke vzniku velmi složitých organických sloučenin např. humusových kyselin = fáze humifikace. Tyto dvě fáze jsou spolu úzce propojeny a navzájem se prolínají.
[editovat] Půdotvorné procesy
- Akumulace – hromadění organických látek
- Erozní procesy – způsobuje vody, vítr, mráz, biologická aktivita, chemická aktivita roztoků; dochází např. k odnosu, ale i vyluhování částic z půdy
- Translokační procesy – přesouvání látek mezi půdními horizonty
- eluviace (ochuzení, vyplavení, vybělení)
- ilimerizace
- Transformace – přeměna primárních nerostů na sekundární, díky zvětrávání
- Humifikace – velmi složitý proces, přeměna organické hmoty
