Hokejová reprezentace Čech
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Medaile | ||||
|---|---|---|---|---|
| Mistrovství Evropy v ledním hokeji | ||||
| zlato | ME 1911 | |||
| stříbro | ME 1913 | |||
| zlato | ME 1914 | |||
Hokejová reprezentace Čech byla na evropské scéně nejúspěšnějším reprezentačním týmem v ledním hokeji před první světovou válkou. Jejími přirozenými následníky se posléze staly československá a dále česká hokejová reprezentace.
Čeští reprezentanti se dle rozhodnutí hokejového svazu zúčastnili již prvního mezinárodního turnaje, který spadal pod LIHG a konal se ve francouzském Chamonix. Později bylo těchto osm hráčů nazváno hokejovými mušketýry. Výprava pod vedením Josefa Grusse prohrála všechna čtyři utkání, ale získala důležité poznatky o stylu a pravidlech hry. Seznámila se také s potřebným hráčským vybavením pro lední hokej (tehdy pro odlišení od bandy hokeje označovaný jako kanadský) .
Hráči reprezentace pocházeli v celém tomto období vesměs z Prahy a to ponejvíce z klubů Slavie a ČSS. Reprezentační tým se poprvé utkal se skutečnými kanadskými hráči 7. ledna 1911. Do Prahy tehdy přijeli Oxford Canadians, což byli kanadští studenti ze známé britské univerzity. Čeští reprezentanti prohráli přijatelným rozdílem 0:4 především díky výkonu brankáře Karla Wälzera.
I přes problémy s přípravou, které zapříčinila obleva, se reprezentace vydala na mistrovství Evropy v ledním hokeji 1911. Mezinárodní sekretář hokejového svazu Josef Laufer zde započal svoji novinářskou kariéru, když telefonoval do Národních listů překvapivou zprávu o tom, že české mužstvo celý turnaj vyhrálo. Obhájený titul byl českému týmu na mistrovství Evropy konaném v Praze upřen, protože turnaj byl dodatečně anulován. Reprezentační tým ovšem potvrdil mimořádné schopnosti i v dalších letech, kdy skončil na mistrovství Evropy druhý jen kvůli horšímu skóre a opět první.
Hokejová reprezentace Čech neskončila na žádném z mistrovství Evropy, jichž se zúčastnila, hůře než druhá a jako jediná dokázala vyhrát dva tyto turnaje. To vše se dařilo, ačkoli český tým neměl na rozdíl od soupeřů k dispozici umělou ledovou plochu. Hráči se navíc museli složitě uvolňovat ze zaměstnání a studií.
[editovat] Mistři Evropy
- Jan Hamáček (1911)
- Karel Wälzer (1914)
- Václav Pondělíček (1914)
- Otakar Vindyš (1911)
- Jan Palouš (1911, 1914)
- Jan Fleischmann (1911, 1914)
- Jaroslav Jirkovský (1911, 1914)
- Jaroslav Jarkovský (1911)
- Josef Rublič (1911)
- Josef Šroubek (1911)
- Miloslav Fleischmann (1911)
- Josef Loos (1914)
- František Rublič (1914)
- Karel Pešek-Káďa (1914)
- Josef Páral (1914)
