Hejlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek nebo jeho část obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení.

Hejlov (někdy též v minulosti „Hýlov“ nebo „Hýlow“) je vesnice, která je dnes součástí obce Svrabov v okrese Tábor.

[editovat] Dějiny

Hejlov byl původně dvůr Prokopů z Hýlova. Jejich vedlejší linie žila v Hejlově ještě počátkem třicetileté války. Po vypálení dvora švédskou armádou v 17. století ves úplně zanikla. Až počátkem 19. století vznikají v Hejlově tři usedlosti. V té době tam staví rovněž svobodný pán František Vernier z Rougemontu jednokřídlou budovu s poplužním dvorem, kde se říká „Na Zámečku“. Dnes patří dvůr a statek velkostatkáři Antonínu Kroužkovi, který poplužní dvůr zvelebil a vysokými finančními částkami hospodářské budovy statku zrekonstruoval. Bývalý Vernierův zámeček byl v restituci privatizován a nachází se ve velmi zuboženém stavu.

[editovat] Prokopové z Hýlova

Tento rod odvozovat svůj původ od legendárního husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného „Holý “. Po povýšení do vladyckého stavu zemanů se v 15. století začala jejich hlavní větev psát Hýlovcové z Polkovic. Měli ve znaku na modrém štítě přední polovici stříbrného běžícího jelena. Tato hlavní linie vymřela již v 16. století^[zdroj?].

Po vypálení dvorce v Hýlově, Prokopové z Hejlovce zakupují statek ve Stoklasné Lhotě u Tábora a usazují se tam. Od roku 1750 se píší s přívlastkem „ zvaný Hol ý “. Lidmila Votápková z Ritterswaldu, sídlem na barokním zámku v Měšicích u Tábora, jmenuje roku 1774 Jana Prokopa zvaného „Holý“ po sňatku s její dcerou Johannou Votápkovou z Ritterswaldu rychtářem ve Stoklasné Lhotě,^[zdroj?].

Rod Prokopů zvaných „Holý“ ze Stoklasné Lhoty vymírá v roce 1942 po přeslici Annou Prokopovou, zvanou „Holou“, která se provdala dne 22. ledna 1889 na statku baronů Nádherných z Borutína za Jana Bervidu z Radkova^[zdroj?].

[editovat] Reference

Bada, Josef: „Stručné dějiny barokního zámku v Táboře-Měšicích“ (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005).
Cikhart, Roman : „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.
Sedláček, August„ Hrady, zámky a tvrze království Českého“, díl IV. „Vysočina Táborská“, Praha 1995.
Tříska, Karel Dr.: „Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezku“, V. díl, Jižní Čechy, Praha 1986.