Georgij Grečko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Georgij Michajlovič Grečko, rusky Гречко, Георгий Михайлович (*25. května 1931 Leningrad), je sovětský kosmonaut ruské národnosti.
Obsah |
[editovat] Život
[editovat] Mládí a výcvik
V době války jej rodiče poslali k babičce do Černigova. Postupně absolvoval nejrůznější školy přes střední až k fakultě mechaniky a začal pracovat v konstrukční kanceláři Sergeje Pavloviče Koroljova. Ten jej doporučil k výcviku kosmonautů a v roce 1966 se tak stalo. Hned na počátku výcviku se však zranil a tak se dál věnoval hlavně studiu. Obhájil diplomovou práci s tématem cesty k Měsíci a po uzdravení a lékařských testech do výcviku vrátil. Byl určen náhradníkem k letu Sojuzu 9 v roce 1970. V roce 1975 již do vesmíru letěl.
[editovat] Lety do vesmíru
První let na Sojuzu 17 absolvoval s kosmonautem Gubarovem na stanici Saljut 4. Startovali z Bajkonuru. Strávili na orbitě měsíc.
O dva roky později letěl na Sojuzu 26 s Romaněnkem k orbitální stanici Saljut 6. Zde se potkali mj. i s československým kosmonautem Vladimírem Remkem. Grečko se vrátil dolů v lodi Sojuz 27 po třech měsících strávených mimo Zemi, což byl tehdy světový rekord.
O osm let později letěl na osm dní se Sojuzem T14 na stanici Saljut 7.
- Sojuz 17,(10. leden 1975 – 9. únor 1975)
- Sojuz 26, Sojuz 27 (10. prosinec 1977 – 16. březen 1978)
- Sojuz T14 (17. září 1985 – 25. září 1985)
[editovat] Po letech
V rámci výcviku se zúčastnil několika expedic do Pamíru a na Sibiř, protože zde získané znalosti byly využity při snímkování zadaných oblastí z vesmíru a dalším výzkumným úkolům. Byl pozván roku 1978 i do Československa, kde mj. obdržel 27. dubna Zlatou hvězdu hrdiny ČSSR. Byl dvojníkem pro sovětsko-indickou posádku. V roce 1984 obhájil disertaci o optických výzkumech zemské atmosféry a získal titul doktora fyzikálně matematických věd. Je ženatý a má dvě děti.
[editovat] Zdroje
[editovat] Literatura
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.] : Práce, 1982.
- CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha : Práce, 1987.
