František Pavlíček
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Pavlíček (* 20. listopadu 1923 Lukov – 29. září 2004) byl český dramatik a scenárista.
František Pavlíček vystudoval slavistiku a estetiku na filosofické fakultě UK. Od roku 1950 působil jako redaktor Československého rozhlasu, později i jako dramaturg ve filmovém studiu Barrandov. Roku 1965 se stal uměleckým ředitelem Divadla na Vinohradech, kterým byl až do roku 1970. Po roce 1970 byl pro svou angažovanost v roce 1968 (byl angažovaný komunista, v letech 1968–1969 byl člen ÚV KSČ) nucen opustit veškeré místa v kultuře a stal se zakázaným autorem. Od té doby až do roku 1989 pracoval v několika dělnických profesích. V tomto období byly jeho hry hrány pod různými pseudonymy či jmény jeho přátel.
Roku 1990 byl jmenován ústředním ředitelem Československého rozhlasu, kterým byl až do svého odchodu do důchodu v roce 1992.
Obsah |
[editovat] Dílo
[editovat] Literární tvorba
- Konec patriarchátu, 1992
[editovat] Divadelní hry
- Dávno již tomu, psáno 1949, uveřejněno 1990
- Chtěl bych se vrátit, 1956; hra o české emigraci po roce 1948, hra je tendenční a vyloženě protiemigrační
- Labyrint srdce, 1958 protiemigrační tendenční hra
- Zápas s andělem, 1961; téma české emigrace zde vidí poněkud komplikovaněji než v předešlých hrách, přesto je hra silně protiemigrační, objevuje se tu střet ideálů s běžným životem
- Nanebevstoupení Sašky Krista, 1967
- Život a dílo skladatele Foltýna, 1969; dramatizace Čapkova románu
- Dávno, dávno již tomu aneb Zpráva o pohřbívání v Čechách, 1979 je to jakýsi monolog Boženy Němcové o pohřbu K. H. Borovského
- Chvála prostopášnosti, drama o Mikuláši Dačickém z Heslova
[editovat] Rozhlasové hry
V tomto oboru se staly známější jeho dramatizace jiných autorů, než jeho vlastní hry.
- Trosečník, 1944
- Ahasver, 1947
- Aristofanes píše tragédii, 1947
- Leonidas žije, 1952
- Podivné přátelství herce Jesenia, 1948 dramatizace I. Olbrachta
- Muži v ofsajdu, 1964, dramatizace K. Poláčka
- Život a dílo skladatele Foltýna, 1963
[editovat] Filmové scénáře
- Horoucí srdce, 1962
- Markéta Lazarová, 1965
- Babička
- Tři oříšky pro Popelku
- Královský slib
[editovat] Dramaturgie
- Malý Bobeš, 1961
- Zázračný hlavolam, 1967
- Když má svátek Dominika, 1967
[editovat] Hry pro děti
- Tři volavčí pera, 1954
- Bajaja, 1955 hra, později zfilmováno
- Slavík, 1957
- Kníže Bruncvík
- Raubíř a jeho dítě aneb Postaru se krást nedá
- Zlatovláska z Chlumce, 1973
- Tři zlaté vlasy děda vševěda
- Malá mořská víla, 1992
