Filón Alexandrijský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Filón Alexandrijský (Filón z Alexandrie, lat. Philo Judaeus) (* asi 20 př. n. l. – † 50 n. l.) byl židovský filosof, představitel eklekticismu.
Ve svém díle se snažil o sloučení myšlenek Starého zákona se soudobými myšlenkami řecké filosofie, zejména platonismu a stoicismu.
Vycházel z názoru, že řeč Starého zákona se opírá o obrazný (alegorický) způsob vyjadřování a že tedy za jeho slovní podobou je třeba odhalovat skrytý hlubší symbolický význam platící věčně. Dalším východiskem bylo přesvědčení, že judaismus a řecká filosofie se navzájem v jádře neodlišují.
Nejvyšší entitou podle Filóna je Bůh chápaný ve smyslu judaistického monoteismu jako jedinečný a zároveň ve smyslu řecké filosofie jako absolutní bytí. Bůh je podle něj transcendentní v tom smyslu, že je mimo svět a nemůže na něj přímo působit a zejména v tom smyslu, že se vymyká jakémukoliv lidskému poznání – víme, že je, ale nevíme, co je.
Proto Filón zavádí náboženský pojem logos – logos je prostředníkem mezi Bohem a světem, je souhrnem ideí a zároveň má osobní povahu a je jaýmsi andělem, synem božím, druhým bohem, kterého Bůh stvořil a on potom stvořil svět.
Filónova filosofická soustava byla gradualistická a složená ze tří složek: Bůh – Logos – hmota, tvořících tři stupně na cestě od dokonalosti k nedokonalosti. Člověk jako bytost tělesná, a tudíž nedokonalá, se může k dokonalosti navrátit pouze cestou extáze (EKSTASIS), kdy se jeho božská část – duše zbavuje tělesnosti a spojuje se s Bohem.
Zejména pro tyto stránky své filosofie by mohl být Filón označen za nepřímého předchůdce pozdějšího novoplatonismu.
[editovat] Sporné východisko
Filón předpokládal, že řecká filosofie byla z Písma odvozena, tj. že to co se v této filosofii neshodovalo s judaismem, odmítal, zbytek označil za myšlenky, které Řekové z Písma vyčetli. Dle něj totiž nemohla být „PRAVDA“ sdělena nikomu jinému než „vyvolenému národu“. Zcela mylně tedy předpokládal, že Písmo bylo do řečtiny v minulosti přeloženo, ale jelikož nic takového v jeho době neexistovalo, poukázal na ztrátu těchto překladů. Tedy dle něj: židovská moudrost je prastará a řečtí filozofové se z ní učili. Celá problematika je však pravděpodobně právě opačná. [1]
[editovat] Dílo
- De Aeternitate Mundi
- De Abrahamo
- De Migratione Abrahami
- De Mutatione Nominum
- De Plantatione
- De Agricultura
- De Confusione Linguarim
- De Congressu Eruditiones Gratia
- De Decalogo
- De Sacrificius Abelis et Cainis
- De Posteritate Caini
- De Ebrietate
- De Escrecationibus
- De Fuga et Inventione
- De Gigantibus
- De Josepho
- De Opificio Mundi
- De Vita Contemplativa
- De Vita Mosis
- De Sobrietate
- De Somniis
- De Specialibus Legibus
- De Virtutibus
- De Praemiis et Poenis
- Legum Allegoriae
- Legatio ad Gaium
- In Flaccum
- Quaestiones in Genesim
- Quaestiones in Exodum
- Quis Serem Divinarum Heres Sit
- Quod Deterius Potiori Insidari Soleat
- Quod Deus Sit Immutabilis
- Quod Omnis Probus Líber Sit
[editovat] Související články
- Helénistická filosofie
- Alexandrijská škola
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Filón Alexandrijský na slovenské Wikipedii.
