Epika
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Epika je druh literatury. Má děj, příběh, časové a příčinné souvislosti.
[editovat] Formy epiky
- veršované:
- veršované i prozaické:
- báje (mýtus) - pokus o výklad světa, přírodních jevů; hrdinové=bohové
- pohádka - děj nepravděpodobný, nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem
- pověst - o minulosti, jádro pravdivé + fantazie, váže se k určité osobě, místu
- bajka - ze života zvířat či zosobněných věcí - jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti; mravoučný závěr (pointa)
- prozaické:
- povídka - kratší příběh, většinou časově i místně určen, více osob i dějových linií
- novela - střední rozsah, soustředěn na jednu událost, epizodu ze života, překvapivý závěr
- román - větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií
- novinářská próza - fejeton, reportáž