Cenotes
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cenotes jsou zatopené závrty krasového původu, které se nachází ve velmi hlubokých jeskyních s provalenými stropy i více pater nad sebou. Zde se shromažďuje podzemní voda vytvářející více či méně hlubokou nádrž. Existuje více druhů cenotes: pod širým nebem, z části zakryté a podzemní nebo v jeskyni. Toto zařazení přímo souvisí se stářím cenotes, přičemž ty nejstarší jsou úplně otevřené a mladší dodnes zachovávají svoji kupoli neporušenou. Stejně jako ostatní geomorfologické útvary jsou cenotes pouze přechodné, mohou skončit ucpané a vysušené, vytvářející ledovcový kras.
Jejich morfologie je typicky půlkruhová se strmými stěnami. Během vývoje krasového masivu se cenotes stávají podzemními komorami vzniklými rozkladem vápence vniklou dešťovou vodou. Případně mohou být cenotes s postupným růstem svojí velikosti zničeny kolapsem kupole.
Cenotes se vytvořily, když byla nižší hladina moře, během pleistocenních dob ledových. Cenotes jsou v naprosté většině případů vyústěním složitých sítí podzemních toků, které si občas prorazí cestu až k moři. V těch může mořská voda, která má vyšší hustotu než sladká, pronikat až na dno celého sytému. Proto se objevují centoes, ve kterých v určité hloubce voda přechází ze sladké na slanou, dokonce i na mnoha kilometrech pobřeží. Tato hladina kontaktu sladké a mořské vody se nazývá "haloclina" a vytváří zajímavé vizuální efekty. Cenotes jsou typické struktury vápencových platforem poloostrovů Yucatán a Florida. Velmi podobné cenotes se nachází na Nullarborské pláni na severním pobřeží Velkého australského zálivu a také na Bahamách, kde jsou známy jako blue holes neboli modré díry.
překlad z [es.wikipedia.org/wiki/Cenote]