Bougainville
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bougainville je ostrov v Tichém oceánu patřící Papuy-Nové Guineji. Geograficky je součástí souostroví Šalamounovy ostrovy. Jeho rozloha činí 8800 km².
Bougainville, přilehlý ostrov Buka a několik dalších menších ostrůvků tvoří provincii Bougainville. Podle sčítání v roce 2000 měla celá provincie 175 160 obyvatel.
Ostrov je pojmenovaný podle francouzského objevitele Louise Antoine de Bougainville.
Během druhé světové války došlo na ostrově k tvrdým bojům mezi Spojenci a Japonci a v okolních vodách se odehrála námořní bitva v Zátoce císařovny Augusty.
[editovat] Bougainville jako sporné území
Na konci 19. století, když se ostrovy Oceánie dělily mezi evropské velmoci, byl Bougainville odtržen od britských Šalamounových ostrovů a stal se součástí Německé Nové Guiney (od roku 1914 Severovýchodní Nová Guinea pod správou Austrálie). Když Papua-Nová Guinea vyhlásila nezávislost, bougainvillští obyvatelé to nepřijali a pod vedením BRA (Bougainvillská revoluční armáda) založili 1. září 1975 separatistickou Republiku Severních Šalamounových ostrovů, tzv. republiku Meekaumi. V náseldujícím roce novoguinejské jednotky povstání potlačily a ostrov získal širokou autonomii v rámci PNG. Po zrušení autonomie roku 1989 vypukly další nepokoje a 17. května 1990 vznikla nezávislá Republika Bougainville s prezidentem Theodorem Miriongem, kterou však kromě Šalamounových ostrovů žádný stát neuznal.
[editovat] Kokosová válka
Boj o nezávislost Bougainville a hlavně o jeho velké zásoby mědi, provázený blokádou ze strany PNG, si vyžádal asi 20 000 obětí. Až v roce 1998 bylo uzavřeno příměří a postupně normalizována situace, roku 2001 vláda slíbila vyhlásit do deseti let referendum o nezávislosti. K dalším nepokojům došlo v roce 2005, kdy se vůdce skupin rebelů operujících ve vnitrozemí Francis Ona prohlásil králem Bougainville. Po jeho smrti ostrov ovládl stoupenec dohody s vládou Joseph Kabui, který se stal prezidentem autonomních Severních Šalamounových ostrovů.
