Bohumil Vít Tajovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bohumil Vít Tajovský (3. března 1912, Klanečná u Havlíčkova Brodu - 11. prosince 1999, Želiv) byl katolický kněz, opat Želivského kláštera a oběť komunismu.

[editovat] Biografie

Bohumil Vít Tajovský, rodák z Klanečné u Havlíčkova Brodu, se narodil jako nejmladší ze čtyř bratrů 3. března 1912. Dětství prožil za první světové války. Jeho otec byl ve válce a vrátil se až v roce 1919 z ruského zajetí. Do obecné školy chodil do obce Poděbaby. V letech 1923-1931 studoval gymnázium v Německém Brodě. Maturoval v roce 1931 a rozhodoval se mezi studiem botaniky a teologie. Rozhodl se pro teologickou fakultu a nastoupil do semináře v Hradci Králové.

V roce 1934 se stal členem řádu premonstrátů a v roce 1937 byl vysvěcen na kněze. Od téhož roku pracoval jako archivář a knihovník Želivského kláštera. Od roku 1942 vyučoval na gymnáziu v Humpolci latinu, filozofii, dějepis a náboženství. V roce 1948 byl zvolen a jmenován opatem Želivského kláštera. 1949 vyšetřoval okolnosti číhošťského zázraku.

V lednu 1950 byl zatčen a v dubnu neprávem odsouzen za „velezradu, vyzvědačství a organizování ozbrojeného převratu“. Byl jednou z prvních obětí represí komunistických orgánů vůči církvi. Odsouzen byl na 20 let těžkého vězení a byl vězněn na Pankráci, ve Valdicích, Mírově a Leopoldově. V žaláři strávil celkem 11 a půl roku. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Po propuštění nesměl vykonávat kněžské povolání ani žádnou veřejnou funkci. Žil v Havlíčkově Brodě a až do odchodu do penze mohl pracovat pouze jako nekvalifikovaný dělník. Celých 21 let byl neustále sledován státní bezpečností. Po listopadu 1989 se jako opat vrátil do Želivského kláštera. V prosinci 1999 v Želivském klášteře zemřel.

Roku 1996 byl opatu Tajovskému za jeho celoživotní postoje udělen řád Tomáše Garrigua Masaryka.