Blesk (fotografie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dlouhozobka svízelová, „zmrazená“ pomocí blesku

Systémový blesk Canon Speedlite 430EX

Blesk je ve fotografii zařízení vytvářející velmi krátký světelný záblesk (typicky trvající tisícinu vteřiny) s barevnou teplotou přibližně 5500 K k osvětlení snímané scény. Blesk je používán z mnoha důvodů (zachycení rychle se pohybujících objektů, barevné tónování), nejčastějším je ale potřeba dodatečného osvětlení záběrů, kde přirozené světlo nestačí ke správné expozici.

Jako blesk je označován jak samotný záblesk, tak i zábleskové zařízení, které jej vytváří. Dnes používané blesky jsou v drtivé většině elektronické, dříve byly používány zábleskové žárovky na jedno použití nebo rychle hořící prášky.

Levnější fotoaparáty mají blesk zabudován přímo do těla přístroje, lepší modely umožňují připojení oddělených blesků přes standardizované patice. V profesionální studiové fotografii se používají velké zábleskové jednotky, synchronizované se závěrkou kabelem, rádiově, nebo opticky – pak stačí s fotoaparátem synchronizovat jen jeden blesk, a ostatní se samy odpálí, když zachytí nárůst úrovně osvětlení.

[editovat] Historie

Nejstarším „bleskem“ byl ručně zapalovaný hořčíkový prášek. Později byly hořčíkové náplně umisťovány do skleněných baněk a zapalovány elektrickým kontaktem napojeným na závěrku. Baňky se daly použít jen jednou a po záblesku byly tak horké, že s nimi nešlo manipulovat. Oproti původní malé explozi ale stále představovaly významný pokrok. Další inovací byly plastikové vrstvy na baňkách, zlepšující barevnost světla a bezpečnost pro případy, kdy by sklo během záblesku prasklo. V šedesátých letech bylo jedním z nejpoužívanějších blesků číslo 25, s průměrem baňky přibližně 25 mm, které je v tehdejších filmech často k vidění v rukou novinářů.

Koncem dekády uvedla společnost Kodak pro své fotoaparáty Instamatic další vylepšení, prodávané pod názvem flashcube. Flashcube se skládala ze čtyř elektricky odpalovaných baněk spolu s reflektory, uspořádané do tvaru krychle. Po každé expozici se krychle otočila o 90 stupňů, a dovolovala tak pořídit čtyři snímky za sebou.

Dnešní blesky jsou většinou elektronicky řízené xenonové výbojky – proud o vysokém napětí při průchodu plynem vytvoří elektrický oblouk, generující světelný záblesk. (Doba trvání záblesku se pohybuje okolo tisíciny vteřiny a lze ji elektronicky regulovat) V roce 2006 měla elektronický blesk zabudovaný většina fotoaparátů cílených na masové spotřebitele.