Bitva u Vella Lavella
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Vella Lavella | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Konflikt: Druhá světová válka | |||||||||||
|
|||||||||||
Strany | |||||||||||
Japonsko | USA | ||||||||||
Velitelé | |||||||||||
Macudži Idžúin | Frank R. Walker | ||||||||||
Síla | |||||||||||
9 torpédoborců, 24 bárek a pomocných plavidel | 6 torpédoborců | ||||||||||
Ztráty | |||||||||||
1 torpédoborec potopen a 138 mrtvých | 1 torpédoborec potopen, 2 torpédoborce poškozeny a 64 mrtvých | ||||||||||
{{{poznámky}}} |
Bitva u Vella Lavella byla jednou z námořních bitev druhé světové války v Pacifiku mezi japonským a americkým námořnictvem. Odehrála se v noci 6.-7. října 1943 u ostrova Vella Lavella v Šalamounových ostrovech.
Po ztrátě základny Munda a porážce v bitvě v zálivu Vella se Japonské velení rozhodlo o stažení svých jednotek ze středních Šalamounů. Po opuštění Kolombangary zůstaly Japoncům ve středních Šalamounech pouze dvě posádky a to na ostrově Choiseul a Vella Lavella. Evakuací posádky na ostrově Vella Lavella byl pověřen Tokijský expres pod velením kontradmirála Macudži Idžúina složený z torpédoborců Akigumo, Isokaze, Kazagumo, Samidare, Šigure a Jugumo, které eskortovaly eskortní torpédoborce Fumizuki, Macukaze, Júnagi a dalších 24 malých plavidel.
Proti tomuto tokijskému expresu byly vyslány dvě skupiny torpédoborců. První pod velením námořního kapitána Walkera ve složená z torpédoborců Selfridge, Chevalier a O'Bannon a druhá pod velením námořního kapitána H. O. Larsona složená z torpédoborců Ralph Talbot, Taylor a La Vallette. Walkerowa skupina narazila na Japonce v 23:00. Po vzájemném torpédovém útoku byly zasaženy torpédoborce Jugumo a Chevalier. Do neovladatelného Chevalieru narazil O'Bannon. Druhá vlna japonských torpéd zasáhla torpédoborec Selfridge a vážně ho poškodila.
Oba torpédoborce zasažené na začátku bitvy se potopily. Jugumo téměř okamžitě a Chevalier ve tři hodiny ráno. Japoncům se úspěšně povedlo dokončit evakuaci posledních 600 mužů ze středních Šalamounů. Tři měsíce trvající boje v této oblasti skončily. Japonci za tuto dobu ztratili 16 lodí a Američané 6 lodí.
[editovat] Literatura
- Miloš Hubáček, Ofenzíva v Pacifiku. Panorama (1987).
- Ivan Hrbek, Jaroslav Hrbek. Námořní válka vrcholí. Naše vojsko (1995).ISBN 80-206-0443-X