Antracen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Antracen | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Systematický název | antracen |
| Triviální název | |
| Ostatní názvy | |
| Latinský název | |
| Anglický název | |
| Německý název | |
| Funkční vzorec | |
| Sumární vzorec | C14H10 |
| Vzhled | světle hnědá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 120-12-7 |
| Registrační číslo EINECS | |
| SMILES | |
| InChI | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 178,23 g/mol |
| Molární koncentrace cM | |
| Teplota tání | 217,5 °C |
| Teplota varu | 340 °C |
| Teplota sublimace | |
| Teplota rozkladu | |
| Teplota změny krystalové modifikace | |
| Teplota skelného přechodu | |
| Hustota | 1,25 g/cm³ (19,85 °C, pevný), 0,969 g/cm³ (220 °C, kapalný) |
| Viskozita | |
| Dynamický viskozitní koeficient | |
| Kinematický viskozitní koeficient | |
| Index lomu | |
| Tvrdost | |
| Kritická teplota | |
| Kritický tlak | |
| Kritická hustota | |
| Disociační konstanta pKa | |
| Disociační konstanta pKb | |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
|
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
0,908g/l (methanol), 1,64g/l (hexan) |
| Součin rozpustnosti | |
| Teplota hoření | |
| Meze výbušnosti | |
| Relativní permitivita | |
| Tlak páry | |
| Van der Waalsova konstanta pro stavovou rovnici | |
| Izoelektrický bod | |
| Součinitel elektrické vodivosti | |
| Součinitel tepelné vodivosti | |
| Součinitel elektrického odporu | |
| Součinitel délkové roztažnosti | |
| Součinitel objemové roztažnosti | |
| Měrná vodivost | |
| Měrný elektrický odpor | |
| Ionizační energie | |
| Povrchové napětí | |
| Průměrný výskyt | |
| Rychlost zvuku | |
| Krystalová struktura | |
| Hrana krystalové mřížky | |
| Koordinační geometrie | |
| Tvar molekuly | |
| Dipólový moment | |
| Standardní slučovací entalpie ΔfH | |
| Entalpie tání ΔHt | |
| Entalpie varu ΔHv | |
| Entalpie rozpouštění ΔHv | |
| Entalpie sublimace ΔHv | |
| Standardní molární entropie S | |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔfG | |
| Měrné teplo | |
| Izobarické měrné teplo cp | |
| Izochorické měrné teplo cV | |
| R-věty | |
| S-věty | |
| NFPA 704 | |
| Číslo RTECS | |
| Teplota vznícení | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Antracen (podle zásad chemického názvosloví Anthracen) je organickou sloučeninou. Jeho molekulu tvoří tři na sebe vázaná benzenová jádra, patří tudíž mezi aromatické uhlovodíky (tzv. areny). Antracen se používá při strojírenské výrobě červeného organického barviva, tzv. alizarinu.
[editovat] Deriváty antracenu
Existují i tzv. hydroxyderiváty antracenu. Tímto pojmem se označují sloučeniny, které obashují hydroxylové skupiny (-OH) vázané na molekulu antracen. Mezi nejznámější patří 1-hydroxyantracen a 2-hydroxyantracen. Jsou podobné fenolu.
Je známa také sloučenina, která je tvořena molekulou antracenu a dvěma atomy kyslíku. tato látka se nazývá 9,10-antrachinon.
[editovat] Historie
Antracen poprvé izolovali z dehtu v roce 1832 Auguste Laurent a Jean Dumas. O 4 roky později Laurent připravil jeho oxidací derivát 9,10-antrachinon a kyselinu ftalovou.
