Aničča

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Výběr článků o buddhismu

Historie buddhismu

Buddhismus (časová osa)

Základní pojmy

Tři klenoty Čtyři ušlechtilé pravdy Nirvána · Patičča samuppáda Anattá · Dukkha · Aničča Pět složek · Znovuzrozování Bódhi · Bódhičitta

Významné postavy

Siddhártha Gautama Buddhovi žáci Buddhističtí filozofové

Praxe a její cíle

Buddha · Bódhisattva Arahant · Arija magga Ušlechtilá osmidílná stezka Páramitá · Džhána Mahámudra

Významné školy

Théraváda Zen Čchan Son Dzogčhen · Karma Kagjü Čistá země

Trojí členění buddhismu

Hínajána Mahájána Vadžrajána

Texty

Tipitaka · Vinaja Sutta Pitaka · Abhidhamma Mahájánové sútry Buddhistické tantry

Portál Buddhismus

Editovat šablonu

Aničča (pálí), anitja (sanskrt), mi rtag pa (tibetsky), 無常 (čínsky: wú-čcháng; japonsky: mudžó), znamená pomíjivost, nestálost. Podle buddhismu se jedná o jednu ze tří základních charakteristik veškeré existence (kromě nirvány, která jako jediná není ničím podmíněná, a proto je trvalá). Ostatní dvě jsou strastiplnost (dukkha) a bezpodstatnost (anattá), které z pomíjivosti vyplývají. Vše neustálé vzniká a zaniká, proto cokoli je pomíjívé, je zároveň i strastiplné a cokoli je strastiplné, nemůže být považováno za pravé já, a je proto bezpodstatné.

Aničča je přirozený zákon celého univerza. Všechno - mysl i hmota - je podrobeno neustálé změně. Z pohledu zákona karmy (zákona příčiny a následku) je vše podmíněno předchozími příčinami a následně vše je příčinou dalších následků. Proto, vše existující je věčně měnícím se proudem. Vše, co vzniklo, je také podrobeno zániku.

Avšak aničča sama o sobě není příčinou utrpení, ale ulpívání a touha po tom, co je nestálé a musí jednoho dne zaniknout. Slova Buddhy Gautamy znějí: „Všechny složené věci podléhají změně, usilujte s vytrvalostí (o konečné vysvobození).“

To, co obvykle považujeme za věci, jsou ve skutečnosti procesy. Hmotné věci, ačkoli vypadají trvale a solidně, jsou vlastně soubory pomalu probíhajících chemických reakcí a fyzikálních procesů. Stejně tak buňky, kterými je tvořeno lidské tělo, neustále zanikají a jsou nahražovány novými. Podobně i mysl je jen proměnlivý proud vědomí.

Pomíjivost se vztahuje i na samotný buddhismus. Jednou bude Buddhova nauka zapomenuta a svět bude muset čekat dlouhé věky, než se objeví nový sammásambuddha, který znovu odhalí cestu k nirváně. To dává buddhistům vědomí naléhavosti, protože není jisté, jestli se znovu narodíme v lidské podobě ještě před zánikem buddhismu.

Na druhou stranu, pomíjivé je i každé utrpení a také každý karmický následek. Na rozdíl od jiných náboženství, v buddhismu neexistuje věčné zatracení. Pomíjivá je i samotná samsára, což dává naději, že jednou všechny bytosti dosáhnou nirvány.

---

(pozn.: pojmy jsou uváděny v pálí, není-li uvedeno jinak)