Amelia Earhart

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Amelia Earhart (1897-1937?)

Amelia Mary Earhart (24. července, 1897 – nezvěstná od 2. července, 1937^?), dcera Edwina a Amy Earhartových, letkyně, která záhadně zmizela nad Tichým oceánem během letu v roce 1937. Byla první ženou, která přeletěla Atlantský oceán v roce 1928.

[editovat] Život

Amelia Earhart se narodila v domě svých prarodičů v kansaském městě Atchison. Jejím dědečkem z matčiny strany byl Alfred Otis. V letadle poprvé seděla v roce 1920. O rok později absolvovala lekce létání a koupila si vlastní letadlo, dvouplošník Kinner Airster. V roce 1922 vytvořila neoficiální rekord: jako první žena letěla ve výšce přibližně 4 250 metrů. V roce 1923 obdržela jako šestnáctá žena pilotní licenci od Fédération Aéronautique Internationale (FAI).

17. června 1928 jako první žena přeletěla v letadle Fokker F.VIIb/3m Atlantik (z Trepassey Harbor v Newfoundlandu do Burry Port ve Walesu). V roce 1930 překonala další rekord: jako první žena letěla rychlostí asi 290 kilometrů v hodině.

20.-21. května 1932 znovu přeletěla Atlantský oceán. Tentokrát letěla sama v jednomotorovém letounu Lockheed Vega a stala se tak první ženou, která uskutečnila sólový přelet Atlantiku.

V roce 1936 začala plánovat svůj let okolo světa. Po prvním neúspěšném pokusu podruhé vzlétla s navigátorem Fredem Noonanem na stroji Lockheed L-10E Electra 1. června 1937 z Miami. Po zastávkách v Jižní Americe, Africe, Indii a jihovýchodní Asii dorazili 29. června do Lae na Nové Guinei. Měli za sebou 35 tisíc kilometrů cesty a zůstávalo jim ještě posledních 11 tisíc. 2. července odstartovali směrem k Howlandovu ostrovu. Asi po 1 300 km se rádiové spojení přerušilo a letadlo „zmizelo“.