Akvarel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Akvarel je malba, při které se používá barva rozpustná ve vodě (vodová barva). Maluje se na různé porvrchy, nejčastěji se používá papír, ale i papyrus, plast nebo kůže, látka, dřevo a plátno. Vodová barva ne zcela kryje a tak podklad obvykle prosvítá.
Obsah |
[editovat] Techniky akvarelu
Akvarel jako prostředek výtvarného umění je obecně pokládán za druhý nejdokonalejší styl po olejomalbě. Jeho možnosti jsou co do šíře použití téměř nevyčerpatelné. V muzeích a galeriích celého světa najdeme krajiny, postavy, portréty i zátiší provedené technikou akvarelu.
Akvarel je též ideálním prostředkem pro návrhy a studie velkých obrazů,jež mají být později provedeny v oleji, tempeře, či jako fresky. Za zmínku rovněž stojí široké využití akvarelu v architektuře a dekoraci i při návrhu a zobrazování budov a interiérů. Akvarel je také nejpoužívanější ilustrační technikou.
[editovat] Složení akvarelových barev
Akvarelové barvy se skládají z rostlinných,nerostných nebo živočišných pigmentů, spojených vodou,arabskou gumou,glycerínem,medem a konzervačními přísadami. Glycerín a med zabraňují popraskání nátěru během jeho vysychání. Akvarelové barvy se vyrábějí v těchto čtyřech provedeních: suché barvy v přihrádkách, mokré barvy v přihrádkách, polotekuté barvy v tubičkách,tekuté barvy v láhvičkách.
[editovat] Lavírování
Technika lavírování představuje práci s jednou nejvýše dvěma barvami jejichž rozředěním se dosáhne široké škály valérů. Optického vjemu různorodé sytosti barvy se docílí neúplným překrytím bílé barvy papíru barevným pigmentem. Ani velcí mistři jako Rembrandt nebo Constable tuto techniku neopomíjeli.
Termínem lazura se v malířství označuje vrstva řídké, průsvitné barvy, nanesená na podklad(papír) nebo již přítomnou barvu. Lazurováním se dociluje nových barevných odstínů, případně změny Valérů.
[editovat] Mokrý akvarel
Speciální technika malby,spočívající v nanášení barvy na navlhčený podklad,popř. nezavadlou barvu. Barvy se rozpíjejí a vytvářejí pozoruhodný efekt.
[editovat] Historie akvarelu
Akvarelová malba má původ v umění starého Egypta,kde význačné osobnosti byly malovány na svitky papyru.Později se podobné znaky vyskytují ve středověkých rukopisech a přetrvávají až do období renesance. Lze říci, že během renesance tvořil i význačný předchůdce akvarelu, největší německý malíř a rytec 16.století Albrecht Dürer, jenž během svého dlouhého, umělecky plodného života (1471-1528) napsal tři knihy, zhotovil přes tisíc kreseb, téměř 300 rytin a namaloval 188 obrazů,z to 86 akvarelů.
Po Dürerově smrti se akvarelu používalo hlavně jako doplňkového média pro navrhování nástěnných maleb a olejů. Velcí mistři italské renesance, Leonardo da Vinci, Rafael a Michelangelo i mistři vlámské školy v 17.století zhotovili bezpočet úchvatných kreseb perem a štětcem.Během svého pobytu v Římě malovali francouzští malíři Nicolas Poussin a Claudie Lorrain kvašem krajiny ve stylu,jež lze označit za předzvěst neoklasicismu a rozvoje akvarelu, na němž se podíleli britští umělci.
Ve druhé polovině 18.století zaznamenal akvarel ve Velké Británii značný nárůst popularity.Rozhodujícím činitelem, který přispěl k popularizaci akvarelu v Anglii a později v ostatních evropských zemích a pozvedl akvarelovou malbu na úroveň kresby,pastelu, dokonce i olejomalby,byla kvalita obrazů Josepha Mallorda, Williama Turnera, Thomase Girtina a dalších jejich součastníků.
Turner je dodnes považován za jednoho z největších mistrů anglického umění,vynikajícího malíře olejů a věhlasného akvarelistu. Obdivoval jej Monet, Manet, Pissarro, Pegas a jiní, kteří v jeho díle spatřovali náznaky impresionismu.
Richard Parker Bonnington, přední anglický akvarelista konce 18.století, zavedl akvarelovou malbu do Francie, kde ji umělci nadšeně přijali. Nejvýznamnější z nich byl Eugéne Delacroix, který během putování severní Afrikou maloval akvarely a dělal si zápisky. Dochoval se i jeho proslulý deník se skicami z Maroka, které použil při malování obrazů znázorňujících postavy a scény arabského světa.Dalšími významnými akvarelisty byli Gustave Moreau a Eugéne Lamisse, jež ve Francii založil Société d´Aquarellistes. Později se objevil Paul Cézanne, který interpretoval akvarel v rámci impresionistického stylu.
Mezi proslulé španělské akvarelisty 19.století se řadí Pérez Villamil a Marino Fortuny, zakladatel prvního špańelského sdružení akvarelistů Agrupació d´Acuarellistes de Catalunya. Fortuny byl nadšeným propagátorem akvarelu nejen ve Španělsku,ale také ve Francii a Itálii.
První doloženou abstraktní malbu v historii umění namaloval roku 1910 Wassily Kandinsky.Z význačných malířů první poloviny 20.století jmenujme Holanďana J.B.Jongkinda a Němce Hildebrandta, von Menzela, Noldeho a Mackeho.
