Achaltekinský kůň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Achatelkinský kůň

Achaltekinský kůň (Achal-Teke) je velmi skromné, odolné a vytrvalé pouštní plemeno koně staré nejméně 3000 let. Byl vyšlechtěn v pouštních oázách Turkménie. Po roku 1921 se chov soustředil na severní svahy Kopetdagu v okolí Ašchabadu. Dnes se chová v Turkmenistánu, Kazachstánu, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu. Je to štíhlý kůň vysoký asi 154 cm (klisny 152 cm), obvod hrudi měří 167 cm, obvod holeně 18,9 cm. Má nápadně vysoko nasazený krk, je neovladatelný a ohnivý, má drobný ale tvrdý klus.

[editovat] Historie plemene

Tento kůň pochází z pouští Turkménie. Někdy se tvrdí, že je dokonce starším plemenem než arabský plnokrevník.

V minulosti se prý se tento kůň vychovával v jámách, kde na něho všichni, kromě jeho pána, házeli kamení a jen jeho pán se o něho staral a krmil ho, tím vychovávali koně věrné jen svému jezdci. Tak se koně naučili důvěřovat pouze jednomu člověku a bát se všech ostatních. To mohlo mít za následek někdy problematickou povahu tohoto plemene.

Roku 1935 absolvovali achaltekinští koně jízdu z Ašchabadu do Moskvy 4 128 km (960 km pouští) za 84 dní.

Achaltekinec Absent s jezdcem Filatovem zvítězil v drezuře na OH v Římě (1960), světový rekord ve skoku do dálky (8,78 m) drží achaltekinec Perepel.

[editovat] Charakteristika plemene

Je velice odolný vůči horku a vytrvalý. Výška se pohybuje kolem 154 cm (klisny 152 cm), mívá dlouhý hřbet i krk, plošší hrudní koš, méně klenutá žebra, velmi tenkou kůži a jemnou srst. Zbarvení může být hnědé, ryzé, plavé nebo palomino, mělo by mít zlatavý nádech, vyskytují se bělouši, vraníci i cremella.

Turkmeni je krmí stravou bohatou na bílkoviny, např. vojtěškou, hrudkami ovčího tuku, …

Využití achaltekince je široké - od dostihů přes vytrvalostní ježdění až po parkury a drezuru.