Žvahlav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o básni. O filmu Terryho Gilliama pojednává článek Žvahlav (film).

Žvahlav na původní ilustraci Johna Tenniela

Žvahlav či v jiném, novějším překladu Tlachapoud (v originále Jabberwocky) je nesmyslná (nonsensová) báseň, kterou Lewis Carroll vydal v knize Za zrcadlem a co tam Alenka našla. Je všeobecně považována za jednu z nejlepších nesmyslných básní v angličtině.

[editovat] Úryvek z básně

Báseň je pro její komplikovanost velmi těžké přeložit do jiných jazyků. Právě proto a pro popularitu Alenky byl ovšem, značně volně, překládán do mnoha jazyků, často opakovaně. Pro porovnání následují první dvě ze sedmi slok v anglickém originále a ve třech českých překladech. Autorem prvního z nich je Jaroslav Císař (30. léta 20. století; jedná se o upravenou podobu, v první verzi Císař používal přítomný čas^[1])); autorem druhého jsou Aloys a Hana Skoumalovi a pochází z 60. let, třetí z počátku 21. století Václav Z. J. Pinkava.

Jabberwocky
'Twas brillig, and the slithy toves
Did gyre and gimble in the wabe;
All mimsy were the borogoves,
And the mome raths outgrabe.

'Beware the Jabberwock, my son!
The jaws that bite, the claws that catch!
Beware the Jubjub bird, and shun
The frumious Bandersnatch!'

Žvahlav
Bylo smažno, lepě svihlí tlové
se batoumali v dálnici,
chrudošní byli borolové,
na mamné krsy žárnící.

„Ó synu, střez se Žvahlava,
má zuby, drápy přeostré;
střez se i Ptáka Neklava,
zuřmící Bodostre!“

Tlachapoud
Je svačvečer. Lysperní jezeleni
se vírně vrtáčejí v mokřavě.
Vetchaří hadroušci jsou roztruchleni
a selvy syští tesknoskuhravě.

„Střez se, střez Tlachapouda, milý synu,
má tlamu zubatou a ostrý dráp.
Pták Zloškrv už se těší na hostinu,
vzteklitě číhá na tě Pentlochňap.“

Hromoplk
Jasřilo; poplaslizná tklova
kruťcupila se v trámavě:
průvratná byla bokřavova,
můrnící hledavě.

„Hromoplka se synu střež!
Čelistí chňapných drápů šmika!
Klepklep-péřatce dravce, též
Supteřva plundrožvyka!“

[editovat] Smysl básně

Začátek básně je v knize vysvětlen, když Alenka potkává postavu zvanou Hupity Dupity. Ten se chlubí, že umí vysvětlit všechny básně, které kdy byly napsané, a dokonce i některé, co napsané nebyly.

„Žvahlav“ je popsán jako nebezpečné zvíře. „Smažno“ je prý denní doba, kdy se smaží jídlo k obědu. A tak podobně pokračuje nesmyslné vysvětlování básně dál a dál.