Štěpnost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Štěpnost je vektorová fyzikální vlastnost látek (převážně minerálů). Je definována jako krystalograficky orientované minimum soudržnosti krystalů. Za předpokladu, že v krystalu existují různé soudržnosti dochází vlivem mechanické zátěže k štěpnosti podle štěpných ploch. Podle jiné definice je štěpnost, jakým se nerost láme podél přesně vymezených ploch nejmenší oddolnosti.
Často se stává, že se štěpná plocha nachází mezi vstvami atomů, kde není jejich přitažlivá síla silná jako na jiných místech - je zde v systému nejslabší. Plochy štěpnosti nejsou dokonalé rovné, ale mají na svém povrchu různé nepravidelnosti, stále jsou velmi soudržné a mají schopnbosti dokonce odrážet i světlo.
Podle jakosti štěpných ploch rozlišujeme stupně štěpnosti:
- velmi dokonalá - typický pro slídy a sádrovce
- dokonalá - typická pro amfibol, kalcit a galenit
- dobrá - pro pyroxen a fluorit
- nedokonalá - pro olivín a beryl
- špatná - pro granát
- neštěpné minerály - křemen
Štěpnost přímo souvisí s chemickou vazbou, která je v minerálu dominantní.
