Řada nešťastných příhod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Titul Řada nešťastných příhod

Autor	Daniel Handler (jako Lemony Snicket)
Překladatel	Petr Hejný
Ilustrátor	Brett Helquist
Jazyk	Angličtina
Žánry	fantasy, absurdní fikce, černá komedie
Vydavatel	HarperCollins
Datum vydání	1. díl 30. září 1999, poslední díl 13. říjen 2006
Česky vydáno	Egmont, 2001 až 2007

Řada nešťastných příhod je dětská řada knih, kterou napsal Daniel Handler pod pseudonymem Lemony Snicket a knihu ilustroval Brett Helquist.

První kniha v této sérii byla Zlý začátek (The Bad Beginning) vydaná 30. září 1999 nakladatelstvím HarperCollins Children’s Books. Třináctá poslední kniha, Konec (The End) byla vydána 13. října 2006. V češtině bylo prozatím vydáno 13 knih.

Filmová verze je založena na prvních třech knihách série, Zlý začátek (The Bad Beginning), Temné terárium (The Reptile Room) a Široké okno (The Wide Window) a byla vydána 17. prosince 2004 jako Lemony Snicket's A Series of Unfortunate Events.

Obsah 1 Počáteční nápad 2 Hlavní děj 3 Uspořádání 4 Opakující se témata a pojetí 5 Seznam knih

[editovat] Počáteční nápad

Daniel Handler řekl v interview pro The A.V. Club, že se rozhodl napsat příběh pro děti, když zkoušel najít nakladatele pro jeho první román, The Basic Eight. Jeden z nakladatelů mu řekl, že to nevydají, ale projevili zájem o napsání příběhu pro děti. Handler si myslel, že je to špatný nápad, ale stejně se rozhodl sejít se s nakladatelem.

Vysvětlil mu svůj nápad “novely o dětech, které vyrůstají během něšťastných příhod” a nakladateli se to zalíbilo, k Handlerově překvapení.

Handler napsal napsal knihu Zlý začátek (The Bad Beginning), první z Řady nešťastných příhod, který nakladatelství HarperCollins vydalo.

[editovat] Hlavní děj

Kniha popisuje mládí tří sourozenců, Violet, Klause a Sunny Baudelairových potom, co jejich rodiče uhořeli při požáru rodinného domu. V knize Zlý začátek (The Bad Beginning), krátce žijí s přítelem jejich rodičů, Panem Poem, předtím než je poslal k opatrovníkovi hraběti Olafovi. Poe se stal osobou spravující jmění po smrti rodičů sourozenců Baudelairových. Hrabě Olaf je jejich velmi vzdálený příbuzný. Sourozenci brzy poznají, že Hrabě Olaf je nepřátelský, zlý člověk odhodlaný zmocnit se dědictví sourozenců Baudelairových. V dalších šesti knihách Olaf pronásleduje děti kamkoliv kam se hnou. Pokaždé se objeví v jiném přestrojení a spřádá neustále nové plány, jak se zmocnit jejich jmění. Snaha sourozenců přesvědčit své okolí o skutečné identitě hrabětě Olafa naráží na lhostejnost, naivnost, nezájem a nevraživost lidí kolem nich. V pozdějších dílech se do popředí dostává boj doba a zla, reprezentován rozkolem v tajemné dobrovolnické organizaci D.P.

Každý ze tří sourozenců má výrazné dovednosti, které jim pomáhají v průběhu jejich dobrodružství. Violet dokáže konstruovat mechanické přístoje a zařízení, které jim nejednou zachrání život. Klaus je vášnivý čtenář a neustále hledá údaje a bádá v knihách. Sunny, i když je spočátku batole, má neobyčejně ostré zuby umí kousnout do všeho. V pozdějších knihách se Sunny naučí i vařit a ze slabého dítěte se stane mladé děvče, která začíná mluvit jednoduchým jazykem sestávajícím s krátkych neúplných vět a zvolání.

Lemony Snicket, domnělý autor příběhů a pseudonym Daniela Handlera, je postavou, která se objeví v okrajových částech knihy. Následuje sourozence Baudelairovy, zkoumá a zaznamenává jejich činy. V posledních knihách série se Baudelairovi o něm dozvědí několik neurčitých informací a možná ho krátce potkali v knize Předposlední utkání (The Penultimate Peril). Na mnohých místech přiznává své zamilování do (v době, kdy se odehrává děj již zemřelé) Beatrice, o které se v poslední knize série (Konec) ukáže, že byla matka sirotků a známá autora Lemony Snicketa. Všech 13 knih je věnováno Beatrice.

[editovat] Uspořádání

Knihy se jeví jako sada alternativních verzí po celé Zemi. Mají slohovou podobnost příznačnou pro 19 století a 30. let 20.století. Současně je série zdánlivě anachronická vědeckými znalostmi. Jedním příkladem “odpojení od techniky” by mohlo být v Zákeřné nemocnici, kde sourozenci Baudelairovi pošlou zprávu pomocí morseovy abecedy telegrafem.

[editovat] Opakující se témata a pojetí

Většina obsahu knih v Řadě nešťastných příhod je věnována třem sourozencům, kteří se ocitli v nové situaci, typicky ne jejich přičiněním. Zařazením každé knihy jsou kritické události rozpoznané z názvu. Handler často pracuje se příslušnými schopnostmi sourozenců a zařazuje je do hlavního děje. Violet pořád něco vynalézá, Klaus vždy nachází knihovnu, aby prozkoumal její knihy, Sunny pořád nachází nějaké věci ke žvýkání, nebo v pozdějších knihách knihy pro vaření. Sunny se s růstem zubů vyvinou i kulinářské záliby.

Lemony Snicket často vysvětluje slova a obdobné výrazy do nepřiměřených detailů. Když popisování slova čtenáři, který si nemusí být úplně vědom jeho významu, tak čtenář obvykle říká:“slovo, které tady myslí…”. Navzdory hlavní absurditě děje v knihách, Lemony Snicket průběžně zastává názor, že příběh je pravdivý a to je jeho “vážná úcta”, aby jej zaznamenal. Snicket často začíná humornou odbočkou na začátku kapitoly, jež hovoří o jeho mínění na různorodé záležitosti, nebo věci z jeho vlastního života. Podrobnosti o jeho domnělém osobním životě jsou velmi absurdní, neúplné a nedostatečně vysvětlené. Na příklad, Snicket tvrdí, že byl šestnáct mil pronásledován rozzuřeným davem.

Lemony Snicket má velmi cynický názor na život. Zadní obálka každé knihy zkouší přesvědčit čtenáře, aby si přečetl raději nějakou jinou knihu s popisuje věci, které by měly čtenáře odradit od čtení této knihy a raději si přečíst něco úplně běžného a všedního. Příkladem by mohl být výňatek z článku na zadní obálce Ponuré sluje. Snicket vyjadřuje větší odpor k hrozným elementům pro průměrného čtenáře. Kdykoliv se v knize vyskytuje skličující bod, žádá čtenáře, aby ukončil četbu a představil si šťastný konec. Zadní obálka knihy je vždy následována Snicketovým podpisem “S veškerou úctou, Lemony Snicket.”

Snicket překládá do srozumitelného jazyka řeč nejmladšího sourozence, Sunny, která v prvních knihách uměla říci jen slova a věty, které dávaly smysl pouze jejím sourozencům. Toto se však změní, když Sunny začne používat opravdová slova, jedna z jejích prvních delších vět v sérii byla “Já nejsem mimino.” Říkala sestře Violet v Ledové stěně. Slova, která používá jsou obvykle z jiných jazyků nebo to jsou světoznámé výrazy.

Při popisování postav, jež Baudelairovi dříve potkali, Snicket často popisuje nejdříve její vlastnosti a neprozradí jméno postavy dokud nebyla podrobně popsána. Nikdy nedělá to, když převlečený hrabě Olaf představován dětem. Lemony Snicket začíná každou knihu nějakým popisem něčeho nepodstatného před spojení knihy s Baudelairovými v jejich aktuální situaci. Snicket často používá aliteraci na jméno místa během celého příběhu. Používá tento styl na názvy knih (jedna výjimka je v poslední knize, Konec).

Společenský komentář je hlavní částí knih, které často komentují zdánlivě nepopsatelné skutečnosti lidské povahy. Knihy rovnoměrně představují sourozence Baudelairovy jako svobodně myslící a samostatné, zatímco skoro každé jiné slovo je kolem úcty k oprávněné moci a podřízení zločinecké psychologii, vzniká napětí, touha zlé vůle a další společenské problémy. Velká hodnota je dávána učení: těm kdo “hodně čtou” a jsou obvykle sympatickými postavami, zatímco ten, kdo se straní znalostem je ničema.

[editovat] Seznam knih

Série obsahuje třináct hlavních knih:

• Zlý začátek
• Temné terárium
• Široké okno
• Ohavná pila
• Strohá akademie
• Nouzový výtah
• Zpustlá vesnice
• Zákeřná nemocnice
• Masožravý lunapark
• Ledová stěna
• Ponurá sluj
• Předposlední utkání
• Konec