Úřednická vláda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jako úřednická vláda se označuje vláda, která není založená primárně na rozdělení moci mezi relevantními politickými silami (stranami), zasedají v ní spíš odborníci na příslušné rezorty, obvykle bývá pouze dočasná, provizorní, určená k překlenutí přechodného období. Obvyklá je v nestabilních dobách jako například po válce, nebo v ještě nevyspělých, vznikajících demokraciích. Dosazována je často vládnoucí nebo reprezentativní autoritou, hlavou státu.

V počínajících, ještě ne zcela vyvinutých, demokraciích může být úřednická vláda dosazována po vyslovení nedůvěry parlamentem, nebo po odstoupení vlády nebo jejích klíčových činitelů pod tlakem veřejnosti (např. korupční aféry).

Ve poměrných volebních systémech – s jejich častou potřebou tvořit koalice nutné k vytvoření většiny, tímto systémem podmíněné – úřednická vláda nastupuje v dobách tzv. koaličních krizí, tedy v dobách změn zájmů koaličních partnerů.

[editovat] Úřednické vlády v Československu

1920–1921 první úřednická vláda - rozdělení vládnoucích sociálních demokratů na sociální demokraty a levicové komunisty (viz KSČ, založení 1921), po pádu Tusarovy vlády
1926 druhá úřednická vláda - odchod sociálních demokratů a národních socialistů z vlády vedené agrárníky, po pádu Švehlovy vlády

obě vedené Janem Černým (tehdy zemský prezident na Moravě, později prezident země Moravskoslezské, a ministr vnitra několika předválečných vlád)