Tkáň
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
V tomto článku se rozebírají pouze živočišné tkáně. Rostlinné tkáně se probírají zvlášť v článku pletivo.
Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však tkáně, které jsou tvořeny buňkami tvarově i funkčně rozdílnými. V tom případě je jeden typ buněk typem základním a je nositelem specializované funkce tkáně. Ostatní buňky tuto funkci podporují.
Tkáně jsou základními stavebními složkami živočišného těla. Jejich studiem se zabývá histologie, studiem tkáně, která je patologicky změněná, pak histopatologie.
Obsah |
[editovat] Terminologie
Soubor buněk tvořících rostlinné orgány se nazývá pletivo, poslední dobou se však stále častěji používá i slovo tkáň, což je zapříčiněno jednak vlivem angličtiny, která má pro pletiva i tkáně jediný pojem: tissues, jednak tím, že rozdělení na tkáně a pletiva je do jisté míry umělé, založené na odděleném vývoji (a tudíž i odlišné terminologii) botaniky a zoologie.
[editovat] Typy tkání
- epitelová tkáň(krycí)
- pojivová tkáň
- svalová tkáň
- nervová tkáň
- tekutá (trofická) tkáň
[editovat] Epitelová tkáň
- Podrobnější informace naleznete v článku Epitelová tkáň.
Epitelová tkáň (epitel, krycí tkáň) je tvořena buňkami, které na sebe těsně naléhají, často jsou spolu pevně spojeny a mezi nimi je minimum mezibuňečné hmoty. Kryje vnější nebo vnitřní povrchy organizmu, má žlázovou funkci (většina žláz v těle, včetně jater, slinivky, štítné žlázy a adenohypofýzy je tvořena epitelovou tkání), specializované epitely mají smyslovou funkci (neuroepitel) nebo podpůrnou (epitelové retikulum brzlíku)
[editovat] Pojivová tkáň
- Podrobnější informace naleznete v článku Pojivová tkáň.
Pojivová tkáň má rozmanitý vzhled i funkci. Společným znakem je mezenchymální původ a velké množství mezibuněčné hmoty. V organismu zastává mechanickou a podpůrnou funkci. Někdy se mezi pojivovou tkáň řadí také tělní tekutiny, v tomto článku však mají samostatnou skupinu (níže).
vlastní pojivová tkáň
[editovat] Svalová tkáň
- Podrobnější informace naleznete v článku Svalová tkáň.
Buňky tvořící svalovou tkáň mají v cytoplasmě vláknité struktury, myofibrily, tvořené kromě dalších bílkovin aktinem a myosinem. Jejich schopnost kontrakce je podkladem funkčních vlastností tkáně. (Nejsou ale jediné buňky, které se mohou kontrahovat, dokážou to i myoepitelové buňky epitelu, pohyb panožek bílých krvinek je také forma kontrakce)
hladká (jednobuněčná)
- viscerální svalovina vnitřních orgánů, svalovina stěny cév aj.
tvořená vřetenovitými jednojadernými buňkami; jejich funkce nepodléhá vůli příčně pruhovaná (myofibrily jsou uspořádané)
- kosterní svalovina (mnohojaderná vlákna)
- srdeční svalovina (prostorová síť)
[editovat] Nervová tkáň
- Podrobnější informace naleznete v článku Nervová tkáň.
Nervová tkáň je specializovaný typ tkáně, původem z neuroektodermu. Je tvořen dvěma typy buněk:
- neurony
- neuroglie
Neurony jsou nositely funkce nervové tkáně. Jsou to vysoce specializované buňky, schopné přijímat, zpracovávat a vysílat vzruchy, zprostředkovávají přenos informací. Neuroglie jsou podpůrné buňky, které zajíšťují ochranu a výživu neuronů.
[editovat] Tekutá (trofická) tkáň
- Podrobnější informace naleznete v článku Tekutá tkáň.
Do tekuté tkáně patří tělní kapaliny, které jsou částečně rozebírané také v článku mezibuněčný prostor.
- tkáňový mok
- krev
- krvomíza (hemolymfa)
- míza
