Blade Runner
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Blade Runner | |
|---|---|
| Blade Runner | |
| Žánr: | Science fiction |
| Námět: | |
| Výroba | |
| Režie: | Ridley Scott |
| Produkce: | Michael Deeley |
| Scénář: | Hampton Fancher a David Webb Peoples podle knihy Philipa K. Dicka |
| Hudba: | Vangelis |
| Kamera: | Jordan Cronenweth |
| Střih: | Les Healey |
| Hrají: | Harrison Ford Rutger Hauer Sean Young |
| Rozpočet: | cca 28 000 000 $ |
| Distribuce | |
| Distribuce: | Warner Brothers |
| Premiéra: | 25. červen 1982 (USA) |
| Délka: | 117 minut |
| Jazyk: | angličtina |
| Předchozí díl: | |
| Následující díl: | |
| Podrobnosti o filmu na IMDb (anglicky) | |
Blade Runner je sci-fi film režiséra Ridley Scotta z roku 1982 natočený podle námětu spisovatele Philipa K. Dicka.
Obsah |
[editovat] Obsazení
| Harrison Ford | Rick Deckard |
| Rutger Hauer | Roy Batty |
| Sean Young | Rachael |
| Edward James Olmos | Gaff |
| M. Emmet Walsh | Bryant |
| Daryl Hannah | Pris |
| William Sanderson | J.F. Sebastian |
| Brion James | Leon Kowalski |
| Joe Turkel | Eldon Tyrell |
| Joanna Cassidy | Zhora |
[editovat] Příběh
Blade Runner odehrávající se v Los Angeles v roce 2019 je příběhem osamělého detektiva Ricka Deckarda (Harrison Ford), který dostane od svého bývalého velitele poručíka Bryanta úkol pátrat po replikantech - androidech, kteří pronikli z jim určených pracovních koloniích na jiných planetách na Zem.
Své pátrání začíná návštěvou společnosti Tyrell, která replikanty vyrábí. Setká se s šéfem koncernu a s mladou ženou Rachel (Sean Young). Na ní provede zkušebně test, který má odhalit, zda je testovaná osoba replikant nebo člověk. Ke svému překvapení Deckard zjišťuje, že Rachel je pouze pokročilý model replikanta a nikoli živá žena.
Malá skupina replikantů vedená Royem Battym (Rutger Hauer) se mezitím snaží odhalit způsob, jakým překonat základní omezení své existence - čtyřletý život. Snaží se proniknout do společnosti Tyrell, aby se mohli setkat přímo se svým tvůrcem, dr. Tyrellem.
Deckard se replikantům dostává na stopu, ale zároveň se zamilovává do Rachel, což ještě mnohem víc kopmlikuje jeho vztah k replikantům. Ti se zdají být mnohdy více lidskými než sami lidé. Deckard pochybuje o tom, zda sám není replikantem.
Příběh graduje, Roy Batty proniká k dr. Tyllerovi a zabije ho. Deckard odhalí místo, kde se schovávají poslední dva zbylí replikanti Pris a Roy. Pris umírá a Deckard s Royem svádí dlouhý souboj v rozpadajícím se starém domě. Nakonec zachrání Roy Deckardovi život, vede krátký monolog o rozdílech mezi lidmi a replikanty a nakonec umírá. Deckard s Rachel společně utíkají.
[editovat] Vlivy a motivy
Blade Runner vyniká výpravou, snímáním i použitou hudbou. Futuristické Los Angeles je vykreslené jako temné město, v kterém se mísí různé národnosti a kultury, v kterém prakticky neustále z temného nebe padá déšť. Odkazy k filmu noir, ať už právě výpravou nebo samotnou stavbou příběhu (osamělý detektiv, krásná žena), jsou velmi výrazné. Za konkrétní zdroje inspirace lze považovat třeba filmy Metropolis nebo Alphaville. Film sám v mnohém inspiroval například filmy Johnny Mnemonic, Kôkaku kidôtai/Ghost in the Shell, Pátý element aj.
Za ústřední téma filmu lze považovat lidskost, o kterou zde bojují jak replikanti, tak sám Deckard. Co znamená být člověkem ve chvíli, kdy replikanti jsou (slovy dr. Tyrella) „víc lidští než člověk sám“, je osou Blade Runnera.
Předlohou pro film je kniha spisovatele Philipa K. Dicka Sní androidi o elektrických ovečkách?. Příběh se od filmu v mnohém liší.
[editovat] Odlišné verze filmu
Existuje asi šest různých verzí Blade Runnera, které byly od doby, kdy film vznikl, představeny veřejnosti.
[editovat] Verze pro kina
Verze z roku 1982 určená pro evropská a americká kina, která je výsledkem zásahů studia Warner Brothers, obsahuje jednak Deckardův vysvětlující voice-over a také happy end v kterém Deckard a Rachel odjíždí autem pryč z Los Angeles a pro který byly použity nepoužité záběry z filmu Stanley Kubricka Osvícení. Důvodem pro zásahy do filmu byly špatné výsledky testovacích projekcí, při kterých diváci filmu málo rozuměli. Ani Ridley Scott ani Harrison Ford s použitím voice-overu nesouhlasili.
[editovat] Director's Cut
V roce 1990 Warner Brothers krátce umožnili promítání dvou 70mm kopií pracovní verze filmu, které označili jako Director's Cut. Ridley Scott veřejně odmítl, že by se jednalo o režisérský sestřih, zejména s ohledem na to, že šlo o hrubý sestřih, který neobsahoval Vangelisovu hudbu. Warner Brothers se proto rozhodli uvést v roce 1992 režisérský sestřih, který vznikl pod Scottovým vedením.
Warner Brothers najali flmového restaurátora Michaela Arick, který objevil pracovní verze Blade Runnera a který už konzultoval možné úpravy se Scottem. Začal tím, že strávil několik měsíců v Londýně s Lesem Healym, který dělal Scottovi asistenta střihu, a společně se pokusili sestavit seznam změn, které chtěl Scott ve filmu udělat. Dostal také několik podnětů a příkazů přímo od režiséra. Arick provedl několik změn, většinou se jednalo o drobné úpravy ve střihu, například vložení scény, kdy Deckard najde v závěru filmu origami jednorožce. Tři změny ovšem byly zásadní: odstranění Deckardova voice-overu, vložení snové sekvence s jednorožcem a odstranění happy-endu.
Ridley Scott si v průběhu let stěžoval, že vzhledem k časovým i finančním obtížím a také vzhledem k práci, kterou v té době dělal na filmu Thelma a Louisa, nemohl film nabýt přesně té podoby, s kterou by byl zcela spokojený. Tedy přestože je se současným Director's Cut spokojenější než před rokem 1992, nikdy se s ním nespokojil jako se svým vlastním definitivním režisérským střihem.
[editovat] Je Deckard replikant?
Již od prvního uvedení filmu do kin se mezi fanoušky rozhořela debata, zda je Rick Deckard replikant nebo člověk. Samotný režisér Ridley Scott se k tomuto tématu nevyjádřil 20 let až do roku 2002, kdy v interview prohlásil, že Deckard je replikant. Tomuto tvrzení oponují jak scénárista Hampton Fancher, tak představitel hlavní role Harrison Ford, kteří tvrdí, že Deckard je člověk. Mezi fanoušky převládá názor, že v původní verzi s happy-endem je pravděpodobně člověk, zatímco v Director's Cut verzi z roku 1992 je replikant. Tato možnost je podpořena především snovou sekvencí s jednorožcem a origami jednorožce, které Gaff zanechá na konci filmu, což znamená, že Deckardovy vzpomínky a sny byly implantovány.
[editovat] Externí odkazy
- Blade Runner na ČSFD
- http://www.knihovnice.cz/recenze/dick-p-k-blade-runner-sni-androidi-o-elektronickych-oveckach.html
- http://www.daemon.cz/kniha/1918/dick-philip-k--blade-runner-sni-androidi-o-elektrickych-oveckach.htm
[editovat] Stránky v angličtině
