Nové Město pod Smrkem
Z Wikipédie
  |
|
|---|---|
| Základné informácie | |
| Postavenie: | mesto |
| NUTS 5 (obec): | CZ0513 564265 |
| Kraj (NUTS 3): | Liberecký (CZ051) |
| Okres (NUTS 4): | Liberec (CZ0513) |
| Obec s rozšírenou pôsobnosťou: | |
| Poverená obec: | |
| Historická krajina: | Čechy |
| Katastrálna výmera: | ? km² |
| Počet obyvateľov: | 3920 |
| Zemepisná šírka: | |
| Zemepisná dĺžka: | |
| Nadmorská výška: | ? m |
| PSČ: | |
| Základné sídelné jednotky: |
|
| Miestnych častí: | |
| Katastrálne územie: | |
| Adresa mestského úradu: |
|
| Starosta / starostka: | |
Nové Město pod Smrkem je mesto v Česku v okrese Liberec v Libereckom kraji. 1. januára 2006 tu žilo 3920 obyvateľov, z toho 1984 mužov a 1936 žien, pričom priemerný vek v obci je 36,8 rokov (muži 36,0 rokov, ženy 37,6 rokov).
 |
Tento geografický článok o mieste v Česku je zatiaľ príliš krátky (tzv. "výhonok"). Môžeš pomôcť Wikipédii rozšíriť ho tak, že hore klikneš na záložku "úprava" (alebo alternatívne sem) a dopíšeš alebo zmeníš text. |
Zhruba někdy v polovině 16. století byla na okolních kopcích Měděnci (777 m) a Rapické hoře (707 m) objevena ložiska cínu a jiných barevných kovů. Přicházející horníci se usazovali nejprve v Ludvíkově, později však začali stavět nová obydlí blíže štolám. Melchior z Redernu, tehdejší majitel frýdlanského panství, tuto těžbu podporoval a pro horníky založil roku 1584 město nazvané Nové České město (Böhmisch Neustadt). Zakladatel tomuto městu již v roce 1592 udělil následující městská práva: právo horní, právo hrdelní, právo týdenního trhu, a také mu udělil městský znak. Horníci, kteří se zde usadili, byli osvobozeni od daní a měli právo z města svobodně odejít. Město bylo postaveno během krátké doby podle předem daného plánu.
Těžba kovů skončila v polovině 17. století a obyvatelé městečka se museli začít živit prací na pilách, přádelnách lnu a bavlny a také plátenictvím. Na původně ruční domácí výrobu navázala v druhé polovině 19. století textilní výroba strojová. Jejím nejvýznamnějším představitelem Ignác Klinger, jehož továrna se stala největší v celé oblasti a v roce 1919 zaměstnávala 2256 lidí. Dalšími způsoby obživy zdejších obyvatel byla výroba porcelánu. Je třeba také zmínit výrobu dýmkových hlaviček.
Právě v druhé polovině 19. století zažilo město největší rozmach. Byla rekonstruována radnice, postaveny dvě velké školní budovy, kostelní věž, sokolovna, starobinec, spořitelna, městské lázně s bazénem, evangelický kostel a město získalo železniční spojení. Byla zde také vybudována jedna z největších plynáren v celé monarchii. Obyvatelům města sloužila knihovna a muzeum s bohatými sbírkami, o které se zasloužil kněz a přírodovědec Gottfried Menzel.
Konec pro rozvoj města znamenala první světová válka. Po vzniku Československa do oblasti začali přicházet Češi. Ve 30. letech dolehla na okolí velká nezaměstnanost. Po skončení druhé světové války byla část německých obyvatel odsunuta, další část odešla dobrovolně a do uvolněných domů se nastěhovali noví obyvatelé původem z Čech a Polska, bez vztahu k okolní krajině.
Starostou Nového Města pod Smrkem je Pavel Smutný.
