Zeman (šlechtic)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek nebo jeho část obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení.

Tento článek nebo jeho část může obsahovat výsledky vlastního výzkumu nebo neověřená tvrzení. Prosím pomozte Wikipedii tím, že přidáte reference.

Zemané byli v Českých zemích, Velké Británii, Německu a Rakousku nejnižším stupněm šlechtické hodnosti.

Obsah

1 Původ názvu
2 Zemané v Česku, Německu, Rakousku a ve Velké Británii
3 Erb
4 Reference

[editovat] Původ názvu

Pojem "zeman" pochází z němčiny: Sämann (nezaměňovat se "Seemann" = námořník) a znamenal polnohospodář. Sämanné byli ve středověkém Německu svobodní zemědělci, vlastníci lánů pole, které osívali (též někdy "Sämann" = rozsévač. Viz Jan Volný, (reference)). Nejednalo se o šlechtice nýbrž o "svobodníky". Později se v Německu místo Sämann ujalo označení "Freibauer" neboli svobodník. Doslova přeloženo svobodný rolník. Svobodným rolníkům jak v Čechách tak v Německu nebyly královskými heroldy udělovány erby, takže šlechtici být nesměli.

[editovat] Zemané v Česku, Německu, Rakousku a ve Velké Británii

Během staletí probíhaly i změny společenského postavení zemanů v Česku. Do 15. století byli, coby nižší šlechtický stav, latinsky titulováni "miles" a "nobilis" na rozdíl od stavu panského - "dominus". V 15. - 16. století měl již vyšší zemanský šlechtic (vladyka) nárok na titul "urozený pán", tedy "dominus", pakliže byl majitelem tvrze. Nižší zemanská šlechta (tzv. "dvořáci"), majitelé poplužních nebo kmetských statků, směli používat pouze oslovení "milostpane".

Podobně tomu bylo v Anglii a v Irsku, kde se nižší zemanská šlechta nazývala „squire“ a to i když jim patřila tvrz^[zdroj?]. Vladykové, tedy vyšší zemanský stav ve Velké Británii byli „Lords of manor“ a museli vlastnit rytířský dvůr a k tomu přilehlý zámeček (od 17. století), neboť tvrz byla pro ně sídlem naprosto podřadným^[zdroj?].

Německo a Rakousko si tyto starosti nedělalo. Zemané byli pro císaře tzv. „Dorfadel“ (vesnická šlechta) a kdo vlastnil tvrz, byl k tomu ještě „Dorfritter“ (vesnický rytíř). Situace se začala měnit až v době pobělohorské, kdy Habsburkové zemanský stav jako takový ruší, slučují ho s tzv. "listovní šlechtou" a dávají mu název "Edler„, neboli “prostý šlechtic". Toto opatření bylo nutné, aby bylo možno povyšovat do stavu nejnižší šlechtické hodnosti i úředníky a měšťany. Nikoli pouze - jako doposud - zemědělce^[zdroj?].

[editovat] Erb

Na rozdíl od rodu panského neměli zemané v erbu žádnou korunku nýbrž na helmici byla usazená točenice. Členství v nějakém soukromém rytířském řádu ("Blaničtí rytíři", "Rytíři sv. Václava",atd.), žádné šlechtictví není, nýbrž se jedná o spolkovou činnost. Šlechtictví bylo zrušeno v ČSR zákonem z roku 1918.

[editovat] Reference

BUBEN, Milan: Encyklopedie heraldiky, 2. vyd. Praha: Libri, 1999, ISBN 80-85983-31-1.
Encyclopedia Britannica, 15. vydání, Londýn, 1985.
HOŠŤÁLEK, Stanislav: Kniha o rytířích, Praha, 2002, ISBN 80-86018-16-4.
SEDLÁČEK, August: Z hradů, zámků a podhradí, Praha, 2001, ISBN 80-86425-04-5.
SEDLÁČEK, August: O tvrzích a o živobytí na nich, Praha, 1921.
VOLNÝ, Jan: Německo - český slovník, heslo: Sämann, Praha, 1966.
ZENGER, Zdeněk M.: Heraldika, Praha, 1978.