Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zdeněk Kašpar hrabě Kaplíř ze Sulevic (Sulejovic) (1611 – 6. října 1686) byl český šlechtic a vojevůdce, polní maršálek rakouských Habsburků. Jeho otcem byl Albrecht Kaplíř ze Sulevic z třebívlické větve Kaplířů, dědem Kašpar Kaplíř ze Sulevic, popravený roku 1621 za účast na stavovském odboji.

Zdeněk Kašpar byl původně evangelík, mládí strávil v exilu a bojoval pak během třicetileté války ve službách Sasů a Švédů proti Habsburkům. V roce 1640 jako mnozí před ním změnil stranu, vstoupil do vojska císařských a o sedm let později již velel habsburskému pluku kyrysníků. Zároveň konvertoval ke katolicismu.

Po uzavření vestfálského míru (1648) válčil Kaplíř celkem deset let v Itálii ve službách španělských Habsburků a později se stal jedním z odborníků dvorské válečné rady ve Vídni. Jistou dobu byl též vojenským guvernérem Tyrolska. Největší proslulost mu však vynesla účast na obraně Vídně před Turky roku 1683, kdy po zranění hraběte Starhemberka převzal řadu velitelských pravomocí. Dvakrát jej dokonce přímo zastupoval ve funkci vrchního velitele (15. - 18. července a 8. - 19. srpna).

Zdeněk Kašpar, povýšený za své zásluhy do stavu říšských hrabat, byl třikrát ženat – jeho první ženou byla Anna Ludmila z Bukovan, druhou Anna Kateřina Hoyesová, třetí Anna Terezie z Tamfeldu. Ve vsi Milešov, jež mu náležela, nechal přestavět hrad na barokní zámek (1662–1667), nad vsí dal podle projektu Antonia della Porty vystavět kostel sv. Antonína Paduánského, koncipovaný jako rodinná hrobka.