Zamia furfuracea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

keják otrubnatý
Keják otrubnatý v botanické zahradě v Palermu
Stupeň ohrožení
zranitelný
Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota) Říše: rostliny (Plantae) Oddělení: cykasorosty (Cycadophyta) Třída: cykasy (Cycadopsida) Řád: cykasotvaré (Cycadales) Čeleď: kejákovité (Zamiaceae) Rod: keják (Zamia)
Binomické jméno
Zamia furfuracea Aiton, 1789

Zamia furfuracea Aiton, česky keják otrubnatý, je chráněná^[1] rostlina čeledi kejákovitých (Zamiaceae) z třídy cykasy. Pochází z jihovýchodu mexického státu Veracruz na východě země. Náleží do rodu Zamia, do kterého je zařazeno celkem 53^[2] druhů rostlin, patřících k vývojově nejstarším rostlinám na světě. Tato rostlina je jedním ze dvou druhů cykasů běžně dostupných v českých květinářstvích. Je také jedním z prvních česky pojmenovaných cykasů.

Obsah 1 Popis 2 Klima a rozšíření 3 Pěstování 4 Jedovatost 5 Ochrana 6 Etymologie 7 Odkazy 7.1 Externí odkazy 8 Seznam druhů 8.1 Literatura 8.2 Citace

[editovat] Popis

Mezi cykasy se tento druh řadí k menším a zvenku se jeví spíše jako keř. Rostlina má krátký a občas podzemní kmen do šířky kolem 20 cm, poznamenaný jizvami po starých listech. Zamie mohou vyrůstat v trsech s několika kmeny. Rostlina včetně listů obvykle dorůstá výšky kolem 1,3 m a šířky kolem 2 m.^[3]

Listy vyrůstají ze středu kmene, každý je 50-150 cm dlouhý a nese 6-12 párů velmi pevných a drsných lístků. Z těchto jejich vlastností vychází i anglický název „kartonová palma“. Lístky jsou 8-20 cm dlouhé a 3-5 cm široké. Mohou se značně lišit tvarem u rostlin z různých míst.

Kejáky jsou jako všechny cykasy dvoudomé. Mají tedy odlišné samčí a samičí rostliny a šištice a mohou vytvářet i několik šišek na jednom kmenu. Protože šištice vytváří i relativně mladé rostliny, je možné poměrně rychle rozeznat, jestli je majitelem zakoupená zamie samec či samice. To není bez šištic možné, protože pohlavní chromozomy naprosté většiny cykasů zatím nebyly popsány.

Semena jsou podlouhlá, jasně červená. Opylení zajišťuje mexický nosatcovitý brouk druhu Rhopalotria mollis. V domácnostech a sklenících se tedy semena vytvářejí pouze po umělém opylení.

[editovat] Klima a rozšíření

Keják otrubnatý roste v Mexiku na přímém slunci, obvykle na vápencových útesech v pobřežních oblastech státu Veracruz. Často roste na skalách, kam na ni dosáhne slaná mlha z moře. Na útesech může vytvořit převislý kmen. Roste i na písečných dunách, kde vytváří menší, těsnější a šedší lístky. Půda je písčitá nebo vápnitá s příměsí zlomků škeblí atp.).^[4]

[editovat] Pěstování

Tato rostlina je v poslední době dostupná i v maloobchodním prodeji v Česku. Spolu s cykasem japonským (Cycas revoluta) se tak řadí k výjimkám mezi vzácnými cykasy, které jsou jinak pro běžného zájemce v ČR obtížněji dostupné.

Péče o ní je poměrně jednoduchá a lze se u ní dočkat vyrašení středové šištice relativně brzo i v domácích podmínkách, na rozdíl od stromových cykasů jako je cykas japonský. Zamlada roste velmi pomalu, ale růst se zrychluje po dosažení zralosti kmene.

Ideální podmínky pro tento cykas jsou: jasné přímé světlo a písčitá, dobře prodyšná a nepříliš bohatá půda. Je tedy možno využít například směsi pro kaktusy. Lze použít i půdu z okolí bydliště, promíchanou s hrubým pískem, drobnými kaménky, nebo nejlépe pemzou či perlitem. Rostlina však nepotřebuje k životu a pěknému vzhledu ideální světelné podmínky. Jedná se o velmi odolný druh, který si zvykne na různé zacházení.

Situace, kdy je třeba jí věnovat zvláštní pozornost ovšem nastane při rašení nových listů. Nově vyrůstající listy jsou měkké a zpevňují se až postupně. Během tohoto procesu vyžadují maximum světla, jinak se u nich podobně jako u jiných cykasů vytvoří velmi protáhlé a nekvalitní listy s nepěkně dlouhými řapíky. Na dobu růstu listů až do jejich zatvrdnutí je tedy třeba je přemístit na nejsvětlejší dostupné místo s pokud možno přímým světlem, které by mělo dopadat pravidelně ze všech stran - nejlépe tedy alespoň přes den venku na teplém místě. Umístění v bytě či přímo na okně není ideální, protože nové listy se nakloní směrem k oknu. Nouzovým řešením je proto pravidelné otáčení rostliny (1x za den). Po zatvrdnutí mladých listů se již jejich vzhled nezmění. Pokud nově vzniklé listy majiteli svým vzhledem nevyhovují, jediné co zbývá je jejich odstřihnutí. Je nicméně třeba počítat s tím, že další mohou (a nemusí) vyrašit až za rok.

Zamia furfuracea je schopna přežít krátkodobé poklesy teplot až na -9 °C, při teplotě kolem -2 °C však u nich dochází k poškození listů. Podobně jako ostatní cykasy nesnášejí přemokření, obzvláště chlad a mokro současně. Rostliny nemají rády stín, nedostatek proudění vzduchu a příliš mokré listy. Nevyhovuje jí proto zvlhčování listů mlžením. Je odolná proti zasolené půdě.

Po přesazení kejáku otrubnatému často opadají listy. Listy sice později dorostou, ale může se jednat o delší dobu trvající proces.

[editovat] Jedovatost

Jako všechny cykasy a řada dalších pokojových rostlin je i Zamia furfuracea jedovatá. Otrava cykasy může způsobit selhání ledvin a jater, ve větším množství i ochrnutí a další problémy. Nejjedovatější částí rostliny je vnitřek semen po „vypeckování“ (nikoliv jejich červený obal). V USA je udáván případ, kdy po přežvýkání semen zemřel pes^[5] Vytvoření semen v běžných bytových podmínkách je bez umělého opylení nemožné.

[editovat] Ochrana

Keják otrubnatý je podle Červeného listu IUCN řazen mezi zranitelné druhy. Zároveň je zařazen na seznam ohrožených druhů CITES II. Obchod s rostlinami pocházejícími z přírody je tedy kontrolován, semena tomuto režimu nepodléhají.

V zemi původu je tato rostlina chráněna^[6] a je zařazena do mexické kategorie "A" ohrožených rostlin (amenazadas).

[editovat] Etymologie

České názvy většiny cykasů nejsou zcela ustáleny mj. i proto, že tyto rostliny nejsou širší veřejnosti známy a neexistují o nich česky psané publikace. Sami odborníci často používají pouze počeštěné latinské názvosloví, pro veřejnost nesrozumitelné. Se zvyšujícím se povědomím o exotických rostlinách v České republice však v poslední době vzniká tlak na obnovu nebo vytvoření nových českých názvů. Názvy cykasů nejsou příliš známé, nicméně existují.

Český název „keják“ je odvozen od slova kyj a označuje šištici na stonku, do jisté míry tedy odpovídá latinskému názvu. Byl poprvé použit J. S. Preslem v roce 1846.^[7] Poté byl mj. publikován i v Ottově slovníku.^[8]

Původním českým názvem je Preslův „keják otrubnatý“, který je do jisté míry překladem vědeckého názvu. Synonymický název „zamie plevinatá“ je používán Botanickou zahradou Liberec, přičemž slova "plevinatý" a "otrubnatý" maji obdobný význam. I zde však platí přednost prvních názvů oproti novějším. Podobně je využíván i synonymický název čeledi zamiovité.

Vědecký název Zamia furfuracea: Rodový název Zamia je odvozen z řeckého slova „azaniae“ označujícího šišku borovice. Druhový název furfuracea označuje otruby případně plevy.

Cizí názvy:

• anglicky cardboard palm - kartonová palma - název pravděpodobně vznikl na základě tvrdých, kartonových lístků
• španělsky (Mexiko) palma bola - kulatá palma (koule) - název pravděpodobně vznikl na základě vzhledu mladého kmene, který je podobně jako u jiných cykasů tvarován do koule. U starších rostlin již tento tvar mizí. Označování zamií názvem palma je nesprávné, nicméně to je osud i řady jiných zvykových či platných starých názvů.

Rostlinu je nutné odlišit od další běžně prodávané rostliny podobného jména - kulkas zamiolistý (Zamioculcas zamiifolia) [1], která má oproti drsnolisté zamii voskové a lesklé listy a chybí ji středový kmínek. Jak již název napovídá, má podobný tvar zpeřených listů. Jedná se nicméně o zcela odlišnou rostlinu, která není cykasem. Pochází z Madagaskaru a patří mezi áronovité (Araceae).

[editovat] Odkazy

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Seznam druhů

• Seznam všech druhů cykasů včetně zamií je pravidelně vydáván ve Světovém seznamu cykasů.^[9]
• The Cycad Pages: Zamia furfuracea
• Zamia furfuracea
• Zamia furfuracea
• Zamia furfuracea

[editovat] Literatura

• Whitelock, Loran M. The Cycads. Timber press (2002) ISBN 0-88192-522-5
• Donaldson, J.S. 2003. Zamia furfuracea. In: 2006 IUCN Red List of Threatened Species. IUCN 2006.

[editovat] Citace

1. ↑ VÁZQUEZ TORRES, Mario. Conabio: Národní komise pro poznávání a využívání biodiverzity - Mexiko - chráněno v rámci mexické normy NOM-059-ECOL-1994 [online]. [Cit. 2008-04-22]. Dostupné online. (španělsky)
2. ↑ Jones, David L. 2002. Cycads of the World. Smithsonian Institution Press. ISBN 1-56098-220-9, str.380
3. ↑ Jones, David L. 2002. Cycads of the World. Smithsonian Institution Press. ISBN 1-56098-220-9, str.394
4. ↑ Jones, David L. 2002. Cycads of the World. Smithsonian Institution Press. ISBN 1-56098-220-9, str.395
5. ↑ SCHEPER, Jack. Zamia furfuracea na stránkách Floridata [online]. [Cit. 2008-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
6. ↑ VÁZQUEZ TORRES, Mario. Conabio: Národní komise pro poznávání a využívání biodiverzity - Mexiko - chráněno v rámci mexické normy NOM-059-ECOL-1994 [online]. [Cit. 2008-04-22]. Dostupné online. (španělsky)
7. ↑ Presl J. S.: Wšeobecný rostlinopis – Kronberger & Řivnáč, Praha 1846, pp. I-XXXII, 1-1006 (vol. 1.) et 1007-2072.]str. 1403-1406
8. ↑ Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný [online]. Praha : Ottovo nakladatelství, [cit. 2008-01-12]. Dostupné online.
9. ↑ HILL, Ken D.; STEVENSON, Dennis W.; OSBORNE, Roy. The World List of Cycads [online]. [Cit. 2008-01-25]. Dostupné online. (anglicky)