Zákon zachování hybnosti
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zákon zachování hybnosti tvrdí, že hybnost izolované soustavy těles se zachovává.
[editovat] Formulace
Zákon zachování hybnosti lze vyjádřit slovy:
- Celková hybnost izolované soustavy těles se nemění.
[editovat] Odvození
V izolované soustavě je celková hybnost v nějakém časovém okamžiku t0 určena vektorovým součtem hybností jednotlivých těles, např. v případě dvou těles je to 
. V takovém případě se po uplynutí času Δt hybnost prvního tělesa vlivem síly 
změní o 
a hybnost druhého tělesa se působením síly 
změní o 
.
Celková změna hybnosti je tedy podle 2. Newtonova pohybového zákona dána vztahem
Poněvadž se však jedná o síly vzájemného působení (tedy vnitřní síly, což jsou jediné síly působící v izolované soustavě), je podle třetího Newtonova pohybového zákona 
a jejich vektorový součet je nulový, což znamená
Pokud je změna hybnosti nulová, pak tedy zůstává celková hybnost soustavy konstantní, tzn.
Zákon zachování hybnosti je však obecným fyzikálním zákonem, jehož platnost nezávisí na tom, zda je splněn třetí Newtonův pohybový zákon.
Jestliže je totiž vnější síla nulová, tzn. 
, pak podle 2. Newtonova pohybového zákona platí
odkud po integraci přímo plyne
,
kde p je celková hybnost.
