Yorkové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bílá yorská růže

Yorkové byli vedlejší rodová linie anglické královské dynastie Plantagenetů, která svůj původ odvozovala od Eduarda III. (1312 - 1377). Zakladatelem rodu byl Eduardův čtvrtý syn Edmund z Langley (1341-1402), kterého jeho synovec Richard II. v roce 1385 jmenoval vévodou z Yorku. Ve znaku měli bílou růži.

Války růží, ve kterých Yorkové bojovali o moc s Lancastery, začaly v roce 1455, když se vévoda Richard Plantagenet (1411-1460), vnuk Edmunda z Langley, postavil proti Lancasterům a nakonec byl popraven. Jeden ze synů vévody Richarda se ale přece stal králem jako Eduard IV. V roce 1471 porazil Lancastery v bitvě u Tewkesbury. Eduardova syna Eduarda V. (vládl v roce 1483) připravil o korunu jeho vlastní strýc Richard III., který vládl v letech 1483-1485. Z právního hlediska je sporné, zda měli na trůn větší nárok Yorkové nebo Lancasterové, jelikož Yorkové byly potomky až čtvrtého královského syna, zatímco Lancasterové byly potomky třetího syna Eduarda III. Situace se ale změnila ve prospěch Yorků v okamžiku, kdy si Richard z Yorku, hrabě z Cambridge (1376 - 1415) vzal za ženu Annu Mortimerovou (1390 - 1411), která byla potomkem druhorozeného syna Eduarda III. Lionela vévody z Clarence (1338 - 1368).

Po smrti Richarda III. v bitvě u Boswortu (1485) se na anglický trůn dostali Tudorovci. Posledního mužského člena rodu Yorků Eduarda Warwicka (1475-1499) dal kvůli spiknutí popravit Jindřich VII. Tudor. Jindřich byl rodem spřízněn s Lancastery a za manželku si vzal Alžbětu z Yorku, dceru Eduarda IV., a tím se oba rody spojily.