West Highland Way

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

pohled z West Highland Way v roce 2005

West Highland Way je dálková turistická trasa ve Skotsku. Měří 152 km (95 mil) a vede z Milngavie severně od Glasgow do Fort William ve Skotské vysočině. Stezku použije každoročně asi 50 tisíc turistů.

[editovat] Stezka

Stezka vede po mnoha starých cestách, včetně honáckých, vojenských a dostavníkových cest a je obvykle absolvována z jihu na sever. V tomto směru postupně roste náročnost a také slunce nesvítí do očí. Cesta obvykle trvá 7 až 8 dnů, ačkoliv zkušení turisté v dobré kondici ji zvládnou i za 6 dnů. Trasu je možní zvládnout i za méně času, ale většina turistů volí nižší tempo, které jim umožňuje vychutnávat okolní krajinu. Okolní příroda je totiž pro většinu lidí hlavním důvodem pro absolvování stezky. Stezka oficiálně začíná v centru města Milngavie u žulového obelisku. Většina turistů přijíždí na blízkou železniční stanici. Milngavie leží na severním okraji konurbace Glasgow a stezka odtud vychází do volné krajiny. Vede po polních cestách a zrušené železnici, přes pohoří Conic Hill až do vesnice Balmaha u východního okraje jezera Loch Lomond. Odtud stezka vede dál po východním břehu, který je opuštěný a zalesněný, přes Rowardennan a Inversnaid do Inverarnan. Rowardennan je na východním břehu nejsevernějším bodem dostupným po silnici. Silnice do Inversnaid vede od východu přes Aberfoyle. Cesta také vede údolím Glen Falloch severně do Crianlarich a potom severozápadně do Tyndrum. Severně od Tyndrum stezka vstupuje do údolí Glen Orchy a poté přechází přes opuštěné, ale krásné slatiny Rannoch Moor a nakonec sestupuje do údolí Glen Coe. Odtud stoupá Ďáblovým schodištěm a následuje dlouhý sestup do městečka Kinlochleven na úrovni mořské hladiny. Poslední část obchází hory Mamore Mountains po staré vojenské cestě a schází do údolí Glen Nevis, odkud pokračuje do města Fort William. Poslední úsek vede po úpatí hory Ben Nevis (nejvyšší vrchol Britských ostrovů) a mnoho turistů završí své putování výstupem na vrchol. Díky vysokému počtu turistů mohou být některé části stezky poškozeny erozí. Cesty jsou však pravidelně opravovány. Turisté hledající samotu by měli cestu začít mimo víkend a nejlépe mimo hlavní sezónu.