Vodní dílo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vodní dílo je obecně používaný termín pro každou stavbu sloužící k zadržování, jímání, vedení, nebo jinému nakládání s povrchovou, či podzemní vodou.

[editovat] Právní definice

Z hlediska práva je výraz vodní dílo definován zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách (též vodní zákon) [1] v §55. Odstavec (1)^[1] tohoto paragrafu definuje pojem a taxativně vyjmenovává stavby, které vodním dílem jsou. Odstavec (2)^[2] naopak říká, co vodní dílo není. Že ani zákonná definice a pozitivní a negativní výčet nestačí pro exaktní popis tohoto termínu, říká odstavec (3)^[3].

§61 zákona č. 254/2001 Sb., ještě rozděluje vodní díla z hlediska technickobezpečnostního dohledu do I. až IV. kategorie v závislosti na nebezpečí ohrožení lidských životů, možných škod na majetku a dalších méně podstatných kritériích. Přesná kritéria pro rozdělení vodních děl do těchto kategorií jsou dána přílohou č.1 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly [2].

Reference - zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, §55

↑ (1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména

a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,

b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,

c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,

d) stavby na ochranu před povodněmi,

e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,

f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,

g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,

h) stavby odkališť,

i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,

j) studny,

k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon²⁵⁾ nestanoví jinak,

l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.
↑ (2) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci odpadních vod (žumpy) a vodovodní a kanalizační přípojky, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.³³⁾ Za vodní díla se také nepovažují průzkumné hydrogeologické vrty a další zařízení realizovaná v rámci geologických prací.²⁰⁾
↑ (3) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

[editovat] Derivační vodní dílo

Derivační vodní dílo je takové vodní dílo, které stojí mimo hlavní vodní tok. Vodu z tohoto hlavního toku odebírá v potřebném množství pomocí náhonu. Využitá voda je potom zpět do hlavního toku odváděna odpadním kanálem. Aby bylo dosaženo potřebného výškového rozdílu mezi hladinami náhonu a odpadního kanálu, je hlavní vodní tok přehražen jezem. Tím pádem, kromě jezu, není potřeba dělat na hlavním toku žádné zásahy. Na principu derivačního vodního díla byla již v minulosti stavěna převážná část vodních mlýnů, tj. malých vodních děl.

Kromě uvedeného základního principu je možno budovat i komplikovanější systémy, kdy např. jeden náhon s jedněmi česly slouží několika derivačním vodním dílům, řazených v kaskádě.