Vnitřní předpis
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vnitřní předpis je neveřejný právní předpis (jehož zveřejnění ovšem může být přípustné), kterým právnická osoba, ať už veřejnoprávní nebo soukromoprávní, upravuje práva a povinnosti svých pracovníků, členů, zaměstnanců či zástupců v rámci své působnosti. Některé vnitřní předpisy musí právnická osoba vydat povinně na základě zákona a zákony ukládají povinnost se jimi řídit nebo zněním vnitřních předpisů podmiňují některé právní vztahy. Vnitřní předpis může vydat jen k tomu oprávněný orgán právnické osoby a z předpisu by mělo být zřejmé, který orgán a na základě jakého zmocnění jej vydal.
Mezi nejběžnější a nejzákladnější vnitřní předpisy patří například
- organizační řád, který obvykle definuje hierarchickou organizaci
- požární řád, požární a poplachové směrnice, (viz krizové řízení) apod.
- plán krizové připravenosti, krizový plán, traumatologický plán
- bezpečnostní předpisy
- provozní předpisy, provozní řády pro objekty i činnosti
- metodické předpisy, technologické předpisy atd.
- spisový řád, skartační řád
- inventarizační řád
Zejména u právnických osob, které nebyly zřízeny vnějším zřizovatelem, zákonem nebo například smlouvou, lze za vnitřní předpis považovat i jejich základní dokument, tedy typicky stanovy, statut a podobně.
Například v drážní dopravě je činnost, na rozdíl od silniční dopravy, do značné míry organizována podle vnitřních předpisů provozovatele dráhy a vnitřních předpisů dopravce. Zejména musí být vydán dopravní předpis, návěstní předpis, případně dopravní a návěstní předpis. Podmínkou k provozování dráhy je osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, podmínkou k provozování drážní dopravy je osvědčení dopravce, podmínkou k provádění letecké dopravy je osvědčení leteckého dopravce – při vydávání těchto osvědčení státní orgány zkoumají, zda organizační struktura, vnitřní předpisy a systém řízení zaručují bezpečnost provozu.
Vnitřní předpis upravuje pouze právní vztah mezi organizací, která jej vyhlásila, a osobou, která je s ní v pracovním, členském, služebním, zmocněneckém nebo podobném vztahu. Vnitřní předpis sám o sobě nemůže ukládat povinnosti například obchodním partnerům, zákazníkům nebo jiným osobám. Vnitřní předpisy a jejich dodržování však mohou být legitimním předmětem zájmu pro orgány dozoru, ať už by šlo o státní dozor, nebo dozor ze strany zřizovatele, odborové organizace aj.
