Tuatha Dé Danann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tuatha Dé Danann („lid bohyně Danu“) je rod pohledných světlovlasých keltských bohů, kteří podle mýtů kdysi vládli v Irsku. Představují bytosti z šerého dávnověku ovládající magii - „plemeno vědění“, „pánové světla“. V Irsku se zjevili v den svátku Beltine (na 1. máje) v severozápadním Connachtu. Podle staršího mýtu se tam se dostali na křídlech větru, ukryti pod příkrovem magické mlhy, aby je neviděli obyvatelé ostrova, kteří Irsko osídlili před nimi (Firbolgové a Fomóirové). Podle jiné verze legendy přiletěli na temných mracích, nebo připluli po moři a poté na pobřeží spálili své lodě, aby se už nikdy nemohli vrátit zpět („temné mraky“ pak vytvořil hustý dým, stoupající z pálených lodí). Místo, odkud přišli, mělo ležet kdesi na severu, a proslulo svými čtyřmi městy, ve kterých se mladí Tuathové učili dovednostem, vědění a moudrosti od mudrců, kteří tam žili.

[editovat] Čtyři města Tuatha Dé Danann

• Falias: velké město, kde sídlil mudrc Morias. Tuathové si z tohoto města přinesli Lia Fáil, Kámen osudu, který vykřikl, když se jej dotknul právoplatný král.
• Gorias: zářivé město, kde sídlil Urias vznešené povahy, a odkud si Tuathové přinesli meč, kterým bojoval jejich král Nuada.
• Finias, kde sídlil plavovlasý básník Arias, a odkud pocházelo Kopí vítězství, později známé jako Lughovo kopí.
• Murias, který ležel nejjižněji a kde sídlil mudrc Senias. Tuathové si odsud přinesli Kotel, od kterého nikdy nikdo neodešel neuspokojen (známý také jako Dagdův kotel).

[editovat] Boj o Irsko

První bitva

Před Tuathy Irsko osídlil lid Firbolgů. Tuathové s nimi nějakou dobu vyjednávali a požadovali po nich polovinu Irska, ale Firbolgové jim ji odmítli vydat, a proto se ji Tuathové rozhodli dobýt bojem. Střetli se spolu o letním slunovratu v první bitvě na Magh Tuireadh. Tuathové v bitvě zvítězili, i když měli méně lidí. Zmocnili se Irska a přeživším Firbolgům nabídli, ať si vyberou jednu z pěti irských provincií a žijí tam v míru. Firbolgové si vybrali Connacht.

Bresova vláda

Přestože Tuathové první bitvu o Irsko vyhráli, jejich král Nuada v ní přišel o ruku. Protože podle zákonů Tuathů nesměl být králem nikdo, kdo by nebyl tělesně dokonalý, musel být Nuada zbaven svého královského úřadu. Na jeho místo nastoupil Bres, který byl nejkrásnější z jejich mladých mužů, třebaže byl Tuatha jen napůl. Jeho vláda znamenala pro Tuathy utrpení, protože na ně uvalil tvrdé daně a zároveň nezabránil Fomóirům, dalším z místních původních obyvatel, aby od Tuathů vybírali svoje vlastní vysoké daně. Mimo to Bres proslul svou nepohostinností a lakotou. Tou urazil i barda Corpreho, když ho při jeho návštěvě řádně nenakrmil a na noc ho ubytoval v chladné temné kobce. Corpre o tomto zacházení druhého dne složil posměšnou báseň, která podle jedné verze mýtu Brese rozčílila natolik, že mu na tvářích vyskákaly jakési skvrny (či nežity) a musel být pro tuto svou nedokonalost okamžitě sesazen. Pro tento incident je Corpre označován jako tvůrce první irské satiry. Nuada se znovu vrátil na trůn tehdy, když znovu získal ruku. Tu mu měl nejprve vyrobit léčitel Dian Cécht ze stříbra, ale Dian Céchtův syn Miach, který byl zručnějším léčitelem, dokázal Nuadovi připevnit zpátky jeho původní, useknutou ruku. Dian Cécht tím byl tak rozčilen, že svého syna zabil. Nuada byl ale znovu tělesně dokonalý a mohl se znovu stát králem. Sesazený Bres se potom přidal k Fomóirům, protože se od své matky Eri dozvěděl, že jeho otec byl jedním z Fomóirů.

Druhá bitva

Fomóirové Tuathy stále více utiskovali, až se Tuathové nakonec pod vedením Lugha vzbouřili a ve druhé bitvě na Magh Tuireadh Fomóiry definitivně porazili a zahnali je do moře, odkud Fomóirové přišli. Tuathové pak vládli Irsku až do příchodu smrtelných Milesianů, kteří je porazili. Tuathové se pak uchýlili do zásvětí v irském podzemí a žijí v sídech.