ebooksgratis.com

See also ebooksgratis.com: no banners, no cookies, totally FREE.

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Takšašíla - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Takšašíla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Takšašíla
Světové dědictví
Smluvní stát Pákistán Pákistán
Typ kulturní dědictví
Kritérium iii, vi
Odkaz 139 (en)
Oblast
Zařazení do seznamu
Zařazení 1980  (4. zasedání)
Název podle oficiálního zápisu v seznamu; oblast podle oficiálního určení UNESCO. (en)
Mince nalezená v Takšašíle, 2. století př. n. l. (Britské muzeum)
Mince nalezená v Takšašíle, 2. století př. n. l. (Britské muzeum)

Takšašíla (urdsky: ٹیکسلا, v sanskrtu: तक्षशिला, v páli: Takkasilā), někdy též Taksila (anglicky Taxila), je důležitá archeologická lokalita v Pákistánu, kde se nachází pozůstatky stejnojmenného gandhárského města. Od 6. století př. n. l. až do 5. století zde bylo důležité centrum hinduistické a buddhistické vzdělanosti. V roce 1980 byla tato lokalita přiřazena ke světovému dědictví.

Z historického hlediska ležela Takšašíla na křižovatce tří obchodních tras: královské stezky z Patáliputry, severozápadní stezky skrze Baktrii, Kápis a Puškalávatí (dnešní Péšávar) a stezky přes Kašmír a centrální Asii, dále Šrínagar, Mansehru a údolí Hanipuru k horskému pásu Khunjerab a hedvábné stezce. Vzdělávali se zde jedni z největších učenců své doby jako např. Čánakja apod.

Obsah

[editovat] Dějiny

Podle legendy založil Takšašílu král Takša, který měla vládnout starověkému indickému království Takša khanda. Podle Ramajány to byl Takša syn Bháraty a Mandáví. Samotné slovo Takšašíla pochází ze sanskrtu a doslova znamená „náležící králi Takšovi“. Podle tradice byla v Takšašíle poprvé recitována Mahábhárata.

Okolo roku 518 př. n. l. perský král Dareios veliký začlenil území dnešního Pákistánu i s Takšašílou do Achaimenovské říše, jíž byl tehdy králem. Území s Takšašílou pak dalo základ samostatné, stejnojmenné satrapie. V průběhu 4. století př. n. l. se Takšašíla stala součástí Maurijské říše. Během doby vlády Čandraguptova vnuka krále Ašóky se Takšašíla stala velkým centrem především buddhistické vzdělanosti. Kolem roku 180 př. n. l. baktrijský král Démétrios I. dobyl četná indická území včetně Takšaíly a nedaleko ní postavil nové hlavní město své říše. Okolo roku 25 dobyl Takšašílu indo-parthský král Gondophares, který z ní učinil hlavní město svého království. V dalších letech Takšašíla dále vzkvétala, zejména co se týče védského a buddhistického učení. Úpadek nastal až v 5. století, kdy celou gandhárskou oblast včetně Takšašíly dobyli Hepthalité, kteří odmítli přijmout buddhismus, následkem čehož Takšašíla začala rychle upadat.

[editovat] Starověké centrum učenosti

Takšašíla byla přinejmenším od 5. století př. n. l. centrum učenosti.[1] Existují však jisté neshody o tom, zda lze považovat Takšašílu za universitu. Zatímco někteří považují Takšašílu za starověkou universitu[2][3] či sentrum vyššího vzdělání,[4] jiní nepovažují Takšašílu za universitu v moderním smyslu,[5] zejména pak v kontrastu k Nálandě.[6] Takšašíla je pak podrobně popisována ve šrí lanských džátakách z doby okolo 5. století.

Byli zde soustředěni buddhističtí i hinduističtí vzdělanci své doby. Mezi nejznámější učitele, kteří zde působili, patří například Čánakja, dlouholetý rádce Čandragupta Maurjy, jemuž pomohl vytvořit z Maurijské říše velmoc zabírající takřka celý Indický subkontinent. Měla to být právě Takšašíla, kde měl Čánakja sepsat své dílo Arthašástra, které jako jedno jedno z vůbec prvních pojednává o správě státu. Kromě samotného Čánakjy a Čandragupty Maurjy zde studoval např. Čaraka, známý indický lékař.

[editovat] Archeologické nálezy

O znovuobjevení Takšašíly se mimo jiné zasloužil britský archeolog John Marshall, který po dvanáct let vedl v polovině 20. století v oblasti archeologické vykopávky V současnosti je Takšašíla jednou z tehsil. V Takšašíle se nachází muzeum se sbírkou gandhárských památek, především gandhárského umění.

[editovat] Reference

  1. SCHARFE, Hartmut. Education in Ancient India. [s.l.] : Brill Academic Publishers, 2002. ISBN 90-04-12556-6. (anglicky)
  2. NEEDHAM, Joseph. Within the Four Seas: The Dialogue of East and West. [s.l.] : Routledge. ISBN 04-15-36166-4. (anglicky)
  3. KULKE, Hermann; ROTHERMUND, Dietmar. A History of India. [s.l.] : Routledge, 2004. ISBN 04-15-32919-1. (anglicky)
  4. MOOKERJI, Radha Kumud. Ancient Indian Education: Brahmanical and Buddhist. [s.l.] : Motilal Banarsidass Publ.. ISBN 81-20-80423-6. S. 479. (anglicky)
  5. ALTEKAR, Anant Sadashiv. Education in Ancient India. Varanasi : [s.n.], 1934. (anglicky)
  6. Taxila [online]. Britannica Online, [cit. 2008-06-06]. Dostupné online. (anglicky)
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Taxila na anglické Wikipedii.

Pákistánské památky Seznamu světového dědictví UNESCO

Mohendžo-daroTakht-i-Bahi a Sehri-BahlolTakšašílaŠalimarovy zahradyThattaPevnost Rohtas


aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -