Suché Vrbné
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Suché Vrbné je městskou čtvrtí na východním okraji Českých Budějovic. Dřívější názvy též Suché Vrbny, Německé Vrbné, Dürnfellern (Dirnfellern). Do roku 1850 bylo městskou vsí.
První zmínka o vsi je pochází z roku 1380, kdy je uváděna jako poddanská ves s pěti usedlostmi. Název Vrbné dostala podle zdejšího typického porostu, původní pojmenování Německé Vrbné vzniklo podle převažujícího jazyka obyvatel, důvodem bylo ale zejména odlišení od Českého Vrbného. Mladší je název Suché Vrbné, který pochází od pojmenování Suchý Dvůr, patřící nedalekému šosovnímu dvoru. Poprvé je tento název uváděn v roce 1490, německy jako Dürnfellern v roce 1654. Vesnice sestávala stále jen z pěti selských usedlostí ještě na počátku 18. století. V roce 1789 uváděno 16 domů, v roce 1843 pak pouze 12. Od roku 1850 byla ves součástí obce Mladé jako osada Suché Vrbny. V roce 1903 se stala samostatnou obcí. Od poloviny 19. století zde začala prudce růst výstavba a s ní i počet obyvatel. Roku 1900 vykázalo Suché Vrbné 1215 obyvatel, r. 1930 pak 4354 obyvatel, r. 1947 po odsunu německého obyvatelstva 3428 obyvatel. V roce 1952 bylo přičleněno k městu České Budějovice jako osada, od roku 1970 je základní sídelní jednotkou části obce České Budějovice 5. Při sčítání lidu v roce 2001 vykázala čtvrť Suché Vrbné 3685 obyvatel v 666 domech, tento počet od té doby dále narůstá, zejména s výstavbou nových domů v lokalitách Na Jelením vršku a V Hluboké cestě. Domovní zástavba v minulosti postupně spojila Suché Vrbné s osadami Pětidomí (ze západu) a nově vzniklou Novou Pohůrkou na východě, která v současnosti víceméně dále navazuje na ves Starou Pohůrku, která již nenáleží k městu České Budějovice.
Ve třicátých letech 20. století byl v Suchém Vrbném vystavěn římskokatolický kostel sv. Cyrila a Metoděje a modlitebna Církve československé husitské.
Suché Vrbné je především obytnou čtvrtí, jejímž přirozeným středem je urbanisticky nedořešené Suchovrbenské náměstí, na jehož severozápadní straně se nacházela původní stavení staré vesnice. V prostoru náměstí je nyní točna trolejbusů městské hromadné dopravy, ve východní části náměstí bylo v 70. letech 20. století vybudováno nákupní středisko. Obytnou zástavbu v Suchém Vrbném tvoří z velké většiny rodinné domy, především řadové, z menší části pak panelové domy. V průmyslovém obvodu v severní části čtvrti mají své sídlo a výrobní prostory Českobudějovické pekárny Pekast, dále jsou zde především sklady, z části též administrativní budovy některých firem. U současné Dobrovodské silnice stávala dříve kovárna, kterou dodnes připomíná místní označení U Kovárny, dále na východ pak známá zvonařská dílna (do r. 1945) a dvě cihelny, nyní již zaniklé. Zatopením jam vzniklých zde těžbou hlíny vznikl současný rybník v místě označovaném jako Na Hlíně.
[editovat] Reference
Encyklopedie Českých Budějovic, ISBN 80-239-6706-1
| Statutární město České Budějovice | |
|---|---|
 Místní části: České Budějovice 1 | České Budějovice 2 | České Budějovice 3 | České Budějovice 4 | České Budějovice 5 | České Budějovice 6 | České Budějovice 7 |
|
