Stereoskopie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stereoskopie je technologie, která umožňuje prostorový vjem vyvolaný dvourozměrnou předlohou (např. stereoskopické brýle).
Pro správné vnímání efektu lidským okem je potřeba je oklamat a pro každé oko dodat poněkud odlišný obraz.
Toho lze docílit několika postupy:
- anaglyfické brýle (červeno-modré, červeno-zelené) – pro každým okem je jeden barevný filtr, přes červené sklo se zobrazí jen modře zobrazené objekty a přes modré sklo širší spektrum barev kromě objektů zobrazených modře
- různě polarizovaná skla brýlí a filtry na projektorech – každé oko dostane svůj vlastní kompletní obraz, tuto technologii využívá například kino IMAX nebo digitální kina systému RealD
- zatmívané (nebo také závěrkové) brýle (anglicky shutter glasses) – brýle mají skla z tekutých krystalů, jež střídavě zatmívají, synchronně s grafickou kartou počítače a každé oko dostává obraz zvlášť
- technologie INFITEC, projektory promítají základní barvy (RGB)na mírně posunutých vlnových délkách a brýle dokážou tyto dva obrazy oddělit
- autostereoskopické monitory vysílající různý obraz do různého směru
- HMD zobrazovací jednotky vužívající dva mikrodispleje
- holografie
Stereoskopie se vužívá pro zobrazní 3D filmů, vědeckých dat (chemie, geologie) nebo v robotické chirurgii.
