Stanislav Rolínek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Stanislav Rolínek (9. února 1902, Bořitov - 11. července 1931, Bořitov) byl významný český sochař.

[editovat] Dětství

Stanislav Rolínek se narodil jako čtvrté dítě pivovarskému dělníkovi a zemědělské dělnici. V prvním roce života zemřel jeho otec a tak se rodinné poměry zhoršily. Přesto se Stanislav vyučil čalouníkem, poté byl zaměstnán v Černé Hoře jako dělník v nábytkářské firmě. Ve dvaavaceti letech trpěl souchotinami. Po úspěšném vyléčení nastoupil do brněnské továrny na nábytek. Ze zdravotních důvodů opět odešel.

[editovat] Vztah k umění

Již od malička Stanislava Rolínka táhlo něco k umění. Rád maloval a později sám přešel na sochařinu. U kopce Velký Chlum vytesal v pískovcovém lomu plastiku dívčí tváře. Avšak zdejší lidé se mu smáli, a tak se Rolínek stáhl na více k lesům, dalekým od obyvatelstva, kde vytvořil v nadživotní velikosti sousoší s husitskými osobnostmi. Dílo vzbudilo v okolí velký zájem, o soše se dokonce psalo v celorepublikovém tisku. Starostu Kunštátu Františka Buriana to přivedlo na myšlenku vytvoření několika soch nedaleko obce, pro zvýšení turistické atraktivity.

Dílo mělo představovat prezidenta republiky Masaryka společně s postavami legionářů. Plán byl změněn pouze na samotnou sochu prezidenta. Burian chtěl, aby byla socha odhalena na desáté výročí vzniku republiky. To znamenalo dokončení sochy v termínu pouhých osmi měsíců, což se podařilo splnit. Rolínkovi pro zhotovení podoby obličeje posloužila jediná fotografie na poštovní známce.

Starosta Kunštátu spřádal i další plány k oživení turistického ruchu. Chtěl, aby Rolínek nedaleko prezidentovy sochy vyrazil ve skále umělou jeskyni, kterou by vyplňovaly postavy blanických rytířů. Před vchodem by měl stát v nadživotní velikosti český lev.

V létě roku 1929 se Rolínek vrátil do sanatoria. Od zaří začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze. I když Rolínkovi chybělo požadované vzdělání, bylo mu uděleno stipedium pro mimořádné nadání. Jeho učitelem se stal Otakar Španiel. Po roce studií však musel ze zdravotních důvodů odejít. Rolínek se tedy vrátil do Kunštátu, kde navštívil jeskyni s rytíři, které tesal sám Burian. Poté souhlasil k jejich poupravení. Původními Rolínkovovými díly v jeskyni tedy zůstaly jen třiapůlmetrová socha sv. Václava na koni a socha lva před vchodem.

Počátkem třicátých let se nemoc Stanislava Rolínka zhoršila a tak červenci roku 1931 zemřel v rodném domě v Bořitově. Pochován je na místním hřbitově.