Stanisław Wyspiański
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tato biografie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Stanisław Wyspiański (* 15. ledna 1869 Krakov – 28. listopadu 1907 tamtéž) byl polský malíř, grafik, dramatik, básník, jevištní výtvarník a architekt, organizátor a pedagog. Byl též příslušník hnutí Mladé Polsko. Jako malíř byl hlavně portrétista i krajinář, představitel polského symbolismu a expresionismu.
Byl synem sochaře Frantiszka Wyspiańského a Marie roz. Rogowské. Matka zemřela, když bylo Stanisławovi 7 let. Chlapec pak vyrůstal u bezdětných manželů Stankiewiczových. Ti patřili k předním měšťanům a byli silně kulturně založení. K jejich pravidelným hostům patřil i J. Matejko – slavný polský malíř historických témat a pozdější učitel Wyspianského.
Wyspianski studoval gymnázium a v době studií uzavřel přátelství s později významnými umělci - malířem J. Mehofferem (l869-1946), básníky a dramatiky J. Žulawskim (1874-1915), Al. Rydelem (1870-1918) a pozdějším historikem práva a rektorem Jagelonské univerzity S. Estreicherem (1869-1939). V roce 1890 podniká cestu Evropou, aby studoval umění - procestoval Itálii, Švýcarsko, Francii, Německo, Česko (Praha).
Pak se vrátil do Paříže a v letech l891-1894 zde žil. Studoval privátně na Academia Colarrosi a žil v nuzných poměrech. Výrazně ho ovlivnila tvorba Pierra Puvise de Chavannes (1824-1898) a návazně nato celé hnutí secese, ale také setkání a přátelství s umělci okruhu Paula Gauguina. Prostřednictvím spisovatele Stanislawa Przybyszewského (1868-1927) se seznámil s norským malířem Edvardem Munchem a jeho technikou. Je znám svým širokým malířským i kreslířským záběrem - navrhoval i ornamenty, jevištní dekorace, okenní malbu – zde nelze opominout okna ve Františkánském kostele v Krakově.
Kromě toho napsal i řadu dramat, v kterých zpracoval náměty z mytologie a pověstí, ale též z polské historie. Nejznámější jeho dílo „Wesele“ / veselka/ z r.l901. Základním námětem hry je skutečná událost - svatba jeho přítele Lucjana Rydela s dcerou sedláka z jedné vsi u Krakova . Její premiéra byla společenským skandálem, ale současně i klíčem k jeho slávě dramatika. V roce 1973 hru pod názvem „Wesele“ zfilmoval Andrzej Wajda.
V roce 1906 se stal profesorem na Akademii a členem městské rady. Po dlouhé nemoci (tuberkulóza) zemřel v roce 1907, jeho pohřeb se stal obrovskou národní manifestací.
Díla Wyspianského jsou dnes k vidění v četných polských muzeích. V jeho rodném Krakově je i Wyspianského muzeum.
