Stanfordský vězeňský experiment
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Takzvaný stanfordský vězeňský experiment je v psychologii jeden z nejznámějších a nejkontroverznějších experimentů. Byl řízen a proveden roku 1971 americkým psychologem Philipem Zimbardem. Spočíval v uzavření určitého počtu dobrovolníků do uměle vytvořeného vězení v rolích věznů a dozorců a sledování jejich chování. Experiment musel být předčasně ukončen kvůli neočekávané krutosti dozorců a psychickému stavu všech účastníků experimentu.
Obsah |
[editovat] Výběr
10 vězňů a 11 dozorců bylo vybráno ze 75 studentů-dobrovolníků. Zcela záměrně byli vybráni psychicky vyrovnaní a zdraví jedinci. Právě proto, že experiment měl vnést světlo například do problému samovýběru při volbě povolání dozorce a také do obecného sporu o to, zda agresivita a brutalita spíše závisí na psychických predispozicích nebo je způsobena okolnostmi. Mezi dozorce a vězně byli dobrovolníci rozděleni náhodně.
[editovat] Pravidla a podmínky
Pravidla pro běh experimentální věznice byla převzata z věznice Palo Alto v Kalifornii. Některá z nich:
- Vězeň musí být zticha v době odpočinku, po zhasnutí světel, v průběhu jídla a vždycky, když je mimo prostory vězení
- Vězni se musí oslovovat čísly
- Vězni musí dozorce oslovovat 'Mr. Correctional Officer' („pane nápravný důstojníku“)
- Jakékoli pochybení v plnění pravidel může být potrestáno
Kromě toho museli vězni samozřejmě nosit uniformy.
[editovat] Průběh a zastavení
Experiment nabral směr, který nikdo nepředvídal. Musel být ukončen již po šesti dnech a to proto, že dozorci se uchylovali ke stále častějšímu a krutějšímu trestání vězňů a vězni dokonce vyvolali vzpouru, jeden z vězňů se psychicky zhroutil. Způsob, jakým bylo v krátké době změněno chování především dozorců byl zcela šokující jak pro ně, tak pro Zimbarda samotného. Ukázalo se, že zdravý člověk, je-li vystaven extrémním podmínkám se může radikálně změnit (nebo změnit své chování) a to ve velmi krátké době.
[editovat] Závěry a kritika
Hlavní závěr, který Zimbardo učinil z tohoto experimentu byl názor, že brutální zločiny na příklad v době války nejsou dílem žádných psychopatů ani lidských zrůd, ale obyčejných lidí vystavených nepřekonatelnému tlaku okolností. Za tento postoj i za experiment samotný byl často kritizován a to z různých pozic:
- Reprezentativita pokusu byla zpochybňována příliš malým počtem studentů
- Zimbardovi bylo vyčítáno, že svými závěry odebírá člověku zodpovědnost za jeho jednání, když vše může být vysvětleno jako tlak okolností
- Experiment byl opakovaně označen za neetický
[editovat] Film
V roce 2002 vznikl v Německu film Experiment (Das Experiment), který byl zřejmě stanfordským vězeňským experimentem inspirován. Dvacet dobrovolníků bylo rozděleno na 12 vězňů a 8 dozorců. Postupně se experiment vyvine do modelové situace dvou nepřátelských skupin a dozorci začnou terorizovat své vězně. Profesor vedoucí experiment odmítal jeho přerušeni při prvních známkách problémů, po pěti dnech se situace zcela vymkla kontrole.
- námět: Mario Giordano (román Black Box)
- režisér: Oliver Hirschbiegel
- scénář: Don Bohlinger, Christoph Darnstädt, Mario Giordano
- kamera: Rainer Klausmann
- hrají: Moritz Bleibtreu, Christian Berkel, Oliver Stokowski, Wotan Wilke
- hudba: Alexander Bubenheim
[editovat] Externí odkazy
- Domovská stránka Stanfordského experimentu
- Domovská stránka Philipa Zimbarda
- Zimbardo, P. (2007). From Heavens to Hells to Heroes. In-Mind Magazine.
