Soběslavská Blata
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Soběslavská Blata jsou unikátní architektonickou lokalitou, která se nachází v Jihočeském kraji mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí. Patří k nejvýznamnějším a nejcennějším oblastem lidové architektury v Čechách. Charakteristickým rysem je bohatá výzdoba štítů většiny budov, jež dokazuje někdejší bohatství obyvatel tohoto kraje. Zachovalo se zde mnoho památek tzv. selského baroka, většinou jen málo narušených pozdějšími přestavbami.
Nejvýznamnější vesnice Soběslavských Blat tvoří souvislou řadu kolem původních rašelinišť. Ve směru od Soběslavi k Bechyni se jedná hlavně o Záluží, Vlastiboř, Svinky, Komárov, Klečaty, Zálší, Mažice a Borkovice. Na sever od Vlastiboře je Debrník a Nedvědice, na jih lze ještě k centru Blat počítat Sviny u Veselí nad Lužnicí, Hatrmanice, Kundratice, ale vliv tohoto stavebního slohu sahá mnohem dále. Na rozdíl od Zbudovských Blat, kde většinou stavitele jmenovitě neznáme, zde pracovalo několik známých zednických rodů, zvl. Patáků z Vlastiboře a Šochů ze Zálší.
Na jihu tato oblast plynule přechází do Pšeničných Blat, často se tyto oblasti vůbec nerozlišují. Nejjižnějším výskytem tohoto typu výzdoby budov je oblast Lišovského prahu - tedy vesnice Vitín, Kolný, Velechvín.
[editovat] Související články
[editovat] Etnografie
Se Soběslavskými Blaty je nerozlučně také spojeno jméno významné etnografky, sběratelky a zachránkyně mnoha cenných panátek - učitelky Emilie Fryšové
