ebooksgratis.com

See also ebooksgratis.com: no banners, no cookies, totally FREE.

CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Skautská vyznamenání a odznaky - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Skautská vyznamenání a odznaky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

rozdělit Bylo navrženo rozdělit tento článek na Faleristika, (Řád, Dekorace...), Česká státní vyznamenání, předpis o vyznamenáních přesunout na Wikiknihy. (Diskuse)

Úvodem

Tento text si bere za cíl seznámit zájemce s několika statěmi a poznámkami spojenými společným tématem – vyznamenání, vyznamenávání a první skautské odznaky. Tyto stati jsou na sobě nezávislé, nijak se neprolínají ani na sebe nenavazují. Předkládaná práce si nedělá nárok na naprosté vyčerpání tématiky o skautských vyznamenání a nepojednává jen o českých skautských vyznamenáních a faleristice [1].

Obsah

[editovat] Faleristika, její vznik a vývoj

Ve všech dobách se lidé rádi zdobili viditelnými znaky nejen úspěchu a moci, ale také znaky zásluh a vděčností. S příslušnými symboly se setkáváme na každém kroku a liší se pouze dobou, stupněm kultury a řazením hodnot. Úspěšný lovec všech dob se rád zdobil zvířecí trofejí, římský důstojník hrdě nosil věnec za statečnost v bitvě, středověký rytíř jel do boje s šátkem milované dámy a prostý voják si přinesl domů z tureckých válek „pamětní peníz“ s podobou panovníka. Člen starého rytířského řádu i účastník křížového tažení si připjali na svůj plášť kříž na znamení k příslušnosti k vybrané skupině, panovník si zavázal k věrnosti své dvořany společným odznakem. A tak vývojem času a praktickou potřebou bylo nutno odlišit členství ve skupině, řádu či spolku od prostého zviditelnění projevu díku za věrnost, statečnost či jakoukoliv zásluhu. Viditelné symboly se staly psychologickou součástí života a doprovázejí lidstvo na každém kroku. Do našeho denního života se dostaly jako řády a vyznamenání a nauka o nich se označuje novodobým názvem faleristika. Tento pojem jako první zavedl okolo roku 1937 československý důstojník a sběratel řádů Oldřich Pilc a vycházel přitom ze starořeckého slova phalera (falera), označujícího kovové ozdoby na přilbách bojovníků a jejich koní, převzaté Římany ve tvaru phalerae (faleré) jako označení vojenských vyznamenání. Byly to kovové kruhové medaile – bronzové, stříbrné a zlaté – s vyobrazením boha či bohyně, nošené na hrudi bojovníků. Tyto faléry však nebyly jediným vyznamenáním starověku. Známe také několik druhů věnců, nošených kolem hlavy – latinsky se jim říkalo coronae (koroné). Mohly být vavřínové, dubové, ale také zlaté. Takzvané armillae (armilé) byly náramky, torques pak řetězy (keltského původu), nošené kolem krku. Tato vyznamenání se nám zachovala především na stélách, tj. mramorových náhrobcích. Známá a často reprodukovaná je stéla Marca Caelia, uchovaná v muzeu v Bonnu. Zobrazuje legáta (tedy velitele či podvelitele legie) Marca Caelia s věncem, třemi řetězy, jedním nebo dvěma náramky a pěti falérami na hrudi. Nápis říká, že padl v roce 9 po Kristu v proslulé bitvě v Teutoburgském lese pod velením Publia Quintilia Vara, v níž Římané utrpěli jednu ze svých největších porážek. Římané snad ještě hůře než ztrátu padlých pociťovali pohanu, kterou jim Germáni připravili ukořistěním výsostných znaků legií s orly. Vypráví se, že císař Augustu zdrceně vykřikoval: „ Vare, Vare, vrať mi mé orly !“ Jednotlivé faléry byly ovšem také nalezeny při archeologických vykopávkách a jsou dnes uchovávány v řadě muzeí. Faleristika je tedy pomocná historická věda, pojednávající o viditelně nošených vyznamenáních, tj. o řádech, medailích a odznacích, které byly uděleny za zásluhy jakéhokoliv druhu. Pojem vyznamenání se však používá i k označení všech dekorací, které nepatří mezi řády, ale jsou také odměnou za zásluhy – to znamená různé válečné, záslužné a pamětní kříže a medaile. Termín dekorace či odznak užíváme v širším smyslu jako označení vlastního předmětu vyznamenání – řádová dekorace, náprsní dekorace a podobně. Jako řád pak označujeme vyznamenání, dělené na třídy či stupně a dle toho i odstupňovaně udělované. I to ale neplatí obecně, neboť původní (tzv. staré či velké) řády mají pouze jednu třídu a naproti tomu známe i vyznamenání o více stupních. Spíše proto platí že řád je hierarchicky vyšší a cennější (i provedením) než vyznamenání a jeho označení je dáno úředním názvem. Faleristika má poměrně úzký vztah k heraldice jako nauce o znacích. Obě disciplíny mají společné kořeny v době křižáckých válek, kdy se bojující rytíři, skrytí za svou zbraní, zdobili symboly ke svému snazšímu rozlišení. Tyto symboly se staly odznaky tehdejších prvních rytířských řádů. Faleristika však také převzala heraldickou terminologii při popisování řádů. To se týká například zásady popisu z pohledu nositele řádu a nikoliv z pohledu pozorovatele - čili udáváme pravou a levou stranu obráceně. Také heraldický způsob šrafování, nahrazující barvy se používá i při kresbách vyznamenání. Heraldická zásada zřetelnosti a jednoznačné rozlišitelnosti znaků byla zachována i u starých řádů, u novějších to bohužel často neplatí. Záležitostí praktické heraldiky, tj. dodržováním jejich zásad, tvorbou a popisem znaků se kdysi zabývali příslušní královští úředníci – heroldi. Vznik rytířských řádů v době prvních křižáckých výprav přinesl některé nové prvky. Pojem a rozsah řádů se velice rozšířil, takže mohl být organizací duchovní i světskou, druhem vyznamenání, ale také souhrnem předpisů a pravidel. Středověké rytířské řády, jež navazovaly na starší mnišské řády a řehole, se ve své činnosti řídily přesně vypracovanými stanovami, statuty – čili řádem. Byly pevnou, přísně vedenou organizací s určenými úkoly a cíli. Jejich příslušníci se oblečením a symboly lišili od ostatních osob. Vnějším označením řádu byl většinou kříž, nošený na oděvu, praporci a štítu. Obdobnou symboliku převzaly tzv. světské řády, zakládané suverénními panovníky a určené pro úzký okruh vysoké šlechty. Vnějším symbolem příslušnosti k světskému řádu byl jednotný řádový odznak nošený původně na řetězu a později z praktických důvodů na stuze. S růstem moci státu byl panovník stále méně závislý na vysoké šlechtě, světské řády ztrácely svůj výjimečný charakter a pojem řádu se stále více přesouval na vlastní hmotný symbol – řádový odznak – jenž se stával viditelným vyjádřením pocty za vykonané služby ve prospěch panovníka a tedy i státu. Dekorovaní si nebyli již navzájem rovni, ale byli odměňováni úměrně svým zásluhám a někdy i původu, takže dostávali odstupňované odznaky. Řády se skládaly z několika tříd, odlišených velikostí a kvalitou jednotného řádového odznaku a různým způsobem jeho nošení a zavěšení. Od konce 17. století tak vznikaly již vysloveně záslužné řády. Jejich největší rozvoj spadá do 19. století, kdy se jednotlivé dynastie a státy předháněly v zakládání nových záslužných řádů. Zároveň vznikaly další dekorace – medaile, kříže a čestné odznaky, jejichž počet enormně narostl především ve 20. století v období obou světových válek. Vznik Sovětského Svazu a pozdějších tzv. socialistických států způsobil zánik mnoha klasických řádů a dekorací a naopak vyvolal vznik nových vyznamenání odlišujících se od předchozích vědomě jak formou, tak i obsahem.

Rozlišujeme státní vyznamenání (založené úředně formou zákona), která se dělí na řády a dekorace a vyznamenání spolková (založená spolky či organizacemi veřejnoprávními nebo i soukromými). Státní vyznamenání mají jistou strukturu danou zákonem, která stanovuje kromě jiného přesnou podobu vyznamenání, způsob jeho nošení, zásady propůjčování a udělování atd. Spolková vyznamenání nelze nosit na vojenském a policejním stejnokroji, v minulosti jejich nošení výjimečně v odůvodněných případech povoloval ministr národní obrany (např. Junácký kříž). Na spolkovém oblečení – skautském kroji – se státní vyznamenání musí přirozeně nosit před vyznamenáními skautskými.

ŘÁDY – Jsou nejvyšším druhem vyznamenání. Jsou vnitřně členěny a za odstupňované zásluhy jsou propůjčovány řádové odznaky od nižších tříd až k nejvyšší I. třídě. Řády bývají rozčleněny na 3 až 5 tříd. Výjimečně má řád jen jednu třídu. O propůjčení řádu zpravidla, zvláště v minulosti, rozhodovala tzv. Řádová kapitula, tvořená nejvýznačnějšími nositeli řádu, čímž byl zaručen objektivní výběr nových vyznamenaných. V moderní době je častější, že řády propůjčuje hlava státu, ovšem na základě návrhu a doporučení komisí či výboru ústavních orgánů. V Junáku působí obdobně Sbor nositelů. Řády jsou propůjčovány, tzn. že po úmrtí nositele se vracejí orgánu, který je propůjčil. To umožňuje zvýšení kvality propůjčovaných exemplářů, snížení nákladů a vytvoření tradice předávání těchto symbolů jako osobních památek.

DEKORACE – jsou kříže, medaile a odznaky. Někdy bývají též odstupňovány, přičemž platí např. že kříž 1.stupně je vyšší než kříž 2.stupně atd. Dekorace se udílejí, tzn. Že po úmrtí nositele zůstávají pozůstalým na památku. Počet udělených exemplářů se většinou neomezuje. Kříže – rozeznáváme válečné, za statečnost, záslužné a pamětní atd. Nosí se vždy na stuze. Jsou kruhového, ale i oválného tvaru. Mohou být dvoustranné, ale i jednostranné. Nezaměňovat s medailemi upomínkovými a plaketami, které nemají ouško a nejsou osobně nositelné. Odznaky - všechny ostatní dekorace nejrůznějšího tvaru. Mohou, ale nemusí být zavěšeny na stuze. Mají nejrůznější názvy, např. čestné, pamětní, jubilejní, služební, výkonnostní, za statečnost, záslužné, válečné. Nezaměňovat s odznaky příležitostnými (sportovní, spolkové, pamětní, podnikové, upomínkové), které se nosí většinou jako klopové a vyjadřují příslušnost (nebo sympatie) k určité organizaci či instituci projevenou zakoupením odznaku. Odznak jako vyznamenání musí být udělen za něco, za zásluhy, činnost, účast formou dekorování. V podobě odznaku a to i klopového však mohou být i miniatury ostatních vyznamenání (křížů, medailí i řádů). Faleristické názvosloví používáme k popisu jednotlivých konkrétních exemplářů vyznamenání.

Řádový odznak – základní symbol, který se opakuje na všech řádových třídách a je pro příslušný řád charakteristický. Řádový řetěz – kolana – nejvyšší, součást I.třídy řádu, určená pro hlavy státu. Skládá se z charakteristických článků a je na něm zavěšen řádový odznak I.třídy, nazývaný klenot. Jinak se zavěšuje na velkostuhu. Medailon – samostatný nebo středová součást kříže, hvězdy, hvězdice. Skládá se z terče a mezikruží. V terči bývá u řádů vlastní řádový odznak, v mezikruží řádové heslo, často latinské. Kruhové umístění textu v mezikruží (ale i na medaili) nazýváme opisem, vodorovně psané texty pak nazýváme nápisy. Medailon je někdy doplněn okružím, což je kovový prstenec z krátkých paprsků, který však nelze nazvat věncem tvořeným ze stylizovaných listů, květů či ratolesti. Kříže – mají ramena a rozlišujeme je typově (např. latinský, řecký, liliový, ondřejský, maltézský, tlapatý, hákový atd.) Ramena křížů mohou mít hroty (ostré, zakulacené, s kuličkou, rozeklané atd.) Mezi rameny mohou být paprsky lilie, lvi, orli. Na střed kříže může být položen medailon (viz výše). Kříž může být podložen věncem. Hvězda – zásadně se nenosí na stuze, ale je pomocí příchytek, jehlicí či šroubovou maticí upevněna na prsou nositele. Většinou je součástí vyšších tříd řádů. Rozlišujeme u nich počet cípů, za hrot považujeme jen vlastní špičku cípu. Je-li cíp hvězdy tvořen svazkem paprsků, nazýváme jí paprskovou hvězdou. Paprsky se dělí na ploché, perlené, briliantizující, plamenné, rozeklané, šípové apod. Paprsky, které oddělují cípy nazýváme mezipaprsky. Tzv. křížové hvězdy mají za základ řádový odznak v podobě kříže doplněný paprsky. Hvězdice – Nosí se zásadně na stuze. Mohou být buď několikadílné nebo několikacípé (např. pětidílná, osmicípá). Díly jsou dvouhroté nebo tříhroté a většinou se navzájem na středovém hrotu nedotýkají. Cípy mají vždy jeden hrot. Při popisu povrchu vyznamenání, která jsou vyrobena z kovu a smaltovaná či barvená, se užívá následujících charakteristik: Lemování – plošné, vnitřní Rámování . plošné, vždy vnější, souvislá kovová konstrukce. Fasetování – převýšené rámování kovem, vnější Vroubení – převýšené vroubkované rámování kovem (popisuje se vždy zevnitř k okraji vyznamenání)

STUHY – jsou důležitou součástí každého vyznamenání, protože jej charakterizují a často nahrazují. Nasmějí být v určitém státním a někdy i teritoriálním okruhu zaměnitelné. Posloupnost barev se popisuje heraldicky zprava doleva číselným poměrem v milimetrech, např. červeno-bílo-modro-bílo-červená stuha v poměru 2:15:4:15:2 (Řád TGM IV.třídy) Pruhy užší než 1 mm se označují za průsvitky, na okraji za lem. Velkostuha – průměrně 10 cm široká, nosí se šikmo přes rameno k protilehlému boku, v místě kde je sešitá, je připevněn klenot. Sešití překrývá mašle nebo roseta. Určena pro I.třídu. Náhrdelní stuha – široká kolem 5 cm, nosí se kolem krku. Řád je zavěšen prostřednictvím svislé spony. Užívá se pro II. a III.třídu. Původně i pro I.třídu. Náprsní stuha – široká kolem 3 cm. Rozlišujeme několik druhů: průvlečnou, trojúhelníkovou, pentagon, obloučkovou, ráhnovou, rámečkovou, se zavěšenou sponou, motýlovou (pro ženy). Stužka – náhradní, většinou vysoká 1 cm, široká jako náprsní. Nosí se na stejnokroji nad levou kapsou. Stuhy náprsní a stužky se doplňují kovovými štítky se jmény bitev, tažení, čísly, ratolestmi, hvězdičkami. Stuhy se k vlastnímu vyznamenání připevňují oušky, kroužky a sponami. Ouško může být kolmé, kulové, obdélníkové atd. Řádové odznaky i dekorace mohou být převýšeny, nejčastěji korunou, meči a ratolestmi. Stuhy se k oblečení přichycují jehlicemi, které dělíme na vodorovné, svislé, pevné, sklopné, pérové, zapichovací, připínací a zasouvací, případně ještě se zajištěním.

MINIATURY – miniatury vyznamenání se užívají na večerním či občanském oděvu, stejně jako rosety v klopové dírce, kterou se též mohou protáhnout zúžené stuhy vyznamenání (max.8 mm široké).

[editovat] Česká státní vyznamenání

Nová česká státní vyznamenání přirozeně navazují na bývalá československá vyznamenání, která prošla specifickým vývojem. Není obecně známo, že vlastně až do druhé světové války ani československá veřejnost, ani státní orgány necítily potřebu státních vyznamenání. Bylo to dáno reakcí na přemíru bývalých rakousko-uherských řádů a dekorací, které Revoluční Národní shromáždění 10. prosince 1918 zákonem čís. 61 spolu se šlechtickými tituly zrušilo. V dobové porevoluční euforii se tehdy zapomnělo na československé legionáře, pro něž politické a vojenské vedení zahraničního odboje založilo v roce 1918 několik vyznamenání za statečnost a za zásluhy. Toto nedopatření napravil až zákon čís. 243/1920 Sb. z 10. února 1920, který tyto dekorace (včetně spojeneckých) umožnil nosit. Mezinárodní diplomatická etika spolu s potřebou vzájemného oceňování hlav států, členů diplomatického sboru a osobností vyvolala nezbytnost založení reprezentačního československého řádu, jímž se stal vládním nařízením čís. 362/1922 ze dne 7. prosince 1922 Československý řád Bílého lva . Šlo o exkluzivní řád, dokonalý po výtvarné i odborně-technické stránce, který československou republiku důstojně reprezentoval po celých sedmdesát let. Podle svého statutu byl však určen jen pro občany cizích států. V období druhé světové války vznikla na základě vládního nařízení čís.170 ze dne 19. června 1936 řada československých vojenských vyznamenání, které doplnily v poválečné době další řády a medaile. V letech 1948 až 1968 pak totalitní vedení státu přebudovalo celý systém státních vyznamenání a navíc vznikala nejrůznější resortní vyznamenání, takže nejenom obludně narůstal počet odměňovaných jednotlivců, kolektivů a institucí, ale i počet druhů vyznamenání, ve kterých se jen málokdo dokázal orientovat. Tato inflace „metálů“ zapříčinila v očích veřejnosti naprostý pokles vážnosti a významu státních vyznamenání. Proto se celkem logicky po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 vážně uvažovalo, zda má vůbec smysl zakládat nějaká nová demokratická vyznamenání. Nakonec však mezi poslanci Federálního shromáždění ČSFR, Kanceláří prezidenta republiky a odborníky převládl názor, že státní oceňování občanských a vojenských zásluh je jedním z tradičních projevů kulturní vyspělosti státu. Navíc většina zemí světa vyznamenání má, proto není důvod, aby náš stát na jejich obnovení v náležitém klasickém pojetí rezignoval. Výsledkem politické vůle a odborného zpracování byl zákon čís. 404/1990 Sb. o státních vyznamenáních ČSFR, který vytvořil jednoduchý a logický systém vyznamenání, nespojených s materielními výhodami. Přes drobné systémové nedůslednosti a výrobně-technické nedostatky, způsobené časovou tísní se tento zákon osvědčil a umožnil odměnit ty občany, kteří nemohli být vyznamenání v období hegemonie komunistické strany. Zákon převzal Řád Bílého lva, jenž oproti socialistickému období opět rozšířil na pět tříd. Zůstalo však jeho výlučné určení pro občany jiných států. Systém dalších řádů byl omezen na občanský Řád T. G. Masaryka a na vojenský Řád M. R. Štefánika, oba v pěti třídách. Dále byla založena Medaile Za hrdinství a třístupňová Medaile Za zásluhy, obě odlišeny na stužce miniaturou zkřížených mečů pro vojáky. Vláda také mohla podle § 14 zákona zřídit pro příslušníky ozbrojených sil pamětní medaile. Po rozpadu Československa teprve za půldruhého roku přijal Parlament České republiky zákon čís.157/1994 Sb. o státních vyznamenáních. Navázal na federální zákon o státních vyznamenáních a v několika směrech ho systémově vylepšil. Tvorba českého zákona probíhala odlišným způsobem než v případě zákona federálního. Ten byl vypracován týmem odborníků – specialistů při Kanceláři prezidenta republiky a zákon do Federálního shromáždění předložil prezident ČSFR, jenž měl tehdy zákonodárnou iniciativu. Oproti tomu návrh zákona o českých vyznamenáních předložila skupina poslanců vedená P. Tollnerem. Návrh byl konzultován odbornou komisí ze specialistů, zástupců Kanceláře prezidenta republiky, armády a poslanců. Konečnou redakci provedli zástupci výborů Sněmovny. V základních rysech byla dodržena koncepce státních vyznamenání tak, jak byla navrhována odborníky. Poslanci však bohužel z původního návrhu nezachovali Pamětní kříž odboje, který měl být udělován za boj proti každé totalitě, stejně jako neakceptovali Medaili Za nasazení v zahraničí a článek umožňující zakládat vojenské pamětné medaile. Tyto redukující škrty poslanců, jimž se zdálo, že těch vyznamenání je dostatečný počet, znemožnily vyjádřit úctu našim veteránům při padesátém výročí ukončení druhé světové války a stejně tak nebylo možné dekorovat vojáky působící v mezinárodních silách OSN v zahraničí. Vůbec první česká vyznamenání z roku 1994 byla vytvořena podle odborných faleristických zásad v jednoduchém, přehledném a srozumitelném systému, v němž byly dodrženy obecné principy vzniklé staletým vývojem řádů a dekorací a užívané ve většině civilizovaných států světa. Státní vyznamenání České republiky se dělí na řády a medaile. Řády jsou vyšší formou vyznamenání, člení se na třídy a jsou občanům České republiky propůjčovány. To znamená, že jednotlivé exempláře se po smrti nositele vracejí zpět Kanceláři prezidenta republiky a jsou opětovně propůjčovány dalším nositelům, čímž se obnovuje původní význam pojmu „propůjčování“ a zároveň se vytváří jistá „památeční“ dimenze konkrétního řádového odznaku. Součástí propůjčeného řádu a medaile je vždy i číslovaná udělovací listina, jež zůstává jako památka rodině. Ustanovení o vracení propůjčených řádů vychází nejen z historické praxe, ale především z logického principu, že řády jsou osobně nositelnou poctou, určenou jen oprávněné osobě, zatímco listina je pro pozůstalé přesně identifikovatelnou dostatečnou památkou. Nezanedbatelné jsou i ekonomické důvody, protože pořizování řádů je velice nákladné a navíc konstantní omezení jejich počtu umožnilo je zhotovovat z kvalitního materiálu, většinou ze silně pozlaceného stříbra. Také při propůjčování řádu „in memoriam“, tedy posmrtně, se ve smyslu uvedených zásad předává pouze příslušná listina. Důsledné uplatňování principu, že státní vyznamenání jsou jen osobně nositelná, znamená, že řády a medaile se nepropůjčují a neudělují institucím, kolektivům a dokonce ani vojenským útvarům, resp. jejich praporům, protože vždy jde o množinové subjekty, jejichž složení se nepřetržitě mění. Osobám, které nejsou občany naší republiky, se řády výjimečně udělují, a to především proto, aby naše řády v pozůstalostech nejvýznamnějších osob v zahraničí trvale reprezentovaly Českou republiku a vzájemné přátelské vztahy. Zákon také stanovuje, že prezidentu republiky po dobu výkonu úřadu přísluší insignie I. třídy obou českých řádů. Ustanovení vychází z úvahy, že hlava státu má podle ústavy právo vyznamenání propůjčovat a udílet osobně (prezident sice může pověřit jinou osobu, ale jen předáním jeho jménem), rovněž má i přirozené právo nosit tyto řády jako reprezentant České republiky. po skončení úřadu mu mohou být řády usnesením obou komor Parlamentu propůjčeny doživotně, čímž je možné vyjádřit prezidentovi uznání za jeho činnost ( nebo naopak nespokojenost většiny poslanců s výkonem jeho funkce). Návrhy na propůjčení či udělení vyznamenání může předložit prezidentovi Poslanecká sněmovna, Senát, nebo vláda, ovšem prezident má právo propůjčit či udělit vyznamenání i bez těchto návrhů podle vlastní úvahy. Odebrání vyznamenání je možné jen pravomocným soudním rozhodnutím, jímž byl uložen trest ztráty státních vyznamenání. Ta musí být vrácena Kanceláři prezidenta republiky. Zákon o státních vyznamenáních určuje přesně způsob a především pořadí, v němž se státní vyznamenání nebo jejich náhrady nosí na stejnokroji. Umisťují se na čestnější levou stranu prsou, jako první přirozeně řády České republiky, Řád Bílého lva, za ním Řád T. G. Masaryka a po nich československé řády v pořadí podle původních předpisů. Poté přicházejí na řadu ostatní zahraniční řády (i slovenské) v pořadí podle tříd, stejné třídy v časové posloupnosti, jak byly získány. Za nimi se nosí česká Medaile Za hrdinství a Medaile Za zásluhy. Dále následují československé kříže, medaile a další dekorace. Nakonec pak všechny zahraniční dekorace podle stupňů a v pořadí, v jakém byly uděleny. Vůbec poprvé u nás zavádí tento zákon možnost nošení miniatur vyznamenání na společenském oděvu, vycházející z evropských zvyklostí. Obdobně je stanoven střízlivý způsob nošení vyznamenání na občanském oděvu v knoflíkové dírce levé klopy v podobě řádové rozety [1] nebo úzké průvlečné tužky v barvách stuhy příslušné medaile. Česká státní vyznamenání se tedy „in natura“ [2] nosí jen při slavnostních příležitostech na stejnokrojích, případně na večerním slavnostním oděvu nebo podle diplomatického protokolu při audiencích apod. Vždy ale platí, že se zavěsí jen insignie nejvyšší propůjčené třídy, protože nošení více exemplářů jednoho řádu by působilo směšným dojmem. Odedávna je proto zvykem, že při propůjčení vyšší třídy téhož řádu se nižší třída odkládá, nebo dokonce vrací řádové kanceláři, jak je tomu například u Řádu Bílého lva. Příslušníci ozbrojených sil ve službě i na vycházce nahrazují vyznamenání stužkami, které se však nikdy nenosí na občanském oděvu. Uvedená pravidla vycházejí z klasických zásad uplatňovaných především v demokratických západoevropských zemích, kde je cizí honosné zdobení občanských oděvů co největším počtem blýskavých vyznamenání a odznaků.

[1] Rozeta – drobná textilní stylizace plně rozkvetlé růže, vložená do zvýšeného

                               prstence, utvořená ze zmenšené řádové stuhy.

[2] In natura – znamená insignii nošenou na náhrdelní či náprsní stuze

[editovat] Řád o skautských vyznamenáních

1. Úvod

1.1. Účel řádu Tento řád upravuje obecná pravidla udělování skautských vyznamenání členům i nečlenům Junáka. Vyznamenání Junáka jako nositelné osobní dekorace vyjadřují poděkování, úctu a vděčnost vyznamenanému za jeho práci a výrazný přínos pro rozvoj skautského hnutí, zásluhy o výchovu mládeže a službu skautským ideálům.

1.2. Související předpisy Mezi související vnitřní předpisy patří zejména: • Krojový řád Junáka • Disciplinární řád • Statuty platných vyznamenání • Statut Svojsíkova oddílu • Směrnice VRJ o náležitostech návrhu na udělení vyznamenání

2. Členění vyznamenání Vyznamenání se udělují na úrovni ústřední (celostátní) nebo regionální (krajské).

2.1. Celostátní vyznamenání Celostátní vyznamenání jsou: a) řády - vyšší forma vyznamenání, může mít stanoveny třídy, z nichž I. je nejvyšší b) medaile - nižší forma vyznamenání, může mít stanoveny stupně, z nichž 3. je nejvyšší c) čestné odznaky – zvláštní forma vyznamenání Další formou vyznamenání je členství v čestné jednotce Junáka - Svojsíkově oddíle.

2.2. Platnost vyznamenání

1. Ke každému celostátnímu vyznamenání schvaluje Náčelnictvo Junáka zvláštní Statut, který je řádem ve smyslu čl. 43 písm. c) Stanov Junáka. Ke každému regionálnímu vyznamenání schvaluje KRJ zvláštní Statut, který je předpisem ve smyslu čl. 43 písm. h) Stanov Junáka.

2. Statut upravuje zejména: a) historii a způsob zřízení vyznamenání, b) instanční postup (kdo předkládá a kdo schvaluje návrh, kdo uděluje vyznamenání) c) podmínky udělení (za co vyznamenání uděluje), d) popis vyznamenání (jaký má vzhled a součásti) a jeho vyobrazení, e) případně další podrobnosti (např. počet tříd či stupňů, sbor nositelů , počet a oprávnění nositelů, řádový den , atd.).

3. Vyznamenání je možno udělit pouze v případě, že má účinný Statut. Toto vyznamenání se nazývá platné. Platná celostátní vyznamenání jsou uvedena v pořadí od nejvyššího v příloze č. 1.

4. Vyznamenání, která nemají účinný Statut, ale byla propůjčována či udělována podle v minulosti účinného předpisu, se nazývají historická. Jejich seznam je uveden v příloze č. 1. Jejich držitelé je mohou dále nosit.

3. Návrh na udělení vyznamenání 1. Náležitosti návrhu na udělení vyznamenání stanoví směrnice VRJ v souladu s příslušným Statutem.

4. Udělování a nošení vyznamenání

1. Vyznamenání se uděluje dekretem, ke kterému náleží insignie a stužka dle popisu v příslušném Statutu.

2. Pokud je vyznamenání uděleno in memoriam, převezmou pozůstalí dekret a insignii. 3. Vyznamenání se předávají důstojným způsobem při slavnostních příležitostech.

4. Stužky vyznamenání se nosí v pořadí od nejvyšší po nejnižší, dle přílohy č. 1, vyšší vždy blíže středu kapsy maximálně tři v jedné řadě. Nejvýše se vždy nosí státní vyznamenání ČR a zahraniční státní vyznamenání. Převýší-li celková šířka stužek či insignií příklopku kapsy, je možné je umístit do řad nad sebe, ne však na příklopku.

5. Při slavnostních příležitostech může vyznamenaný nosit vyznamenání “in natura”. Na náhrdelní případně motýlové stuze se nosí jen jedna nejvyšší insignie, další pak na náprsní stuze na levé straně hrudi nad příklopkou kapsy 1 cm pod slibovým odznakem. Při nošení úplné insignie se již stužky nenosí.

6. Pokud bylo vyznamenanému uděleno postupně více tříd nebo stupňů jednoho vyznamenání, nosí se pouze insignie či stužka nejvyšší třídy, resp. stupně.

7. Insignie či stužky vyznamenání je oprávněn nosit pouze vyznamenaný.

5. Přechodná a závěrečná ustanovení

Tento řád nabývá účinnosti dnem schválení. Účinností tohoto řádu pozbývají platnosti předpisy o vyznamenáních Junáka, zejména: Junácké řády a vyznamenání - svazek 13 sbírky skautských předpisů a řádů.


NJ schváleno dne: 23.listopadu 2002

Příloha č.1 – Druhy vyznamenání

Platná vyznamenání a pořadí nošení stužek na skautském kroji:

Řád Stříbrného vlka ŘSV Řád chlapeckého kmene Řád Stříbrného trojlístku ŘST Řád dívčího kmene Řád Syrinx ŘZSX Řád kmene dospělých Řád Stříbrného bobra ŘSB Řád vodních skautů Čestný odznak „Za čin junácký“ ZČJ Čestný odznak za statečnost Svojsíkův oddíl SO Čestná jednotka Junáka Medaile Svatého Jiří Medaile Bronzového bobra Medaile Syrinx MSJ MBB

MBX Medaile za výchovnou činnost Medaile vodních skautů

Medaile kmene dospělých Medaile díků MD Medaile obecná Medaile skautské vděčnosti MSV Medaile pro nečleny Junáka

Historická vyznamenání a pořadí nošení stužek na skautském kroji:

Řád Čestné lilie v trojlístku Čestný odznak „Skautská láska“ Řád svatého Václava Řád Junácké lilie – Trojlístek skautek Řád Skautské vděčnosti Tři pruty bratrství Junácký kříž „ Za vlast 1939 – 1945“ Jubilejní medaile „ Za službu vlasti“ Medaile „ Za 20 let práce pro vlast“ Odznak „ 10 let RČS“ Svastika Náčelnictva a Svastika Díků.

[editovat] Jednotlivé statuty skautských vyznamenání – 2003

Řád Stříbrného vlka

1. Historie a způsob zřízení Původní Řád Stříbrného vlka byl zřízen v roce 1919 rozhodnutím náčelnictva Svazu junáků skautů republiky Československé. Po r. 1968 a 1989 byl federálním vyznamenáním Československého Junáka. Při ukončení činnosti Českého a Slovenského skautingu byl po posledním udělení 29.11.1992 zrušen. V roce 1995 jej jako český zřídil VIII. Valný sněm Junáka - svazu skautů a skautek České Republiky. Rozhodnutím Náčelnictva Junáka v roce 2003 je nejvyšším skautským Řádem Junáka – svazu skautů a skautek ČR, udělovaným jeho členům – mužům. 2. Instanční postup Předkladatel návrhu: Organizační jednotka, nebo ústřední orgán Junáka Schvalovatel návrhu: sbor nositelů Řádu Stříbrného vlka společně s

                                   náčelníkem CHK..

Udělovatel vyznamenání: Náčelník CHK. Řádový den: 24. duben 3. Udělení a) Skautským osobnostem za mimořádné zásluhy o rozvoj a šíření skautských myšlenek a dlouholetou nebo celoživotní službu ve skautském hnutí. b) Řád Stříbrného vlka se uděluje doživotně.

4. Sbor nositelů a) Sbor nositelů tvoří všichni nositelé Řádu Stříbrného vlka, který ze svého středu volí seniora Sboru a 2 jeho náhradníky a to na svém volebním zasedání, které se koná minimálně 1 x za 3 roky. b) Sbor nositelů Řádu Stříbrného vlka řídí senior Sboru a svolává jej dle potřeby, nejméně však 1 x ročně. Pokud senior Sboru nositelů zasedání v daném termínu nesvolá, provede svolání tohoto zasedání náčelník CHK. c) Senior Sboru úzce spolupracuje s náčelníkem CHK a rozhodnutí Sboru oznamuje Náčelnictvu Junáka. d) O schválení řádu rozhoduje Sbor společně s náčelníkem jednomyslně. Pokud není hlasování jednomyslné, nemůže být řád udělen. Nepřítomného nositele ŘSV požádá senior Sboru o písemné vyjádření. Neobdrží-li je do 30 dnů, považuje se hlas nepřítomného za souhlasný. e) Návrhy lze podávat v libovolném termínu, počet návrhů není omezen a Sbor není vázán pořadím, nebo datem podání návrhu. O udělení řádu rozhodne v době, kterou považuje za vhodnou.

5.Počet tříd Řád Stříbrného vlka má jednu třídu. 6.Počet nositelů Počet žijících nositelů Řádu Stříbrného vlka může být nejvýše 12. 7. Oprávnění nositelů Nositelé Řádu Stříbrného vlka jsou oprávněni účastnit se činnosti a jednání kterékoliv organizační jednotky a předkládat jeho představitelům své náměty, návrhy, popř. připomínky a stížnosti. 8. Popis Insignii tvoří plasticky provedený vpravo kráčející vlk ze stříbra, opatřený na hřbetě polokruhovým ouškem a závěsnou sponou. Stříbrný vlk je českou obdobou nejvyššího skautského vyznamenání WOSM - Bronzový vlk. a) Výška plastické figury je 26 mm, délka 43 mm a síla 7 mm. b) Stuha řádu je náhrdelní, 38 mm široká a 700 mm dlouhá, červeno : bílo: modro : bílo : modro : bílo: červená v poměru (mm) 4:2:2:22:2:2:4. Stužka odpovídá barevně stuze a má rozměry 38 x 10. c) Insignie řádu se nosí na náhrdelní stuze s insignií přes šátek nebo vázanku. 9. Závěrečná ustanovení Dosud udělená vyznamenání českého Řádu Stříbrného vlka po VIII. Valném sněmu Junáka zůstávají v platnosti a respektují dosud udělené počty.

Řád Stříbrného trojlístku

1. Historie a způsob zřízení Původní Řád Stříbrného trojlístku byl zřízen 1. prosince 1968 usnesením Ústřední rady Československého Junáka. Po r. 1968 a 1989 byl federálním vyznamenáním Československého Junáka. Po ukončení činnosti Českého a Slovenského skautingu byl po posledním udělení 29.11.1992 zrušen. V roce 1995 jej jako český zřídil VIII. Valný sněm Junáka - svazu skautů a skautek České Republiky. Rozhodnutím Náčelnictva Junáka v roce 2003 je nejvyšším skautským Řádem Junáka – svazu skautů a skautek ČR, udělovaným jeho členkám – ženám. 2. Instanční postup Předkladatel návrhu: Organizační jednotka, nebo ústřední orgán Junáka Schvalovatel návrhu: sbor nositelek Řádu Stříbrného trojlístku,

                                    společně s náčelní DK.

Udělovatel: Náčelní DK. Řádový den: 22. únor

3. Udělení a) Skautským osobnostem za mimořádné zásluhy zaměřené v duchu skautských ideálů na vývoj zodpovědných občanek světa, dle poslání WAGGGS. b) Řád Stříbrného trojlístku se uděluje doživotně.

4. Sbor nositelek a) Sbor nositelek tvoří všechny nositelky Řádu Stříbrného trojlístku, které ze

   svého středu volí seniorku Sboru a 2 její náhradnice a to na svém volebním 
   zasedání, které se koná minimálně 1 x za 3 roky.

b) Sbor nositelek Řádu Stříbrného trojlístku řídí seniorka Sboru a svolává jej dle

   potřeby, nejméně však 1 x ročně. Pokud seniorka Sboru nositelek zasedání v   
  daném termínu nesvolá, provede svolání tohoto zasedání náčelní DK.

c) Seniorka Sboru úzce spolupracuje s náčelní DK a rozhodnutí sboru oznamuje

       Náčelnictvu Junáka.

d) O schválení řádu rozhoduje Sbor společně s náčelní jednomyslně. Pokud není

       hlasování jednomyslné, nemůže být řád udělen. Nepřítomnou nositelku ŘST 
       požádá seniorka Sboru o písemné vyjádření. Neobdrží-li je do 30 dnů, 
       považuje se hlas nepřítomné za souhlasný.

e) Návrhy lze podávat v libovolném termínu, počet návrhů není omezen a Sbor

   není vázán pořadím, nebo datem podání návrhu. O udělení řádu rozhodne v 
   době, kterou považuje za vhodnou.

5. Počet tříd Řád Stříbrného trojlístku má jednu třídu. 6. Počet nositelek Počet žijících nositelek Řádu Stříbrného trojlístku může být nejvýše 12. 7. Oprávnění nositelek Nositelky Řádu Stříbrného trojlístku jsou oprávněny účastnit se činnosti a jednání kterékoliv organizační jednotky a předkládat jejím představitelům své náměty, návrhy, popř. připomínky a stížnosti.

8. Popis a) Insignii tvoří trojlístek skautek se svislou závěsnou sponou v podobě hřebu, nahoře doplněnou třemi českými granáty. Trojlístek, závěsná spona a kroužek na provlečení stuhy jsou ze stříbra. Šířka trojlístku je 27 mm, výška se sponou 40 mm. b) Stuha řádu je dámská – motýlová, 38 mm široká, červeno : bílo: modro : bílo : modro : bílo: červená v poměru (mm) 4:2:2:22:2:2:4. c) Stužka odpovídá barevně stuze a má rozměry 38 x 10. d) Insignie se stuhou se nosí jako brož na motýlové stuze pod límečkem činovnické halenky či košile, nebo na levé straně hrudi.

9. Závěrečná ustanovení Dosud udělená vyznamenání českého Řádu Stříbrného trojlístku po VIII. Valném sněmu Junáka zůstávají v platnosti a respektují dosud udělené počty.

Řád Zlaté Syringy

1. Historie a způsob zřízení Skautské vyznamenání Zlatá Syrinx bylo zřízeno roku 1926 Výkonným výborem oldskautů Svazu junáků skautů Republiky Československé. Rozhodnutím Náčelnictva Junáka v roce 2004 zůstává skautským řádem kmene OS.

2. Instanční postup Předkladatel: klub OS nebo zpravodaj OS ZOJ nebo VOJ nebo Náčelnictvo kmene OS Schvalovatel: Sbor nositelů ŘZSX společně s náčelní / kem kmene OS Udělovatel: náčelní / k kmene OS Řádový den: 24.duben a 28.říjen (vznik českého oldskautingu 1918)

3. Udělení a) ŘZSX je udělován zasloužilým a významným skautským osobnostem za dlouholetou významnou a soustavnou činnost, přinášející rozvoj českého oldskautingu v základních jednotkách, orgánech kmene OS i celém hnutí na poli organizačním, výchovném, programovém, osvětovém a publikačním. b) ŘZSX může být udělen členkám a členům i jiných skautských českých a zahraničních organizací, kteří se významně zasloužili o rozvoj oldskautingu c) ŘZSX může být udělen „In memoriam“. Pozůstalým je předáván pouze dekret bez insignie.

4. Sbor nositelů ŘZSX a) Sbor nositelů tvoří všichni nositelé ŘZSX dle odstavce 6 část a. Sbor nositelů volí ze svého středu seniora sboru a jeho dva zástupce a to na zasedání, které se koná nejméně 1 x za 3 roky. b) Sbor nositelů řídí senior sboru a svolává jej podle potřeby, nejméně však jednou za rok. Pokud v daném termínu zasedání sboru nesvolá, svolá zasedání náčelník kmene OS. c) Senior sboru úzce spolupracuje s náčelníkem kmene OS a rozhodnutí sboru oznamuje náčelnictvu kmene OS. d) O udělení ŘZSX rozhoduje sbor společně s náčelníkem kmene OS. Pokud není hlasování jednomyslné, nemůže být řád udělen. Nepřítomného nositele ŘZSX požádá senior sboru o písemné vyjádření - neobdrží-li je do 30 dnů, je hlas nepřítomného považován za souhlasný. e) Návrhy lze podávat v libovolném termínu, počet návrhů není omezen. Schvalovatelé nejsou vázáni pořadím nebo datem podání návrhu. O udělení ŘZSX rozhodnou v době, kterou považují za vhodnou. Neschválené návrhy vrací schvalovatel navrhovateli.

5. Počet tříd ŘZSX má jednu třídu

6. Počet nositelů a) počet žijících nositelů ŘZSX může být nejvýše 12 b) celkový počet udělených ŘZSX nesmí překročit počet let trvání českého skautingu c) do počtu udělených ŘZSX uvedených pod body 6a a 6b se nezapočítávají řády udělené členům jiných skautských organizací a do zahraničí.

7. Oprávnění nositelů Nositelé ŘZSX, pokud jsou členy Junáka, mají právo účastnit se činnosti a jednání kterékoliv složky či orgánu kmene OS a předkládat své návrhy, dále mají právo účasti na kmenovém sněmu OS. Nositelé ŘZSX jsou poradci náčelní/ka kmene OS.

8. Popis a) Insignii tvoří stylizovaný antický hudební nástroj – syrinx o sedmi píšťalách, z nichž tři nejdelší překrývají vavřínový věnec, do kterého je syrinx vepsána. Vnější průměr věnce je 32 mm. b) Insignie je ze žlutého kovu c) Stuha je modro–žluto–modro–žluto–modrá v poměru 4:4:22:4:4 mm. Šířka stuhy je 38 mm f) Stužka odpovídá barevně stuze a má rozměry 38 x 10 mm. Ve středu stužky je umístěna zlatá miniatura vavřínového věnce. g) Insignie ŘZSX je u mužů zavěšena na náhrdelní stuze, podvlečené pod límcem s insignií přes šátek nebo vázanku. Ženy nosíˇinsignii na motýlové stuze pod límcem činovnické halenky.

9. Závěrečné ustanovení Tento statut respektuje a navazuje na počet dosud udělených vyznamenání podle původních zásad, vyjádřených v odstavci 6 tohoto statutu.

Medaile Syrinx

1. Historie a způsob zřízení Skautské vyznamenání Medaile Syrinx bylo zřízeno rozhodnutím Náčelnictva Junáka v roce 2004 a navazuje na Stříbrnou Syrinx, zřízenou roku 1926 Výkonným výborem oldskautů Svazu junáků skautů Republiky Československé.

2.Instanční postup Předkladatel: klub OS nebo zpravodaj OS ZOJ nebo VOJ nebo náčelnictvo kmene OS Schvalovatel: Instanční cestou postupně zpravodajové OS u organizačních jednotek nadřízených předkladateli a Náčelnictvo kmene OS Udělovatel náčelní/k kmene OS Řádový den 24.duben a 28.říjen (vznik českého oldskautingu)

3.Udělení a) MSX 1.stupně (bronzová) je udělována členkám a členům kmene, kteří se nejméně pětiletou činností aktivně podíleli na činnosti a rozvoji kmene OS b) MSX 2.stupně (stříbrná) je udělována zasloužilým členkám a členům kmene OS, kteří se svou nejméně desetiletou činností aktivně a významně podíleli na činnosti a rozvoji kmene OS, zejména v oblasti organizační, programové, osvětové a publikační. c) Oba stupně lze udělit členkám a členům i jiných skautských českých a zahraničních organizací, kteří se zasloužili o rozvoj oldskautingu d) Oba stupně lze udělit „In memoriam“, pozůstalým je předáván pouze dekret bez

     insignie

4. Sbor nositelů. Sbor nositelů MSX není ustaven.

5. Počet stupňů MSX má dva stupně

6. Počet nositelů Počet nositelů MSX není stanoven

7. Oprávnění nositelů Udělení MSX 1 a 2. stupně nezakládá žádná zvláštní práva.

8. Popis a) insignii tvoří stylizovaný antický hudební nástroj – syrinx o sedmi píšťalách, z nichž tři nejdelší překrývají vavřínový věnec, do kterého je syrinx vepsána. Vnější průměr věnce je 32 mm b) Insignie 1.stupně je z bronzového, insignie 2.stupně ze stříbrného kovu c) Stuha je modro-žluto-modro-žluto-modrá v poměru 4:4:22:4:4. Šířka stuhy je 38 mm. d) Stužka odpovídá barevně stuze a má rozměry 38 x 10 mm. Na stužce 2.stupně je miniaturní pěticípá hvězda ze stříbrného kovu. Stužka 1.stupně je bez doplňku. e) Insignie se nosí na náprsní stuze na levé straně hrudi.

Řád Stříbrného bobra

1. Historie a způsob zřízení Řád Stříbrného bobra byl založen roku 1921 Hlavním stanem vodních skautů Svazu junáků skautů Republiky Československé jako skautské vyznamenání pro vodní skauty a byl potvrzen usnesením IV. valného sněmu Českého Junáka v roce 1990. Rozhodnutím Náčelnictva Junáka na návrh Hlavního kapitanátu vodních skautů v roce 2003 je skautským Řádem vodních skautů.

2. Instanční postup Předkladatel návrhu: organizační jednotka registrující vodní skauty Schvalovatel návrhu: sbor nositelů Řádu Stříbrného bobra společně s hlavním

                                    kapitánem VS

Udělovatel vyznamenání: Hlavní kapitán / ka vodních skautů. Řádový den: 8. červen

3. udělení a) Členům Junáka za dlouholetou, minimálně však patnáctiletou soustavnou činnost přinášející rozvoj českého vodního skautingu na poli organizačním, výchovném, programovém, osvětovém, publikačním. b) Nečlenům Junáka, za zvláště vynikající zásluhy ku prospěchu vodního skautingu v České republice. c) ŘSB může být udělen taktéž „In memoriam“.

4. Sbor nositelů a) Sbor nositelů tvoří 6 nositelů Řádu Stříbrného bobra, 3 sestry a 3 bratři, kteří jsou voleni všemi nositeli Řádu Stříbrného bobra na svém zasedání, které se koná minimálně 1 x za 3 roky. b) Sbor nositelů volí ze svého středu představeného sboru. c) Sbor nositelů řídí představený sboru a svolává jej dle potřeby, nejméně však 1 x ročně. d) Představený sboru úzce spolupracuje s hlavním kapitánem VS a oznamuje rozhodnutí sboru Hlavnímu kapitanátu VS. e) Pokud představený sboru nositelů nositele ŘSB nesvolá v určených termínech nesvolá, učiní tak hlavní kapitán VS. f) O udělení řádu rozhoduje sbor a hlavní kapitán jednohlasně, pokud není hlasování jednomyslné, nemůže být řád udělen.

5. Počet tříd Řád Stříbrného bobra má jednu třídu. 6.Počet nositelů Počet udělených Řádů Stříbrného bobra nesmí v jednom roce přesáhnout počet 6. Jinak není počet nositelů omezen.

7. Oprávnění nositelů Nositelé Řádu Stříbrného bobra jsou oprávněni účastnit se kterékoliv činnosti a jednání orgánů vodních skautů a předkládat své návrhy, připomínky a stížnosti ke všem problémům VS.

8. Popis a) Insignii Řádu stříbrného bobra tvoří plasticky provedený vpravo hledící bobr ze stříbra,

    opatřený na hřbetě polokruhovým ouškem a kroužkem, kterým je provlečena stuha. 
    Šířka plastické figury je 40 mm.

b) Stuha je náhrdelní, 38 mm široká, 700 mm dlouhá, červeno-modro-červená v poměru 9:20:9 c) Stužka odpovídá barevně stuze, má rozměry 38x10 mm. Uprostřed stužky je miniatura bobra ze stříbra. d) Insignie se nosí na náhrdelní stuze s insignií přes šátek nebo vázanku.

Čestný odznak „Za čin junácký“

1. Historie a způsob zřízení Čestný odznak “Za čin junácký“ byl zřízen roku 1919 Náčelnictvem Svazu junáků skautů Republiky Československé k ocenění obětavosti a statečnosti a její statut byl upraven rozhodnutím Náčelnictva Junáka v roce 2003. 2. Instanční postup Předkladatel návrhu: Organizační jednotky, nebo Ústřední orgány. Schvalovatel návrhu: 1.stupeň Krajská rada Junáka, 2 a 3.stupeň

                                   Náčelnictvo Junáka

Udělovatel vyznamenání: Náčelní ( k ) kmene. Řádový den: není stanoveno

3. Udělení a) 3. stupeň - zlatý – Za nasazení vlastního života, jehož výsledkem byla záchrana několika lidských životů. Za velmi významný obětavý a hrdinský čin hodný uznání. Při ztrátě života může být udělen „in memoriam“ b) 2. stupeň - stříbrný – za záchranu života s nasazením vlastního života, či mimořádné působení v humanitárních akcích, za příkladnou odvahu a statečnost. c) 1. stupeň - bronzový – za přímou účast při záchraně života a majetku, za mimořádnou pomoc při živelných pohromách, za odvahu a statečnost.

Návrh ve všech stupních musí být doložen písemným svědectvím. Čestný odznak “Za čin junácký“ může být mimořádně udělen ve všech stupních i nečlenům Junáka.

4. Sbor nositelů Sbor nositelů Čestného odznaku “Za čin junácký“ není ustaven.

5.Počet stupňů Čestný odznak “Za čin junácký“ má tři stupně.

6.Počet nositelů Počet nositelů Čestného odznaku “Za čin junácký“není omezen.

7. Oprávnění nositelů Udělení Čestného odznaku “Za čin junácký“ pro nositele nezakládá žádná zvláštní práva. 8. Popis • Insignii tvoří jednostranný odznak o průměru 32 mm. Na rubu je ve stylizovaném věnci skautská lilie podložená zvlněnou stuhou s nápisem “Za čin junácký”. • Insignie se nosí na středu levé kapsy košile či na pravé straně slavnostního saka.

Čestné členství ve Svojsíkově oddílu

1. Historie a způsob zřízení Svojsíkův oddíl byl zřízen usnesením III. Junáckého sněmu 22.11.1968 a ustaven 14.3.1970. Svojsíkův oddíl je pokračováním počátků, z nichž vyrostl český skauting a nese jméno náčelníka zakladatele A.B. Svojsíka. Je čestnou jednotkou Junáka, která stojí mimo organizační strukturu Junáka. Jeho statut je upraven Řádem o Svojsíkově oddíle. 2. Instanční postup Předkladatel návrhu: Organizační jednotka, nebo Náčelnictvo Junáka. Schvalovatel návrhu: Valný sněm Junáka, nebo Náčelnictvo Junáka. Udělovatel vyznamenání: Náčelník VHK / Náčelní DK Řádový den: není stanoveno

3. Udělení členství Čestné členství ve Svojsíkově oddílu je udělováno Náčelnictvem Junáka a to vždy pouze jednotlivcům. Čestné členství ve Svojsíkově oddílu je zároveň čestným členstvím v Junáku ve smyslu odstavce 11 Stanov Junáka. Podmínky udělení členství ve Svojsíkově oddílu stanovuje Řád o Svojsíkově oddílu.

4. Sbor nositelů Sbor nositelů není stanoven.

5.Počet tříd Členství ve Svojsíkově oddíle se nerozlišuje třídami nebo stupni.

6.Počet nositelů Počet žijících členů Svojsíkova oddílu není omezen. 7. Oprávnění nositele Práva a povinnosti vyplívající z čestného členství ve Svojsíkově oddílu stanovuje Řád o Svojsíkově oddílu.

8. Popis a) Insignie Čestného členství ve Svojsíkově oddílu není stanovena. b) Stužka Čestného členství ve Svojsíkově oddílu je 38 x 10 mm, je bílo-modro-červená v poměru 13:12:13, uprostřed jsou vytištěna zlatá písmena SO. b) Domovenka nese nápis „ Svojsíkův oddíl“ c) Čestní členové Svojsíkova oddílu mohou nosit na občanském oděvu klopový odznak v podobě pravidelného osmiúhelníku ze žlutého kovu. Uprostřed je lilie v trojlístku, podložená lipovým listem, po obvodě opis „Junák - Svojsíkův oddíl“.


Medaile Svatého Jiří

1. Historie a způsob zřízení Medaile svatého Jiří byla zřízena roku 2003 Náčelnictvem Junáka, jako výraz ocenění soustavné práce činovníků a činovnic Junáka, podílejících se na výchově dětí, mládeže a dospělých 2. Instanční postup Předkladatel návrhu: Výchovný zpravodaj / ka Organizační

                                  jednotky,  nebo ústřední orgán Junáka

Schvalovatel návrhu: 1.stupeň KRJ, 2 a 3. stupeň Náčelnictvo Junáka Udělovatel vyznamenání: Ve všech stupních náčelní (k) kmene Řádový den: 24.duben – den sv.Jiří.

3. Udělení Činovníkům: • výchovných jednotek s pevnými základy, úspěšnou činností a vynikajícími výsledky, nebo • ve výchovných funkcích všech stupňů, pod jejichž vedením pracují úspěšné oddíly, nebo • úspěšně působícím v orgánech výchovy činovníků. Medaile svatého Jiří 3. stupně – v úhrnné době nejméně 12 let. Medaile svatého Jiří 2. stupně - v úhrnné době nejméně 7 let Medaile svatého Jiří 1. stupně - v úhrnné době nejméně 5 let

4. Sbor nositelů Sbor nositelů Medaile svatého Jiří není ustaven.

5. Počet stupňů Medaile svatého Jiří má tři stupně

6.Počet nositelů Počet nositelů Medaile svatého Jiří není stanoven.

7. Oprávnění nositelů Udělení Medaile svatého Jiří nezakládá žádná zvláštní práva.

8. Popis • Insignii tvoří oboustranná kruhová medaile o průměru 32 mm, v reversu je ztvárněn sv. Jiří bojující s drakem a v aversu Lilie v trojlístku s heslem „Buď připraven“. Záchytné ouško na kroužku 12 mm v průměru. 3. stupeň je tvořen ze žlutého kovu. 2. stupeň je tvořen z bílého kovu. 1. stupeň je tvořen z červeného kovu. • Stuha je náprsní - široká 38 mm, bílo-červeno-bílá v poměru 9:20:9 nošena na levé straně hrudi • Stužka odpovídá barevně stuze a má rozměry 38 x 10.

 3.stupeň je opatřen miniaturou lipového lístku zlaté barvy.

2.stupeň je opatřen miniaturou lipového lístku stříbrné barvy. 1.stupeň je bez doplňků.


Medaile Bronzového bobra

1. Historie a způsob zřízení Medaile Bronzového bobra byla zřízena v roce 2003 rozhodnutím Náčelnictva Junáka na návrh Hlavního kapitanátu vodních skautů, zejména k ocenění práce kapitánů a kapitánek při výchově vodních skautů.

2. Instanční postup Předkladatel návrhu: Organizační jednotka registrující vodní skauty Schvalovatel návrhu: Hlavní kapitanát VS Udělovatel vyznamenání: Hlavní kapitán VS. Řádový den: není stanoveno

3. Udělení a) Medaile Bronzového bobra je udělována členům Junáka za soustavnou aktivní činnost, přinášející rozvoj českého vodního skautingu a zejména úspěšné vedení oddílů VS a přístavů. b) Medaile Bronzového bobra může být ve výjimečných případech udělena i nečlenům Junáka, za významnou činnost pro rozvoj vodního skautingu.

4. Sbor nositelů Sbor nositelů Medaile Bronzového bobra není ustaven.

5. Počet stupňů Medaile Bronzového bobra má jeden stupeň

6.Počet nositelů Počet nositelů není stanoven.

7. Oprávnění nositelů Udělení Medaile Bronzového bobra pro jejich nositele nezakládá žádná zvláštní práva.

8. Popis a) Insignii tvoří oboustranná Medaile o průměru 32 mm z červeného kovu. Na rubové straně je silueta vpravo hledícího bobra. Na lícové straně je znak VS Junáka a opis „Povinnost – odpovědnost – kázeň“ b) Stuha je náprsní, 38 mm široká, 55 mm dlouhá, červeno-modro-červená v poměru 15:8:15 c) Stužka odpovídá barevně stuze, má rozměry 38x10 mm. d) Insignie Medaile Bronzového bobra se nosí na náprsní stuze, ženy na motýlové stuze na levé straně hrudi.


Medaile díků

1. Historie a způsob zřízení Medaile díků byla zřízena v roce 1968 usnesením III. Junáckého sněmu jako výraz ocenění obětavé a aktivní služby skautskému hnutí a je společná pro všechny kmeny Junáka, upravena rozhodnutím Náčelnictva Junáka v roce 2003.

2. Instanční postup Předkladatel návrhu: člen Junáka starší 18 let. Schvalovatel návrhu: KRJ, nebo ÚOJ Udělovatel vyznamenání: Náčelní (k) kmene Řádový den: není stanoveno.

3. Udělení a) Medaile díků se uděluje členům Junáka jako projev díků za mimořádnou službu skautskému hnutí. b) Medaile díků může být udělena opakovaně, maximálně však třikrát. c) Medaile díků může být udělena „In memoriam ”. 4. Sbor nositelů Sbor nositelů Medaile díků není ustaven

5. Počet stupňů Medaile díků má jeden stupeň.

6.Počet nositelů Počet nositelů Medaile díků není omezen.

7. Oprávnění nositelů Udělení Medaile díků nezakládá nositelům žádná zvláštní práva.

8. Popis a) Insignii tvoří jednostranná kruhová medaile z červeného kovu o průměru 32 mm. Zde je umístěna sekyra práce zatnutá ve špalku dřeva, v pozadí jsou v půlkruhu umístěny letokruhy, v levé částí je umístěna skautská lilie a nápis „Sloužím“. b) Stuha široká 38 mm a dlouhá 55 mm žluto-červeno-žluto-červeno-žluto-červeno-žlutá v poměru 11:1:5:4:5:1:11 c) Stužka barevně odpovídá stuze a má rozměry 38x10 mm. Opakované udělení Medaile díků je vyznačeno na stuze a stužce zlatou hvězdičkou o průměru 8 mm. d) Medaile díků se nosí na náprsní stuze na levé straně hrudi.

Medaile skautské vděčnosti 1. Historie a způsob zřízení Původní Řád skautské vděčnosti byl zřízen 1. prosince 1968 Ústřední radou Československého junáka jako projev hluboké vděčnosti za pomoc skautskému hnutí rodinným příslušníkům skautů a neskautům. Statut byl změněn v roce 2003 rozhodnutím Náčelnictva Junáka na Medaili skautské vděčnosti

2. Schvalovací postup Předkladatel návrhu: Organizační jednotka, nebo Ústřední orgány Junáka Schvalovatel návrhu: Výkonná rada Junáka jako celek Udělovatel vyznamenání: Starosta Junáka Řádový den: není stanoveno.

3. Udělení a) Občanům České republiky neregistrovaným v Junáku a veřejným činitelům za významnou pomoc poskytnutou skautskému hnutí. b) Životním partnerům a rodičům skautských činovnic a činovníků, kteří svou obětavostí a porozuměním umožňovali jejich práci ve skautském hnutí. c) Členům zahraničních i českých skautských organizací mimo organizaci Junák a osobám, které se zvlášť zasloužily o vzájemnou spolupráci mezi partnerskými organizacemi a o mezinárodní porozumění.

4. Sbor nositelů Sbor nositelů Medaile skautské vděčnosti není ustaven.

5. Počet stupňů Medaile skautské vděčnosti má jeden stupeň.

6.Počet nositelů Počet nositelů Medaile skautské vděčnosti není omezen.

7. Oprávnění nositelů Udělení Medaile skautské vděčnosti nezakládá nositelům žádná zvláštní práva.

8. Popis a) Insignii tvoří jednostranná medaile z kovu ve tvaru dvou lidských dlaní, držících srdce, na kterém je položena stylizovaná lilie. Výška 45.mm, šířka 38.mm, síla 6.mm. b) Stuha široká 38 mm Šedo-modro-šedo-modro-šedo-modro-šedá v poměru 11:1:5:4:5:1:11 c) Stužka barevně odpovídá stuze a má rozměry 38 x 10 mm.


[editovat] Historická vyznamenání

SVASTIKA (odznak díků)

   Pro mladší skautskou generaci je možná šokující zjištění, že mezi nejstarší česká skautská vyznamenání patří i hákový kříž – svastika. Svastika je ale prastarý přírodní symbol, který má několik výkladů : jednou je znamením čtyř světových stran a větrů z nich přicházejících, jindy zase symbol ohně, rozdělávaný třením dřev. Jiní ve svastice vidí nesmrtelnost lidské duše, nebo čtyři základní živly : oheň, vodu, vzduch a zemi, nabízí se i vyjádření koloběhu života a také – říše nerostná, rostlinná, říše živočišná a člověk. My skauti můžeme přijmout každý výklad zvlášť, nebo všechny dohromady. U nás byla svastika zavedena v roce 1919 podle anglického vzoru [6]. Svastika byla udělována jako projev díků za prokázanou práci ve prospěch skautingu. Prvním vyznamenaným u nás nebyl nikdo jiný než protektor Svazu junáků-skautů RČS, prezident  republiky T. G. Masaryk. Z počátku bylo vyznamenání jen stříbrné, později byl zaveden i bronzový a zlatý stupeň. Existovaly dvě svastiky a sice Svastika náčelnictva (větší a na stuze) a menší, Svastika díků (menší bez stuhy) udělovaná nižšími složkami. Když se svastika stala pod názvem „hákový kříž“ koncem roku 1932 součástí vlajky nacistického Německa, byly všechny skautské svastiky zrušeny a u nás nahrazeny Skautskou láskou a později i Medailí díků.
                                                   

SVASTIKA (Organizace - A. B. Svojsík:) Je utvořena ze svastiky se skautským znakem a uděluje jej náčelník nebo náčelní Svazu s vědomím náčelnictva. Skaut nebo skautka, kterékoliv hodnosti, má právo věnovati svastiku bez skautského znaku komukoliv (výjimečně také skautovi) který mu prokázal významný dobrý skutek, předpokládaje, že získal k tomu předem povolení místního sdružení. Tento odznak opravňuje nositele k užití služeb skautových v kterýkoliv čas, neznamená však členství.


ODZNAK  » ZA ČIN JUNÁCKÝ « (Organizace - A. B. Svojsík:) je čestný odznak uznání za udatnost nebo trvalé významné služby ve prospěch myšlenky skautské. Všichni skautští činovníci, skauti a skautky i dorost skautský, mohou získati tento odznak. Doporučení musí se státi rezolucí místního sdružení a býti podporováno okresním zpravodajem. Místní sdružení pošle Svazu vylíčení celého případu, po případě se svědectvím očitého svědka. O žádosti rozhodne podle její povahy náčelnictvo.


STŘÍBRNÝ VLK (Organizace - A. B. Svojsík:) Stříbrný vlk může být odměnou prvotřídním skautům, vynikající mravní úrovně, po skautské službě nejméně dvouleté, kteří získali 12 odborných odznaků (mezi nimi nezbytně se vyžadují: první pomoc, jízda na kole, signalizování, zachraňování a stopařství) a provedli i některé jiné činy skautského díla (záchrana života za nebezpečných okolností, opakované skutky neohroženosti, vytrvalosti, sebeobětování). Doporučení od místního sdružení, podporované okres. zpravodajem (komisionerem), zaslati jest Svazu. Stříbrný vlk nosí se na prsou, visící na stužce žlutozelené. Jeden a týž výkon může být podkladem žádosti ne více nežli za jedinou odměnu. Činovníkům udělován bývá Stříbrný vlk za vynikající zásluhy o skauting, jeho propagaci, šíření a prohlubování skautské ideje.

SKAUT STŘÍBRNÉ SYRINGY (Dr. Josef Šimánek „OLDSKAUTING“) Syrinx jest hudební nástroj antický, skládající se ze sedmi spojených píšťal nestejné délky. S tímto nástrojem pravidelně se zobrazuje nejvyšší přírodní božstvo antické, veliký bůh Pan, jakož i ostatní božstva, symbolizující přírodu, zejména satyři. Syrinx je symbolem prosté, nehledané přírodní poezie a krásy, vzdálené jakékoliv rafinovanosti, za to však plné průzračné hloubky a čistoty. proto oldskaut zdvihá tento symbol antický na svůj štít. Oldskaut, který si osvojil náležitě skautskou praxi, což potvrdí vůdce, jakož i znalost přírody a základy antické kultury (nebude hleděno tak na detaily, jako spíše na pochopení ducha věci), má právo žádati za udělení stupně skauta stříbrné syringy. Po případě může být navržen vůdcem nebo rádcem. Když se tak stalo, je kandidát podroben ústní zkoušce, kterou skládá do rukou přírodovědeckého a antického instruktora. Každý klub se musí vynasnažit, aby takovéto instruktory získal za členy. Kdyby jeho snaha v tomto směru zůstala marná, požádá instruktorů z jiných klubů, kteří jsou povinni bezodkladně vyhověti, nebo předloží věc přímo stálému instruktorskému sboru, který je zřízen při výkonném výboru O.S. a který musí každé jmenování skautem stříbrné syringy potvrditi, má-li tato nabýt platnosti. K tomuto má též kandidát právo se odvolati jako k poslední instanci, domnívá-li se, že bylo proti němu postupováno nespravedlivě; instruktorský sbor při výkonném výboru O.S. pak kandidáta znova přezkouší a určí definitivní rozhodnutí. Instruktorský sbor skládá se z instruktora přírodovědného, z instruktora pro kulturu antickou a z vůdce klubu, který je zároveň instruktorem technickým a sboru předsedá. Instruktorský stálý sbor při výkonném výboru O.S. sestává rovněž z instruktora pro přírodní vědy a pro kulturu klasickou a předsedá zpravodaj O.S. pro náčelnictvo Svazu. Vůdce v instruktorském sboru klubovním pozbývá svého práva hlasovacího, a nabývá práva na použití hlasu pouze, nastala-li rovnost hlasů. Totéž právo má v instruktorském sboru při výkonném výboru zpravodaj O.S. pro náčelnictvo. Když se byl kandidát podrobil příslušnému kolokviu a obstál při něm, o čemž se rozhoduje prostou většinou hlasů, je povinen předložit kratší pojednání, týkající se přírody nebo klasické kultury, které je posouzeno příslušným odborníkem. Pojednání nebudiž dlouhé, aby jeho přečtení netrvalo déle patnácti až dvaceti minut. Bylo-li pojednání, jehož thema si může kandidát sám voliti v rámci daných věd, odborníkem schválen, vyhověl kandidát veškerým podmínkám a nabývá nároku na stupeň stříbrné syringy. Neobstál-li kandidát při zkoušce, může ji za čtvrt roku opětovati a neobstál-li ani tentokrát, smí ji opakovati znova a znova, stále ve stejných lhůtách, až nabude příslušné kvalifikace. Kandidatura musí zůstati utajena příslušnými zkušebními orgány, kteří jsou vázáni čestným slovem mlčenlivosti, aby se kandidát v případě nezdaru necítil zahanben. Teprve když obstál, smí být prozrazena jeho přítomná kandidatura. jestliže instruktoři i vůdce uznají, že kandidát osvědčil takovou pohotovost, že netřeba mu skládati zkoušek, mají právo mu toto prominouti; toto rozhodnutí musí však být vždy schváleno instruktorským sborem při výkonném výboru O.S. Tohoto opatření budiž použito u starších a mimořádně zasloužilých a významných členů. Jakmile byla uznána kvalifikace kandidátova, budiž uspořádána v nejbližší době při táborovém ohni nebo při rozhovoru  »pod platanem« v přírodě intimní slavnost, při které kandidát přečte svou práci, načež vůdce klubu, třeba-li zpravodaj, po příslušném proslovu mu připne znak stříbrné syringy a prohlásí jej slavnostně skautem stříbrné syringy. Stříbrná syrinx je odznak velikosti asi pětikoruny.Sestává se ze stříbrné syringy, obklopené kruhovým vínkem vavřínové ratolesti, rovněž stříbrným. Nosí se uprostřed skautského nákrčníku. Stříbrná syrinx je nejvyšší stupeň, jehož O.S. může dosáhnouti. Její majetník má právo nositi ji vyšitou, po případě vyrytou i na svých významných předmětech. Kluby nostež ji vyšitou a mějtež ji umístěnu na čelném místě kluboven.

ZLATÁ SYRINX (Dr. Josef Šimánek „OLDSKAUTING“) Je čestný odznak zcela mimořádný, který se uděluje rozhodnutím výkonného výboru a po schválení náčelnictvem výjimečně a obzvláště zasloužilým pracovníkům v O.S., jakož i zvlášť zasloužilým a významným bratrům zahraničním. Podobá se úplně syrinze stříbrné, má i její velikost, je však zhotovena ze zlata a zavěšena na stuze modré barvy, která splývá kolem límce trojúhelníkovým hrotem na nákrčník, k němuž může býti zadním zavíracím špendlíkem odznaku připíchnuta.

Citace obou předchozích děl, tj. „Organizace“ a „Oldskautingu“ naznačují, že pozdější skautská vyznamenání byla nejprve viditelným a nositelným označením dosažené skautské odbornosti a zdatnosti. Charakteru vyznamenání v plném toho slova smyslu nabývají zejména Stříbrný vlk a Syrinx až později, kdy se v našem hnutí jeví přirozená potřeba odměňovat zasloužilé skauty a skautské činovníky za vynaložené úsilí a věrnost skautským ideálům. Osvědčení dosažené skautské zdatnosti nebo odbornosti nabývají postupně jiných nositelných forem, značně diferencovaných.

ŘÁD ČESTNÉ LILIE V TROJLÍSTKU

Po obnově skautingu koncem roku 1989 nastala složitá situace v možnosti případného udělení dalších Řádů stříbrného vlka, protože statut uváděl, že sbor nositelů musí být nejméně tříčlenný. Proto bylo na obnovovacím IV. junáckém sněmu v květnu 1990 zavedeno nové vyznamenání – Řád čestné lilie v trojlístku jako nejvyšší vyznamenání českého Junáka. Je udělován za vynikající zásluhy o skautské hnutí, službu skautské myšlence a doživotní práci ve skautingu a také jako odčinění křivd a útrap vězení nebo perzekuce. Počet nositelů řádu je omezen na 144. Insignii tvoří lilie v trojlístku, zavěšená na ramínku se třemi lipovými listy na každé straně. Existují tři stupně [5], při čemž zlatý stupeň se nosí na náhrdelní stuze, stříbrný a bronzový stupeň na krátké zelené stuze se žlutými pruhy nestejné šíře po stranách. Vyznamenání bylo zařazeno jako historické rozhodnutím Náčelnictva Junáka v roce 2003.

Insignii tvoří odznak v podobě české skautské lilie vepsané do trojlístku. Na vrcholu trojlístku je ouško s kolmým kroužkem a vodorovnou sponou, zakončenou na obou koncích třemi lipovými lístky. Průměr insignie je 51 mm, rozměr spony je 64x14 mm. Insignie I. třídy je ze žlutého kovu a spona z bílého kovu,, insignie II. třídy je z bílého kovu a spona ze žlutého kovu, insignie III. třídy i spona jsou z hnědého kovu. [3] Stuha řádu je zeleno:žluto:zeleno:žluto:zelená v poměru 2:4:26:4:2, široká 38 mm. Stužka odpovídá barevně stuze a má rozměry 38x10 mm, u řádu I. třídy je opatřena pěticípou hvězdičkou(průměr 9 mm) ze žlutého kovu, u řádu II. třídy pěticípou hvězdičkou (průměr 9 mm) z bílého kovu a u řádu III. třídy je stužka bez doplňku. In natura nosí muži insignii I. třídy na náhrdelní stuze, podvlečené pod límcem,s insignií přes šátek nebo vázanku, ženy jako brož na motýlové stuze pod límečkem činovnické halenky nebo na levé straně hrudi. Insignii II. a II. třídy nosí muži na náprsní stuze na levé straně hrudi, ženy na motýlové stuze tamtéž.

SKAUTSKÁ LÁSKA

Naším nejkrásnějším vyznamenáním, jak výtvarnou hodnotou, tak i obsahem, je bezesporu Skautská láska – mimořádné ocenění činovnic a činovníků za dlouholetou úspěšnou práci s mládeží, za zvláště úspěšnou vůdcovskou činnost. Zřejmě nejznámějším vůdcem, který byl oceněn Skautskou láskou, je Jaroslav Foglar, který ji získal již v roce 1936. Insignii tvoří modře smaltovaný kotouč se dvanácti zvířetníkovými znaky a lilií a srdce uprostřed, což symbolizuje ovládnutí a naplnění skautskou láskou. Zvířetníkové znaky symbolizují přírodu, kterou každý skaut a skautka miluje, chrání ji a v ní žije ve všech jejích dvanácti fázích. Ve snaze zamezit případné inflaci udělování bylo možno ročně udělit jen 24 vyznamenání, při čemž počet žijících nositelů v celé republice nesměl překročit 144 nositelů. Skautská láska byla udělována jen 1x ročně – 28. října. Vyznamenání bylo zařazeno jako historické rozhodnutím Náčelnictva Junáka v roce 2003.

Insignií je modře smaltovaný medailon o průměru 30 mm, který má v mezikruží dvanáct zvířetníkových znamení. Ve středu medailonu v terči je skautská lilie se srdcem, od něhož se rozbíhají paprsky k zvířetníkovým znakům. Terč, zvířetníková znamení a paprsky jsou ze žlutého kovu. Stuha barvy tmavomodré je 38 mm široká. Stužka odpovídá barevně stuze a má rozměry 38x10 mm. Insignie se nosí na náprsní stuze na levé straně hrudi.

JUNÁCKÝ KŘÍŽ „Za vlast 1939 – 1945“

Skončila hrůzná druhá světová válka. O účasti skautů v odboji a během květnových dnů je mnoho dokladů. Na poradě velitelství junáckého kmene v listopadu 1945 byl přijat návrh na zřízení čestného odznaku Junácký kříž „Za vlast 1939-1945“. Dne 28. října 1946 pak bylo Junáckým křížem vyznamenáno na 500 skautů a skautek a také několik oddílů. Dostali je ti, kteří se zúčastnili špionážní činnosti v odbojových skupinách, vydávali a rozšiřovali ilegální tiskoviny, zachránili před zničením dokumenty a jiné velmi cenné materiály, podporovali a přechovávali hledané osoby, podporovali rodiny popravených, uvězněných nebo bojujících v zahraničních armádách. Junácký kříž patřil i těm, kteří se při výsleších nezpronevěřili národní cti, těm, kteří bojovali v zahraničních armádách, nebo v partyzánských skupinách, nakonec i těm, kteří se přímo účastnili osvobozovacích bojů na konci války. Vyznamenání tvoří čtyři stylizované lipové listy (symbol státnosti) podložené meči (vojenský symbol). Kříž je zavěšen na lomeném raménku s letopočty a skautskou lilií. Měl tři stupně, při čemž ten nejvyšší – zlatý – byl udělován pouze „in memoriam“ těm, kteří padli na bojišti nebo zemřeli v žaláři.

10 LET ČSR V roce 1928 oslavovali skauti desáté výročí vzniku republiky. Těm, kteří byli členy hnutí již před roce 1918 a během následujících desíti let byli stále činní, byl udělen zvláštní jubilejní odznak „10 let ČSR“. Lilie je umístěna na kříži¨a na ní je psí hlava netradičně umístěna na lipovém listu. Mimo letopočtů je na okruží právě deset lipových lístků, za každý rok republiky jeden.. Ve výroční den bylo uděleno přesně 28 těchto stříbrných odznaků.

MEDAILE „ZA 20 LET PRÁCE PRO VLAST“

V roce 1938 byl těm, kteří pracovali po dalších deset let, tj. plných dvacet let, udělen nový stříbrný jubilejní odznak „Za službu vlasti 1918-1938“, kterému se díky hlavnímu motivu na insignii říká Medaile svatého Jiří. Vyznamenání se udělovalo také oddílům, které po celou tuto dobu nepřetržitě pracovaly. Odznakem se dekorovala oddílová vlajka. Další příležitostí bylo padesáté výročí republiky v roce 1968. Opět to byla jubilejní Medaile za službu vlasti, ale byly uděleny jen dekrety a stužky, k výrobě vlastních insignií již nedošlo. Pokud však uvidíte pod slibovým odznakem bílo-červeno-modrou stužku s natištěnými pěti stříbrnými lístky, pak je majitel nositelem jubilejní medaile z roku 1968.

ŘÁD TŘI PRUTY BRATRSTVÍ

Na paměť znovuoživení Československého Junáka byl roku 1968 zřízen Řád tři pruty bratrství. Byl udělován za vzájemnou spolupráci mezi českými a slovenskými skauty. Navrhovaly jej osoby druhé národnosti prostřednictvím Českého Junáka a Slovenského skautingu náčelnictvu Českého a Slovenského skautingu. Nejvyšší počet žijících nositelů v ČSFR byl 200. Udělován byl každoročně k 1. prosinci. Vlivem historického vývoje již nebyla insignie vyrobena. Po rozdělení Československa byl stejnojmenný řád rozhodnutím náčelnictva Slovenského skautingu ze dne 29. listopadu 1992 obnoven s tím, že jeho působnost byla rozšířena na členy zahraničních organizací nebo osoby, které se zvlášť výrazně zasloužily o vzájemnou spolupráci mezi Slováky, Čechy a ostatními národy světa. Řád má jednu třídu – rytíř.

Insignii tohoto slovenského ŘTPB tvoří hrotitý štít s okrajovým lemem o výšce 55 mm a šířce 35 mm, na jehož střed je vodorovně položený svazek tří lipových prutů, mírně přesahující okraje štítu. Pruty jsou svázané stuhou a střední je střídavě z obou stran olistěný pěti lístky s čepelemi směřujícími doleva. Nad vázanicí prutů v zeleně smaltovaném poli štítu jsou levé ruce ve stisku. Pod vázanicí, opět v zeleně smaltovaném poli je slovenská skautská lilie, čepelí horního lístku přesahující NA SVAZEK PRUTŮ. Na horním lemu štítu je reliéfně vystupující nápis „Bratstvo“. Z horního okraje štítu vystupuje oválné ouško, kterým je provlečený oválný kroužek se závěsem v podobě lipového lístku o rozměrech 24x21 mm, na jehož rubové straně je naletovaná návlečka na stuhu. Rubová strana je plná a s reliéfními nápisy „Bratstvo“ v jazyce českém, ruském, anglickém, francouzském, německém a španělském. Náhrdelní stuha je žluto-zeleno-žluto-zeleno-žluto-zeleno-žlutá v poměru 13,75:1,5:3:1,5:3:1,5:13,75, délka stuhy je 80 cm, šířka 38 mm. Stužka je barevně shodná se stuhou a má rozměry 38x10. Insignie se nosí na náhrdelní stuze, podvlečené pod límcem, s insignií přes šátek nebo vázanku, ženy pak na motýlové stuze jako brož. (doposud nebyla kovová insignie realizována)

ŘÁD SVATÉHO VÁCLAVA

Junácký řád „Svatého Václava“ byl zřízen Junákem – ústředí skautské výchovy v roce 1939. Měl tři stupně záslužné a jeden čestný a byl určen pro činovníky a skauty katolického vyznání jak oddílů ryze katolických, tak i smíšených. V všech tří záslužných stupňů počet udělených řádů nebyl omezen. U čestného stupně mohlo být pouze 50 žijících nositelů. Tento počet se doplňoval po úmrtí jednotlivých členů tohoto stupně. Počet nemusel být úplný. V odznaku řádu „Svatého Václava“ jsou sdruženy prvky náboženské, národní a junácké, jež mají harmonicky pronikat životem českého katolického junáka, jsou mu 1. zdrojem, smyslem a náplní (víra) 2. službou (Bohu, bližnímu a národu) 3. cestou (skauting), nesoucí se duchem národní svatováclavské tradice. Střed insignie tvoří štít se svatováclavskou orlicí – symbol nábožensko národní, značící život junáka. Svatý Václav – největší národní světec – stává se záštitou a vzorem katolickému junáku svou zbožností, službou Bohu, bližnímu i národu, čistotou a osobní statečností. Svatováclavský meč pod štítem připomíná junákovi, že křesťanské a národní ideály lze splnit pouze mužnou statečností, obětí a sebezáporem. Svatováclavský meč a orlice značí, že katolický junák se otevřeně hlásí k svatováclavské tradici národa, která je květem katolického křesťanství. Proto meč i štít spočívá na kříži. Kříž – symbol víry – je tu ve tvaru osmipaprskového kříže rytířského řádu johanitů, vzniklého jako přímý důsledek křížových válek. Tento kříž je také symbolem křižáků. Katolickému junáku se tu připomínají význačné rytířské ctnosti, jichž má být i on – novodobý rytíř – nositelem. Je to především naprostá oddanost Kristu, nezdráhající podstoupit i nejvyšší oběť vlastního života. Kříž sám pak je znamením nejvyšší oběti přinesené pro bližního na Kalvárii, v johanitském kříži pak je tato služba k bližnímu zvlášť zdůrazněna, neboť tento řád byl přímo určen službě poutníkům ve Svaté Zemi. Osm paprsků kříže značí osm význačných rytířských a skautských ctností: zbožnost, věrnost, čestnost, statečnost, poslušnost, zdvořilost, lásku k bližnímu a k přírodě a mravní čistotu. Z johanitského kříže zaznívá i národní prvek, neboť tento řád byl mezi prvními, který byl uveden i u nás. Stalo se to za krále Vladislava II. roku 1156, který se s ním seznámil na druhé křížové výpravě, jíž se zúčastnil. Vnější okraj odznaku obepíná kruh. Vzpomíná se při tom na kruh, jehož se umírající světec zachytil u chrámových dveří. V odznaku značí kruh duchovní společenství členů Řádu, již se tu po rytířském vzoru sdružují v duchovní jednotu. Dále kruh symbolizuje skautskou cestu jako prostředek k dosažení křesťanského a národního ideálu. Kruh představuje také harmonický život a bratrskou lásku, posvěcenou spojením s křížem, vrcholným symbolem křesťanství, na bratrství v Kristu. Junácká cesta je životem dle slibu řízený junáckým zákonem. Proto je kruh tvořen třemi pruty – značící 3 body skautského slibu a svázaný desetkrát obtočenou stuhou – 10 příkazů skautského zákona. Skautská stezka prochází také přírodou, jež je tu symbolizována lipovou snítkou se třemi lístky.


ŘÁD JUNÁCKÉ LILIE – TROJLÍSTEK SKAUTEK Řád junácké lilie byl zřízen Ústřední radou Československého Junáka na první schůzi konané 1.12.1968. Byl společný pro obě federální organizace ( Junák – Slovenský skauting) Od 19.5.1990 pak pozměněn název na Řád junácké lilie – trojlístek skautek. Byl udělován skautským činovníkům a činovnicím i nečlenům Junáka za zásluhy a rozvoj hnutí, mimořádnou pomoc hnutí, službu vlasti, k odčinění křivd a útrap vězení nebo perzekuce a za zvláštní zásluhy.


Řád Skautské vděčnosti

Řád skautské vděčnosti předcházel Medaili skautské vděčnosti, který byl založen v roce 1968. Existoval ve dvou variantách. Skautský a civilní stupeň. Civilní stupeň se lišil od skautského tím, že ve stužce spojující lilii byly umístěny tři rubíny.

[editovat] Stručná historie skautských odznaků

Období 1911 – 1941: 1911 – Z největší pravděpodobností toto je první odznak „Českých skautů“ vůbec. Odznak Svazu českých spolků a přátel tělesné výchovy.

1912 – Ujal se název JUNÁK a symbolem se stala černá psí hlava

1914 – První odznak spolku JUNÁK – ČESKÝ SKAUT (JČS)

           byl trojúhelníkový a symbolizoval atleta (junáka) se sokolem u
           boku. Na odznaku byl nápis: JUNÁK – ČESKÝ SKAUT.

1918 – Ve válečných letech 1914 – 1918 konali čeští junáci humanitární služby. Nejtěsnější byla spolupráce s Červeným křížem – akce „Českého srdce“ Nosilo se na kroji ale i na civilním oděvu.

1919 – Lilie se psí hlavou byla přijata za odznak skautů a použita na civilním odznaku příslušnosti a slibovém odznaku

1919 – Byl zaveden čestný odznak ZA ČIN JUNÁCKÝ ve zlatém, stříbrném a bronzovém stupni. (viz Historická vyznamenání Junáka)

      Podle anglického vzoru byla zavedena SVASTIKA pro civilní osoby a ŘÁD STŘÍBRNÉHO VLKA (se zelenou stuhou a žlutým 
      pruhem) pro skauty.  (viz Historická vyznamenání Junáka)

1921 – Bylo založeno čestné vyznamenání STŘÍBRNÝ BOBR pro vodní skauty.

      Zavedena SVASTIKA NÁČELNICTVA pro skauty (vetší než Svastika díků a na zelené stuze)  - viz Historická vyznamenání  
      Junáka 
      Od března pracoval v Mukačevě první skautský oddíl na Podkarpatské Rusi a později používali svůj civilní odznak     
      příslušností.

1922 – 29.června až 6.července se konaly v Praze oslavy desetiletí československého skautingu. K oslavám byl vydán pamětní odznak.


1922 – Byl vydán Řád slovenských katolických skautů „Kríž krajinského náčelnictva“

1923 – Pro výchovu vůdců byla uspořádána první LESNÍ ŠKOLA. Původní odznak činovníků a instruktorů LŠ byl kruhový kovový s 3 Tee pee. Později byl použit jako vyšívaný odznak na šedém šátku pro absolventy LŠ.

1924 – Byl udělen první odznak zdatnosti LVÍ SKAUT Josefu Polákovi z Prahy. 1924 - Lyžařský odbor Svazu začal používat odznak příslušnosti na civilním oděvu

1926 – Valný sněm Svazu skautů udělil první československý ŘÁD STŔÍBRNÉHO VLKA (na bílé stuze s červenými a modrými proužky) náčelníkovi A.B. Svojsíkovi (viz Historická vyznamenání Junáka)

            Konala se první LESNÍ ŠKOLA pro skautky. Absolventky nosily kovový odznak na uzlu skautského šátku.
            Zřízeno vyznamenání SYRINX pro oldskauty. Z počátku ve stříbrném stupni 
            (bez stuhy) a zlatém (s modrou stuhou). Později i bronzovém. (viz Historická   
             vyznamenání Junáka)

Byla zřízena Třístupňová Svastika Díků Náčelnictva Československé obce Junáků volnosti. Autorem byl prof. O.Bureš.

1927 – Začal se používat odznak zdatnosti TŘI ORLÍ PERA.

1928 – Zaveden odznak PRE SLOVENSKÝ SKAUTING na podporu skautingu na Slovensku.

1928 - Byl vydán pamětní odznak „10 LET RČS“. (viz Historická vyznamenání Junáka)

           U příležitosti desetiletí skautingu v zemi Moravsko – slezské byla udělována Moravsko-slezská svastika. Byla totožná se Svastikou Náčelnictva, ale stuha byla bílo – červeno - modrá.

1929 – V roce 1922 se vydali se souhlasem Náčelnictva dva bratři Oldřich a Jan Bláhovi pěšky na cestu kolem světa. Seznamovali svět s československým skautingem, psali a posílali své reportáže do vlasti. V roce 1929 je Skautské ústředí vyznamenalo řádem Hraničářů a nechalo pro ně ze stříbra zhotovit odznaky se dvěma zkříženými čakany. Bylo zřízeno nejvyšší vyznamenání „Ustředí slovenských katolických skautů“ – Zlatý kríž Svatého Juraja. Stuha byla shodná jako u Československého Stříbrného Vlka.

1930 – Vodní skauti začali používat svůj odznak příslušnosti.

1931 - Ve dnech 27.června až 2.července se konaly v Praze TÁBORY SLOVANSKÝCH SKAUTŮ. Při této příležitosti byla vydána pamětní plaketa a dva odznaky.

1931 – Ústředí ruských skautů – emigrantů udělilo A.B.Svojsíkovi ŘÁD BÍLÉHO MEDVĚDA I.třídy za jeho zásluhy o slovanský skauting.

1932 – Lotyšští skauti vyznamenali A.B. Svojsíka ŘÁDEM LYS BLANK – BÍLÉ LILIE

1932 – Ve třicátých letech byl látkový odznak Lvího skauta zaměněn za kovový. Byl ražen s jehlicí na zapichování a nebo s dírkami na přišití. Nosil se na pravém rukávě v nejhornější části, nad všemi odborkami.

1933 – Dosavadní vyšívaný odznak vůdců oddílů se stužkami byl nahrazen kovovými odznaky. Vůdce se zkouškou – odznak stříbrný, černá smaltovaná psí hlava v kartuši. Vedoucí bez zkoušky – odznak bronzový, nesmaltovaná psí hlava v kartuši Zástupce vůdce, nebo vedoucího – odznak bronzový, bez psí hlavy v kartuši

Československá obec Junáků volnosti zřídila Junácký řád Díků. Autorem byl Antonín Mádl.

1934 – Bylo zavedeno vyznamenání SKAUTSKÁ LÁSKA (viz Historická vyznamenání Junáka)

1935 – Skautky začaly používat modrý trojlístek jako podklad slibového odznaku.

1936 – Velen Fanderlík byl prvním Čechem, který po absolvování Gillwellu dosáhl stupně WOOD BADGE.

            A.B.Svojsík, V. Židlický, Jos. Charvát a P. Drtina byli králem Carolem II. vyznamenáni nejvyšším rumunským skautským vyznamenáním VIRTUTES CERCETASASCAA – ZLATÁ HVÉZDA a A.B.Svojsík ještě vysokým státním vyznamenáním ŘÁDEM RUMUNSKÉ KORUNY

1937 – Začal být udělován odznak „Šedého bratříčka“ – pro vlčata za vykonané zkoušky. Nosil se na levé kapse košile podložen šedým filcem.

1938 – Byla udělována medaile „ZA 20 LET PRÁCE PRO VLAST“ zvaná též medaile sv. Jiří. (viz Historická vyznamenání Junáka)

1939 – Zřízena Duchovní rada Junáka a její katolický odbor zavedl ŘÁD SVATÉHO VÁCLAVA. (viz Historická vyznamenání Junáka)

1941 – Členové Junáka konající službu v Čs. vojsku ve Velké Británii obnovili u v Anglii skautskou činnost. Byl vydán odznak „Českoslovenští roveři v Anglii“

Období 1945 – 1950:

1945 – Junák se stává kolektivním členem Svazu české mládeže.

1945 – Vzniká památník padlým skautům ze Slezské Ostravy „Ivančena“ v sedle pod Lysou horou. Na jeho památku byla vydána velká řada příležitostných odznaků a nášivek.

1946 – Český Junák zřídil vyznamenání JUNÁCKÝ KŘÍŽ ZA VLAST 1939 -1945 Ve třech stupních zlatý, stříbrný a bronzový.

            Byl zaveden slibový odznak vlčat

1946 – Slovenský Junák zavedl pro své členy lilii se stylizovaným znakem Slovenska – dvojkřížem na trojvrší.

1946 - Byl vydán pamětní odznak k 35. výročí založení skautingu v ČSR a k 70.narozeninám Zakladatele A.B.Svojsíka.

1947 – Federální Československý Junák používal slibový odznak, kde na štítku lilie místo psí hlavy byl malý státní znak.

1947 – Pro zasloužilé členy HKVS, kteří ještě nedosáhlí zásluh k udělení Stříbrného bobra byl vytvořen Čestný odznak HKVS, který bohužel již nebyl nikdy udělen.

Byl zřízen Řád „Zlatá hvězda Československého Junáka“ který byl určen pro zahraniční příslušníky skautského hnutí, kteří se zasloužili o skautské hnutí. Autorem byl Alan Grégr.

1948 28.2. – Se měl konat III. Valný sněm Junáka ve Zlíně. Při této příležitosti byl vydán neoficiální pamětní odznak, který nebyl nikdy předán delegátům.

1948 – 1950 – Postupný zánik Junáka z rozhodnutí akčního výboru Národní fronty a jeho začlenění do Svazu české mládeže.

1950 – Bratru Emilu J.Štemberovi bylo uděleno vysoké skautské vyznamenání BSA – Eagle Scout Award

Období 1968 – 1970:

1968 - Český Junák založil vyznamenání JUBILEJNÍ MEDAILI ZA SLUŽBU VLASTI a MEDAILI DÍKŮ. (viz Historická vyznamenání Junáka a vyznamenání Junáka)

1968 - Slovenský Junák založil vyznamenání JUNÁCKÁ HVĚZDA A ZLATÁ LILIE

1968 – Československý Junák založil vyznamenání ŘÁD TŘI PRUTY BRATRSTVÍ, ŘÁD STŘÍBRNÝ TROJLÍSTEK, ŘÁD JUNÁCKÉ LILIE, ŘÁD SKAUTSKÁ VDĚČNOST. (viz Historická vyznamenání Junáka)

           Byl zaveden slibový odznak světlušek

1968 – Odznak „Za Službu vlasti“ – Jeho smyslem bylo vytvoření paralelní struktury stojící mimo aparát, pro potřeby rychlé mobilizace mládeže k možnému brannému vystoupení proti Sovětské okupaci, v případě vhodné mezinárodní situace. K odznaku byla přidělována legitimace.

1968 - Se konal v Praze III: Valný sněm Junáka, při jeho příležitosti byl vydán pamětní odznak.

1968 – Odznakem vůdců Lesních škol se stal odlitek obsidiánového hrotu šípu. Autorem byl Otakar Suchý.

1970 – V březnu byl ustaven čestný SVOJSÍKŮV ODDÍL. (viz vyznamenání Junáka). V dubnu byl ministerstvem vnitra zrušen Slovenský Junák, v červnu federální Československý Junák a v říjnu Český Junák. Po odchodu do exilu zakládají skauti a skautky v hostitelských zemích ČESKÝ A SLOVENSKÝ EXILOVÝ SKAUTING

1978 – Bratr J.E. Štenbera, žijící v Pensylvanii obdržel další nejvyšší vyznamenání BSA – Silver Beaver Award – Stříbrného bobra.

1983 – Byl vytvořen a udělán slibový odznak Exilových skautů. Číslovány od čísla 401 – 1800.

1987 – Českoslovenští skauti v Exilu vydali třístupňovou medaili ABS. Autorem je br. Kozák z Vidně.

Období 1989 – 2003:

1989 – třetí obnova činnosti Junáka

1990 - Se konal v Praze IV: Valný sněm Junáka, při jeho příležitosti byl vydán pamětní odznak 1990 – Český Junák zřídil ŘÁD ČESTNÉ LILIE V TROJLÍSTKU pro skauty a skautky. (viz Historická vyznamenání Junáka) 1990 – Náčelník českého a slovenského exilového skautingu M. Miltner předal v Zűrichu prezidentovi V.Havlovi ŘÁD STŘÍBRNÉHO LVA. Redakce Zpravodaje sběratelů skautských odznaků Udělovala neoficiální vyznamenání „Za zásluhy“

1992 - Se konal v Praze V: Valný sněm Junáka, při jeho příležitosti byl vydán pamětní odznak 1992 - Se konalo po dlouhé odmlce Ústřední kolo závodu vlčat a světlušek v Potštejně

1993 - Rozpad republiky – Vznik Junáka a Slovenského skautingu. Vznikl Slovenský Rad Strieborného Vlka a Rad Strieborného Trojlístka

1994 – Konal se v Olomouci VII. Mimořádný sněm Junáka

1995 – K 80.letům založení dívčího skautingu byla vydána pamětní medaile: Slovenský skauting zakládá dvoustupňové vyznamenání „Za Skautskú vernosť“

1995 - Se konal v Brně VII: Valný sněm Junáka, při jeho příležitosti byl vydán pamětní odznak. Zpravodajská brigáda vydala pamětní medaili 1945 – 1995

Byla zřízena Medaile exilového skautingu v Evropě, která byla určena skautským vůdcům, kteří se přihlásili a věnovali se exilové skautské mládeži po nejméně 25 let.

1996 – Ke 120. výročí narození náčelníka A.B.Svojsíka byl vyhlášen „Svojsíkův rok“

           a vydán pamětní odznak.

1997 - V květnu se v Praze konalo Mezinárodní skautské setkání FÉNIX 97. 1997 - V srpnu při 50.výročí 6.jamboree de la paix 1947 ve Francii bylo uspořádáno vzpomínkové setkání.

1998 - zaveden ODZNAK KAPITÁNSKÉ ZKOUŠKY pro vodní skauty a skautky. 1998 - Se konal v Plzni IX. Valný sněm Junáka, při jeho příležitosti byl vydán pamětní odznak 1998 – V červnu se v Žarnovici konalo Mezinárodní skautské setkání EUROCOR 98

1999 – Oddíl Velena Fanderlíka uděluje svým členům vyznamenání KŘÍŽ III. ODBOJE 1948 – 1989. 1999 - 19. JAMBOREE v Chile 1999 – Oddíl Baden ve Švýcarsku vydal pro členy Oldskautského oddílu v exilu Syringu Českých a Slovenských skautů v exilu. Český svaz bojovníků za svobodu k 60 ti letému výročí založení „Zpravodajské brigády“ vydala Medaili „Pravdou je svobodě“

2000 – Založen odznak Junácké zdatnosti. Autorem je Vladislav Janík.

2001 – 7.-13.července se v Praze konaly Evropské skautské konference WOSM a WAGGGS. 2001 - V květnu se konal V. Sněm kmene OS v Kroměříži. 2001 - Se konal na Vsetíně X. Valný sněm Junáka, při jeho příležitosti byl vydán pamětní odznak 2001 – Sestra Vlasta Macková vyznamenána Nejvyšším vyznamenání WAGGGS – Bronzovou medailí WAGGGS.

2002 – Byla zřízena krajská vyznamenání: Plzeňského kraje – Čestný odznak Bílého orla Pardubického kraje – vyznamenání Stříbrné řeky Zlínského kraje – Za rozvoj skautingu na Zlínsku

2002 – Hlavní kapitanát vodních skautů vydal Čestný odznak „10 let HKVS“

2003 – 20.9. Krajská rada junáka Středočeského kraje zřídilo krajské vyznamenání „Medaili kraje modrých řek“ 2003 – Náčelnictvo Junáka schválilo nový řád skautských vyznamenání.


aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -