Singularita (geometrie)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
V geometrii se jako singularita (singulární bod) takový bod křivky, plochy nebo prostoru, kterému lze přiřadit dvě různé souřadnice. V opačném případě se jedná o regulární (obecný, obyčejný) bod.
Obsah |
[editovat] Singularity křivky
Jsou-li v daném bodě křivky určené parametrickými rovnicemi x = x(t),y = y(t),z = z(t) její derivace spojité, přičemž a danému bodu nepřísluší dva různé parametry t1 a , pak takový bod křivky označujeme jako regulární bod křivky. V opačném případě se jedná o singulární bod křivky.
[editovat] Odstranitelná singularita
Jestliže na křivce vyjádřené parametrickými rovnicemi x = x(t),y = y(t),z = z(t) s parametrem t existuje singulární bod, přičemž křivku je možno vyjádřit parametrickými rovnice s parametrem tak, že odpovídající bod je regulární, pak hovoříme o odstranitelné singularitě.
[editovat] Vícenásobný bod
Pokud různým hodnotám parametru t křivky přísluší jeden jediný bod [x0,y0,z0], tzn. křivka sama sebe v daném bodě protíná, pak takový singulární bod označujeme jako vícenásobný. V případě přesně určeného počtu protnutí křivky hovoříme o bodě dvojnásobném, trojnásobném, atd.
[editovat] Typy singularit
Prochází-li regulárním bodem křivky přímka, pak pro všechny přímky s výjimkou tečny je tento průsečík jednoduchý. Tečna je jediná přímka, pro niž je tento průsečík nejméně dvojnásobný.
Singulárním bodem křivky prochází nekonečně mnoho přímek, které mají tento bod za průsečík s danou křivkou za několikanásobný, alespoň dvojnásobný.
[editovat] Singularity rovinné křivky
Dvojnásobným bodem [x0,y0] rovinné křivky F(x,y) = 0 prochází pouze dvě přímky, které mají v daném bodě s křivkou styk nejméně trojnásobný. Směrnici k těchto dvou přímek určuje rovnice
Řešením získáme směrnice k1,k2 tečen křivky v jejím dvojnásobném bodě [x0,y0].
Pokud je v daném bodě splněna podmínka
- ,
pak existují dvě různé reálné tečny, tzn. . Takový bod se nazývá uzlem křivky.
Je-li v daném bodě splněna podmínka
- ,
pak existují dvě reálné splývající tečny, tzn. k1 = k2. Daný bod může být buď tzv. hrotem (bodem vratu) křivky nebo může jít o bod, v němž se křivka dotýká sama sebe, tzv. bod samodotyku.
Pokud je v daném bodě splněna podmínka
- ,
pak v daném bodě křivky neexistují reálné tečny. Takový bod se nazývá izolovaným bodem.
U transcendentních křivek se mohou vyskytovat i jiné druhy singulárních bodů. Může jít např. o koncový bod nebo úhlový bod.