Sifaka malý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sifaka malý

Dvojce sifak v Madagaskarském tropickém lese

Stupeň ohrožení

zranitelný

Vědecká klasifikace

Říše:	živočichové (Animalia)
Kmen:	strunatci (Chordata)
Podkmen:	obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída:	čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída:	savci (Mammalia)
Řád:	primáti (Primates)
Podřád:	poloopice (Prosimiae)
Čeleď:	indriovití (Indridae)
Rod:	sifaka (Propithecus)
Druh:	sifaka malý (P. verreauxi)

Binomické jméno

Propithecus verreauxi
A. Grandidier, 1867

Sifaka malý (Propithecus verreauxi), známý též pod názvy Verreauxův, bílý nebo žlutooký, je středně velká poloopice a známý zástupce čeledi indriovitých (Indridae). Vyskytuje se pouze v západní a jižní části Madagaskaru, kde obývá širokou paletu lokalit od vlhkých tropických lesů až po suché západní listnaté lesy a trnité pouště a buše.

[editovat] Popis

Délka těla se u tohoto druhu pohybuje mezi 43-45 cm, délka ocasu mezi 56-60 cm a hmotnost obvykle nepřesáhne více jak 5 kg. Má hustou, hebkou nejčastěji bílou až nažloutlou srst s hnědočernými ploškami na obličeji, temeni a na vnitřní straně končetin. Stejně jako ostatní sifaky má zvláště dlouhé a silné zadní končetiny a dlouhý ocas, který využívá k udržování rovnováhy při mocných skocích z jednoho stromu na druhý. Skoky se pohybuje nejen na stromech, ale také na zemi.

[editovat] Chování

Žije v menších skupinách tvořených třemi až třinácti jednotlivci, které vede jeden dospělý samec. Jedna skupina vlastní teritorium o rozloze zhruba mezi 1 až 9 ha, které značí jak samci, tak samice. Je to společenské zvíře, které si často hraje s ostatními členy skupiny. Dorozumívá se nejrůznější škálou posunků, zvuků, pokřiků, zvláště při varovném signálu a hašteření o teritoria se ozývá nápadným zvukem znějící jako „si-fa-ka“, podle kterého dostal i svůj název. Za potravou, kterou tvoří především listy, plody, květiny a kůra, se vydává ráno a navečer, během nejslunečnější části dne odpočívá v korunách stromů.

Období páření trvá od ledna do března. Během tohoto období se samci toulají mezi skupinami a soupeří o potravu, samice a území. Samice je březí po dobu 131 až 160 dnů a rodí jediné téměř neosrstěné mládě. První 3 až 4 týdny se mládě drží na břiše matky, kde pravidelně saje mateřské mléko. Po dosažení této věkové hranice se pomalu přemisťuje na záda matky, odstaveno je ve věku 5 až 6 měsíců a plně nezávisle je zhruba o měsíc později. Pohlavní dospělosti dosahuje zhruba ve věku tří let a v zajetí se může dožít i více jak 23 let.

[editovat] Ohrožení

V současné době je sifaka malý ohrožován především masivní ztrátou přirozeného biomu a dříve, v mnoha lokalitách i dnes, zvláště lovem kvůli své kožešině. V Červeném seznamu IUCN je zařazen do kategorie zranitelných druhů^[1] a v CITES jej nalezneme v příloze I. Pozitivním faktem je, že jde o často chované a oblíbené zvíře v zajetí po celém světě.