Sexuální fetišismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Fetišismus je erotické zaměření na určité druhy předmětů (např. spodní prádlo, boty, doplňky, atp.) či na jisté části těla (např. nohy, prsa, ruce, atp.). Zdravotnické statistické a diagnostické manuály uvádějí fetišismus jako parafilii.

Původ slova fetiš pochází z portugalského výrazu fetico, který označuje umělecký artefakt se symbolickým erotickým významem. Tento artefakt byl jakýsi kultovní objekt, který byl zbožňován a uctíván a leckdy mu byly připisovány nadpřirozené schopnosti. V mnoha primitivních náboženstvích byl uctíván jako modla. Poprvé použili nezávisle na sobě slovo fetiš Richard vom Krafft-Ebing (1886) a Alfréd Binet (1887).

Obsah 1 Je fetišismus deviace? 2 Zaměření fetišismu 2.1 Typologie fetišismu 2.2 Část těla 2.3 Neživé prodloužení těla 2.4 Specifické látky 3 Související články 4 Reference 5 Bibliografie

[editovat] Je fetišismus deviace?

Určité uctívání jevů, tělesných částí nebo předmětů je běžný jev. Například sex s partnerkou v sexy prádle, latexu či botech na vysokém podpatku se bere jako normální exotičtější forma sexuálního styku. Obdobně tomu je se zvýhodňováním při výběru partnerů, kteří se nám více líbí (blondýny, svalovci, hubené dívky, černoši atp.). Fetišismem se tato preferace však stává ve chvíli, kdy jsou dané stimuly zásadní podmínkou vzrušení a uspokojení. Daný jedinec tak výrazně upřednostňuje partnera, který bude oblečen do jistých kostýmků z daných materiálů, bude mít požadované doplňky či chtěné tělesné prvky. Tyto atributy pak následný sex mnohem více naplňují.

Výrazná preference nějakého ze zmíněných prvků bývá klinicky diagnostikována jako fetišistická deviace jen tehdy, kdy je daný fetiš nevyhnutelnou podmínkou pro vzrušením a může se stát i substitutem partnera. Tato deviace však není nebezpečná, pokud dokáže parafilik zvládat své pohnutky a není nebezpečný sobě, či okolí. Za závažnější delikty bývají fetišisté stíháni málokdy. Trestného činu se dopouštějí při získávání požadovaných kusů prádla například z prádelních šňůr. Společenská nebezpečnost v převážné většině případů není. Pokud se u závažnějšího trestného činu nalezne jednání fetišistické povahy, tak tato není prvotně podmíněna touto deviací, ale jedná se spíše o doplnění činu delikventa trpící závažnější deviací nebo jinou osobní poruchou.

Většina odborníků se shoduje na tom, že je parafílie člověku vrozená a že záleží především na něm a na výchově jak se projeví a jak je bude uspokojovat.

Jelikož je fetišismus společensky nulově nebezpečný, není důvod z něj dělat odstrašující příklad. Např. přední český sexuolog Petr Weiss navrhuje fetišismus vyřadit z deviací a ukazuje na společenskou toleranci.

[editovat] Zaměření fetišismu

[editovat] Typologie fetišismu

Jednu z používaných typologií fetišismu zavedl J. Bancroft,^[1] který rozlišoval tři základní typy motivačních signálů u fetišismu: část těla (parcialismus), neživé prodloužení těla (např. oblečení nebo obuv) nebo specifické látky (latex, kůže, hedvábí atd.).

Do Bancroftova členění je ovšem mnoho typů fetišismu obtižně zařaditelných, například sexuální záliba v automobilech. Záliby v některých sexuálních technikách využívajících drobných živočichů, například formikofilie (vzrušování s využitím mravenců nebo jiného drobného hmyzu), využití plžů (hlemýžď, slimák), žab atd. bývají zmiňovány v souvislosti se zoofilií, ačkoliv fakticky mají blíže k fetišismu či k takzvaným deviacím v aktivitě, nikoliv v objektu.

Weiss nezařadil do kapitoly o fetišismu, ale do zbytkových kapitol i zmínky o některých dalších motivujících objektech, pojmenované jsou například urofilie a koprofilie (exkrementofilie), tedy zaměření na lidské výměšky, myzofilie (zaměření na nečistoty na těle a na prostředky menstruační hygieny), statuofilie (zaměření na sochy) atd.

[editovat] Část těla

Tento druh fetišismu se nazývá parcialismus a spočívá v tom, že dotyčný výrazně upřednostňuje nějakou část partnerova těla. Může se jednat o zásadní preferaci žen s velkým poprsím, blondýn, rusovlásek, atp. Nicméně v běžné společnosti se běžně setkáváme s takovýmto výběrem a každý má jisté vkusové preference. Fetišismem se však tento výběr stává v okamžiku, kdy zájem o tyto specifické části úplně převáží zájem o partnera jako celek. Takový fetišista (parafilik) miluje svého partnera pouze pro tu část těla, kterou preferuje.

K nejznámějším oblastem fetiše patří tzv. footfetish (tj. fetišismus nohou). Takovýto fetišista miluje nohy svého partnera a vzrušuje ho možnost dotýkat se jich nebo je laskat, líbat, masírovat či s jejich pomocí masturbovat. Mezi další klasické oblasti fetiše patří prsa, nohy, vlasy, atp. Objevují se ale i bizarní fetiše jako například výběr partnera s nějakým tělesným postižením.

Fetišismus určité části těla může být podmíněn i dobově či kulturně. Příkladem může být fetišismus ruky, častý v 19. století nebo erotičnost malé deformované nohy, tzv. lotosového květu, v Číně.

[editovat] Neživé prodloužení těla

Za neživé prodloužení těla se pokládá něco co má partner na sobě nebo na svém těle, ale není to jeho tělesná část. Jedná se především o oblečení, doplňky či obuv.

Je nutné přihlédnout k faktu, že zvýhodňování některých částí lidského těla je přirozeným jevem. Například okořenění sexu pomocí krásného spodního prádla, či podvazky s punčochami je zcela běžné. Rozdíl pak nastává v situaci, kdy je dotyčný zcela fascinován prádlem partnera.

Mezi další objekty fetiše patří například korzet, který upne partnerčino tělo a tím jí i omezí v pohybu nebo třeba boty na vysokém podpatku. Křivka ženské nohy se po obutí do boty na vysokém podpatku zvýrazní a vyrýsují se svaly. Zároveň dojde k jistému předklopení se dopředu a tím ke zvýraznění ňader. Díky botám na vysokém podpatku je zároveň dotyčná omezena v pohybu, což vzrušuje ty, kteří mají rádi své partnerky pod kontrolou.

Preference oděvu nebo obuvi bývá diagnostikována jako deviace pouze za předpokladu, že se jedná o tak zásadní věc, bez níž by nemohlo dojít ke vzrušení a uspokojení.

Fetišismus zaměřený na boty má i vlastní název - retifismus. Byl pojmenován podle šlechtice Nicolase-Anne Edmé Rétifa, autora knížky Božské nožky.

[editovat] Specifické látky

Souvislost s předchozím fetišem má i fetiš na specifické látky. Každý oděv je vyroben z určité látky a právě onen druh látky je stimulem tohoto druhu fetiše. Mezi oblíbené látky patří latex a kůže, mezi známé pak patří PVC, guma, angorské světříky, šusťákovina, atp.

Fetišisty na těchto materiálech vzrušuje jejich vzhled, vlastnosti na dotek, vůně, atp. Zcela zřejmými atributy erotických podnětů tu tak jsou například specifická vůně kůže či elastičnost latexu. Vůně a vzhled kůže je symbolem dominance. U latexu je jeho hlavní devizou elastičnost vytvářející zdání druhé kůže, lesk po naleštění a specifická vůně.

[editovat] Související články

• Sexuální záliba v automobilech

[editovat] Reference

1. ↑ J. Bancroft: Human sexuality and its problem, Chrchill Livingstone, Edinburgh, 1989

[editovat] Bibliografie

• Brichcín, S. Účelný postup v ochranné ambulantní sexuologické léčbě; in : Česká a slovenská psychiatrie, 1999, číslo 2, 90 s., s. 61 - 66
• Chmelík, Porada, Weiss. Mravnost, pornografie a mravnostní kriminalita, nakl. Portál, Praha 2003 , 216 s.
• Raboch, J. a kolektiv. Lékařská sexuologie, nakl. Univerzita Karlova v Praze - Fakulta všeobecného lékařství - Státní pedagogické nakladatelství , Praha 1984, 126 s.
• Weiss, P. Sexuální deviace. nakl. Portál, Praha 2002, 360 s.
• Zvěřina, J. Lékařská sexuologie, nakl. Sexuologický ústav 1. Lékařské fakulty UK v Praze, Praha 1994. ,181s.
• Weiss, P., Zvěřina, J. Sexuální chování v ČR , nakl. Portál, Praha 2001, 160 s.
• Weiss, P., Zimanová, J. K charakteristice deviatních a nedeviatních sexuálních delikventů; in: Kriminalistický sborník, 1986, 130 s. , s. 122 - 128
• Weiss, P. Sexuální delikvence z pohledu sociologie, in: Psychologie Dnes, 2001, číslo 6
• Server BDSM.cz. Fetišismus teoreticky [online]. [citováno dne: 26.12.2007]. <www.bdsm.cz/Articles/clanky/teorie/clanek-877.aspx>