Severská kosmologie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Severská kosmologie, tak jak ji podávají prameny severské mytologie, rozeznává devět světů. Jejich názvy jsou zakončeny na -heimr (-heim; říše, svět) nebo -garðr (-gard; sídlo, země). Podle současných výzkumů jména všech světů původně končila na -heimr (Midgard byl Mannheim, svět lidí, a Ásgard měl název Godheim, svět bohů).
Mimo Midgard („středozem“) se dá zbývajích osm světů rozdělit do protikladných dvojic:
| Svět | Protisvět | Kontrast |
|---|---|---|
| Múspellheim | Niflheim | Oheň a horko × Led a chlad |
| Ásgard | Helheim | Nebe a hrdinská smrt × Podsvětí a obyčejná smrt |
| Vanaheim | Jötunheim | Tvoření × Ničení |
| Álfheim | Svartálfheim | Světlo × Temnota |
Všechny světy spojuje Yggdrasil, strom světa, ale v pramenech ohledně jejich uspořádání panuje určitá nekonzistentnost. Na jednu stranu, tři kořeny Yggdrasilu vyrůstají u tří studní, které jsou umístěné ve třech různých světech (což naznačuje, že tyto světy jsou na stejné úrovni), ale na stranu druhou, v Mladší Eddě je Ásgard a Álfheim umísťen do nebe. Příliš jasný není také vztah mezi Helheimem a Niflheimem (Helheim, říše mrtvých, by měla ležet v podzemí a Niflheim na východě, někdy se však jako říše mrtvých označuje Niflheim nebo jeho část).
Následující diagram ukazuje jednu z možných interpretací:
- Střed
- Pod zemí
 |
Severská mytologie |
|---|---|
| Seznam bohů | Ásové | Vanové | Dísy | Obři | Elfové | Álfové | Valkýry | Einherjové | Norny | Ódin | Thór | Frey | Freya | Loki | Baldr | Týr | Yggdrasil | Ginnungagap | Ragnarök | |
| Zdroje: Poetická Edda | Prozaická Edda | Ságy | Snorri Sturluson | Runy | Runové kameny | Staroseverština | Pravopis | Vliv severské mytologie | |
| Společnost: Období Vikingů | Skaldi | Skaldská poezie | Kenning | Heiti | Čísla | |
| Devět světů severské mytologie | Lidé, místa a věci |
