Saprofág

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Saprofág (také saprotrof, saprob), je heterotrofní organismus (především živočich či houba, jiné skupiny se označují spíše jako rozkladači), který ale na rozdíl od predátorů získává energii z organických látek odumřelých organismů nebo jejich částí. Takový způsob alespoň částečné výživy se někdy česky nazývá hniložijnost či saprotrofie. Saprofágové se považují za konzumenty a za rozkladače (dekompozitory), na rozdíl od zelených producentů s fotosyntetickými barvivy.

Obsah 1 Saprofyt 2 Dělení saprofágů 3 Reference 4 Související články

[editovat] Saprofyt

Zastaralým termínem saprofyt se dříve označovaly některé nezelené vyšší rostliny (např. hnilák smrkový, hlístník hnízdák, různé orchideje), o kterých se myslelo, že se vyživují z odumřelých organických látek (vizte též epifyty). Výraz se používal všeobecně i pro houby a některé bakterie. Dnes se jedná o zastaralý termín ^[1], protože se zjistilo, že se zmíněné vyšší rostliny vyživují díky zvláštní symbióze (mutualismu) s houbami (mykoheterotrofie).

Někdy je saprofyt (např. v mykologii, v lichenologii, atp.) tento termín stále používán.

[editovat] Dělení saprofágů

Saprofágové se dělí na mrchožrouty (mršiny), detritofágy (detrit) a koprofágy (výkaly).

[editovat] Reference

1. ↑ Hershey, David R. (1999). Myco-heterophytes and parasitic plants in food chains. American Biology Teacher 61, 575-578.

[editovat] Související články

• Biologický rozklad
• Rozkladač

Související články obsahuje Portál Biologie

Tento biologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.