Ruský car
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Car byl císařský titul panovníka v Rusku. Označení pochází z latinského slova caesar.
V Rusku začal jako první používat titul car veliký kníže moskevský Ivan III., když si vzal po pádu Konstantinopole byzanckou princeznu, neteř posledního byzantského císaře Konstatina. Po sňatku se Ivan III. považoval za nejpřednějšího panovníka pravoslavného světa a za dědice a nástupce byzantských císařů. Spolu s nedědičným titulem car přijal do znaku byzantského korunovaného orla. Jeho nástupce Vasilij III. použil titul „car a vládce celé Rusi“ („car i gosudar vseja Rusii“) v návrhu rusko-habsburské spojenecké smlouvy, kterou v této podobě potvrdil císař Maxmilián I. Habsburský. Dědičně titul cara získal korunovací v roce 1547 rurikovec Ivan IV. Hrozný. Rusko-habsburské spojenecké smlouvy využil Petr I. Veliký, který se snažil odůvodnit starobylý nárok ruských carů na císařskou hodnost. Jelikož západní mocnosti v této době neuznávaly (dědičnou) císařskou hodnost titulu car, proto roku 1721 mu Senát udělil titul imperátor a tím se formálně potvrdil nárok ruských carů na dědičnou císařskou hodnost a de facto tím titul car získal vedlejší postavení a byl příležitostně použit pro označení Cara polskiho jako ruského cara jako !krále! Polska. Proto se mezi některými historiky dnes vedou spory o to zda je ruský titul car císařský nebo jen královský. Posledním ruským carem byl Mikuláš II. z romanovské, respektive holštýnsko-gottorpské dynastie, sesazený v roce 1917.
[editovat] Ruští carové
Ivan IV. začal namísto původního označení velkokníže moskevský a vší Rusi užívat od roku 1547 titulu car.
- Ivan IV. Vasiljevič Hrozný (1533 - 1584), de facto vládnul od 1538
- Fjodor I. Ivanovič (1584 - 1598, poslední z dynastie Rurikovců
- Boris Fjodorovič Godunov (1598 - 1605)
- Fjodor II. Borisovič (1605)
- Lžidimitrij I. (1605 - 1606)
- Vasilij IV. Ivanovič Šujskij (1606 - 1610)
V letech 1610-1612 interregnum.
[editovat] Dynastie Romanovců
Po smrti Alžběty I. Petrovny se dynastie Romanovců nazývala Romanov-Holstein-Gottorp.
- Michal III. Fjodorovič Romanov (1613 - 1645}
- Alexej I. Michajlovič (1645 - 1676)
- Fjodor III. Alexejevič }1676 - 1682)
- Ivan V. Alexejevič (1682 - 1696), do 1689 de facto vládla regentka Sofie Alexejevna
- Petr I. Alexejevič Veliký (1682 - 1725), do 1696 spoluvládce
- Kateřina I. Alexejevna (1725 - 1727), jiná dynastie
- Petr II. Alexejevič (1727 - 1730)
- Anna Ivanovna (1730 - 1740)
- Ivan VI. Antonovič (1740 - 1741), jiná dynastie, de facto vládla regentka Anna Leopoldovna
- Alžběta I. Petrovna (1741 - 1762)
[editovat] Dynastie Romanov-Holstein-Gottorp
- Petr III. Fjodorovič (1762)
- Kateřina II. Alexejevna Veliká (1762 – 1795), jiná dynastie
- Pavel I. Petrovič (1796 - 1801)
- Alexandr I. Pavlovič (1801 - 1825)
- Mikuláš I. Pavlovič (1825 - 1855)
- Alexandr II. Nikolajevič (1855 - 1881)
- Alexandr III. Alexandrovič (1881 - 1894)
- Mikuláš II. Alexandrovič (1894 - 1917)
