Rohlík
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rohlík je druh pečiva, které se těší v Česku široké oblibě jako běžný doplněk stravy konzumovaný s množstvím jiných potravin. Jedná se o protáhlé těleso, které má tvar většího doutníku, jenž bývá v některých případech zahnut do tvaru luku. Vyrábí se z tukového těsta pečením v troubě o teplotě 175–200 °C. Váha běžného rohlíku je na 95% 43 g. V současnosti (1/2008) stojí v ČR rohlík 2,5 Kč.
Výraz „rohlík“ označuje druh pečiva, nikoliv jeho složení. Rozlišujeme tzv. rohlík (kmínový, se solí), celozrnný rohlík, sezamový rohlík atd. v závislosti na přidaném posypu a nebo na druhu použitého pečiva. Speciálním případem je tzv. pivní rohlík, či anglický rohlík.
Využitelná energie bílého rohlíku dosahuje 1 050 kJ[zdroj?]. Protože energetické hodnoty pečiva více méně podobné, jsou celozrnné rohlíky energeticky podobně bohaté. Samozřejmě v závislosti na množství přidaných celozrnných složek (jako sezamového semínka atd.).
Obsah |
[editovat] Složení
Suroviny a receptury použité pro pečení rohlíků se liší podle země původu, někdy výrazně. Rohlíky se vyrábí především z pšeničné mouky, soli, droždí, sladového výtažku nebo cukru, vody nebo mléka a margarínu, za vzniku těsta zvaného tukové.
Podle použité mouky lze rohlíky dělit na bílé a celozrnné.
[editovat] Bílý rohlík
Konzumace rohlíku vyráběného z tukového těsta s hladkou moukou je díky moderním trendům zdravé výživy kritizována pro tzv. prázdnou energii. Tento termín označuje potraviny, jenž jsou sice vysoce energeticky bohaté, ale mají nízký nebo žádný obsah vitamínů, minerálů, bílkovin a dalších stavebních látek, které si lidský organismus žádá.
[editovat] Celozrnný rohlík
Celozrnné rohlíky se vyrábějí z podobných přísad jako normální rohlíky, ale používá se v nich také určitý poměr celozrnné mouky. Dále se do nich mohou přidat různá semínka, například slunečnicová nebo sezamová, a to jak do těsta, tak na posyp. Celozrnný rohlík je díky tomu mnohem vydatnějším zdrojem vlákniny (obsahuje až 8,5 g ve 100 g), která dává žaludku pocit zasycení na delší dobu a v přiměřeném množství působí příznivě na trávicí trakt.
[editovat] Historie
Traduje se, že rohlíky začal vyrábět jeden vídeňský pekař na počest vítězství nad Osmanskou říší v roce 1683, kdy Turci obléhali Vídeň a jejich útok byl odražen. Začal tedy vyrábět pečivo ve tvaru půlměsíce, což je symbol islámu. Jedná-li se o pravdu a nebo pouze o legendu, je však dneska složité dohledat.
[editovat] Výroba
Spotřeba rohlíku jako pečivo každodenní potřeby je extrémně vysoká, což klade výrazné nároky na jejich produkci, kterou by nestíhala pokrývat pouze ruční výroba v tradičních pekárnách, což mělo za následek vznik průmyslové výroby, ve které je hlavní část svěřena strojové výrobě.
[editovat] Ruční výroba
Po smíchání surovin se těsto nechá chvíli ležet, aby mohly kvasnice vytvořit nadýchanou hmotu a těsto nakynulo. Pak se válečkem vyválí na rovné ploše a trojúhelníkovou formou nebo obyčejným nožem se vykrajují stejné kusy. Ty se následně srolují do válečku, který se jemně zahne. Pokládají se pak v řadách na vymazaný plech nebo na pečící papír, tak aby mezi nimi byl dostatek prostoru, protože během pečení se o něco zvětší. Ještě před vsunutím do rozehřáté trouby se namažou vajíčkem a posypou se kmínem, mákem, solí nebo zrníčky, podle chuti.
[editovat] Průmyslová výroba
Průmyslová výroba se od ruční liší jak v objemu výroby, tak hlavně v jejím postupu, kdy je většina práce svěřena strojům. Výroba začíná přípravou směsi, kdy zaměstnanec dodá do nádoby na umíchání těsta potřebné suroviny. Následným mícháním se docílí promixování složek a vzniku prvotního těsta, které se vylije do díže. Vynesená díže pomocí překlápěče naklápí těsto do dělícího stroje, jež z těsta ukrajuje dílce, které mají potřebnou hmotnost a velikost na jednotlivý rohlík. Vzniklé utužené klonky skládá automaticky za sebe na pojízdný pás v několika řadách (například 6). Přesunem jsou transportovány na místo, kde dochází k jejich překynutí a k tvarování do požadovaného tvaru (například rohlík, houska atd. – záleží na programu výroby). Po vytvarování pečiva do tvaru rohlíku je budoucí pečivo unášeno k osazování a následně na závěs kynárny.
V kynárně dochází k vykynutí rohlíku a následuje proces v podobě vlažení, sypání a přesun do pece, která může dosahovat až 50 m² a rozehřáté na teplotu okolo 175–200 °C [zdroj?]. Po upečení rohlíku je přesunut na zchlazení a následně umístěn do transportních beden a expedován do obchodů pro koncového uživatele.
