Psohlavec zelený
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Psohlavec zelený |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Psohlavec zelený
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Corallus caninus L., 1758 |
Psohlavec zelený (Corallus caninus) je štíhlý, stromový had z čeledi hroznýšovitých. Patří mezi nejkrásnější hady vůbec.
Obsah |
[editovat] Popis
Jeho vrchní stranu těla zdobí smaragdová zeleň s nádechem do modra nebo dožluta s nepravidelnými bělavými skvrnami na hřbetě. Jeho břicho, ale zčásti i boky, zrovna tak i spodní strana tlamy jsou jasně žluté. Psohlavci zelení odpočívají a loví charakteristickým a pro ně typickým způsobem. Tělo je poskládáno přes větev v elegantních smyčkách a jejich nápadně velká hlava, skrývající mohutné a dlouhé přední zuby, je položena na té nejvrchnější z nich. Pouze při číhání na kořist je hlava povysunuta z klubka, a had je ve střehu. Mají velice výrazné retní jamky. Dorůstají kolem 2 metrů.
Od krajty zelené ( s kterou se psohlavec zelený často zaměňuje - tzv. konvergentní vývoj ) se liší hlavně retními jamkami, které jsou u krajty pouze na horním rtu, zatímco psohlavec je má na všech štítcích horního i dolního rtu. Psohlavec zelený má také větší šupiny na horní části hlavy. Další rozlišovací znak je oddělení spodního okraje oka s linií horního rtu, kde psohlavec má oko oddělené malými šupinkami na horním rtu, kdežto krajta má spodní okraj oka v přímém kontaktu s hornoretním štítkem.
[editovat] Areál rozšíření
Teto had žije v teplých dešťových pralesích Guayany a Brazílie, přes Peru až do Bolívie. Obývá téměř celou amazonskou pánev Jižní Ameriky. Zdržuje se převážně ve větvích stromů, jen zřídka slézá na zem.
[editovat] Chov v teráriu
Teplota v teráriu by se tedy měla pohybovat mezi 28 - 30°C ve dne, s poklesem na 22 - 24°C v noci.
V zajetí chováme psohlavce ve větším, dobře větraném teráriu, orientovaném spíše na výšku. Vlhkost musíme udržovat vysokou ( 70 - 80% ) jinak mají tito hadi problémy se svlékáním. Terárium by mělo být poměrně hustě zarostlé tuhými rostlinami a opatřeno dostatkem větví , na kterých se tento had téměř neustále zdržuje. Substrát dna může tvořit směs písku, rašeliny a bukového listí. Psohlavec zelený je výborný plavec, proto by neměla chybět nádrž s vodou. Velice rád olizuje kapky vody, které ulpěly na listech rostlin. Doporučuje se občasné ozařování UV- lampou.
Chov nelze doporučit pro začínající chovatele, neboť psohlavci vyžadují obzvláštní péči. jedná se o agresivní, kousavé hady, kteří většinou nikdy nezkrotnou, a poměrně často trpí cizopasníky, kterých je potřeba je zbavit. Navíc je psohlavec zelený vzácný a pro velkou většinu našich teraristů těžko cenově dostupný.
[editovat] Potrava
Jeho hlavní potravou v přírodě jsou hlavně ptáci a drobní hlodavci, kteří se pohybují ve větvích stromů. Má velice dlouhé a silné přední zuby, které mu pomáhají při lovu a přidržování kořisti.
V teráriu je snaha o co nejpřirozenější skladbu potravy, kterou má v přírodě, což je v Česku problém, neboť ptáci jsou u zde chráněni (nesmí se lovit a teraristé jsou tak odkázání na malá kuřata a drobné hlodavce).
[editovat] Rozmnožování
Rozmnožit psohlavce zeleného v zajetí se sice už podařilo, přesto se jedná o záležitost spíše raritní. Odchovat tohoto hada v zajetí proto bývá snem mnoha teraristů. Mláďat bývá kolem dvaceti a rodí se živá.
Tento článek byl založen nebo podstatně rozšířen povoleným převzetím textů pod licencí GFDL ze stránek Richarda Horčice o hadech, kde je možno najít původní text, galerii obrázků a další materiály.
