Projektil tvarovaný explozí
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje upravit do jednotného stylu Wikipedie nebo přiměřeně doplnit wikiodkazy na ostatní články. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Projektil tvarovaný explozí (EFP), známý též pod názvy explozí tvarovaná střepina a Výbuchem formovaný projektil. Anglicky (EFP, Explosively Formed Penetrator nebo explosively formed projectile a self-forging warhead), je speciální typ kumulativní nálože určené k účinnému pronikání pancířen.
Tato technologie byla vyvinuta a poprvé použita během druhé světové války.
[editovat] Rozdíl oproti konvenčním kumulativním náložím
Konvenční kumulativní nálož má obecně kuželovitý tvar dutiny ve hmotě výbušiny, jenž při výbuchu vytvoří paprsek o velké rychlosti jenž dá náloži velkou průraznost. Tak či onak s rostoucí vzdáleností mezi místem odpalu a místem dopadu klesá účinnost.
EFP naproti tomu má dutinu ve tvaru duté mísy. Velikost výbuchu zformovaná dutinou závisí na počtu konfigurací, a závisí také na druhu pancíře a jak je výbušnina odpálena. Sofistikované EFP hlavice mají vícenásobné roznětky kterou mohou být odpalovány v různých uspořádáních a tak způsobovat různé tvary vln exploze, mající za následek buď hluboký průnik, aerodynamickou střelu nebo vysoko rychlostní střepiny. Méně sofistikovaný způsob tvorby střepin EFP je použití pletiva před obal. U exploze se pak toto pletivo rozpadne na mnohočetné projektily.
Navíc jednotlivé-penetratory EFP, mají hlavice navržené tak aby jejich obaly vytvořily více projektilů (MEFP).
Obal MEFP je složen z více důlků, které se navzájem křižují v ostrém úhlů. Při explozi se obal roztříští podél těchto průniků do tuctů malých zpravidla kulovitých projektilů vytvářejí tak účinek podobný výstřelu z brokovnice. Charakter dopadu na cíl může být řízen na základě návrhu obalu a způsobu jak je výbušnina odpálena.
Jednotlivé EFP zůstávají neporušené a proto schopné proniknout pancířem ve velkém rozsahu. Vyslané v širokém shluku střepin s obalu. A pancíř vozidla je tak rozdrolen/rozbit do prostoru vozidla a tím ničí jeho osádku a vnitřní vybavení. Obvykle je síla průrazu EFP rovna průměru střely, zatímco kumulativní nálož projde 5 až 6 násobek svého průměru.
[editovat] využití v improvizovaných výbušných zařízeních
Náboje jsou zpravidla válcové, vyrobené z běžně dostupných kovových trubek na předním konci uzavřen konkávním měděnou či ocelovou miskou jenž tvoří ERP. Výbušnina je uložena za touto miskou a vyplňuje tak válec. Při detonaci vytvoří obal střelu o rychlosti přibližně 1km/s (v závislosti na tvaru a použité výbušnině) Jelikož používané výbušniny vytvoří roztavený měděný projektil (technicky je vysoce tvárný, přesto stále v pevném skupenství) namísto pevného kovového projektilu jsou tyto náboje velice nebezpečné. Dokonce výrobci pancéřovaných vozidel museli na toto reagovat.
Nejčastěji bývají umísťovány u bezpečnostního zábradlí v úrovni oken umístěné podél silnice, či místa kde vozidla musí zpomalit, jako jsou křižovatky a odbočky to dává možnost obsluze posoudit okamžik kdy odpálit nálož na toto pomalu jedoucí vozidlo.
Exploze je řízená buď kabelem, radiově či pasivním infračerveným senzorem. ERP mohou být rozmístěny jednotlivě, ve dvojicích či polích, toto záleží na léčce a taktickém posouzení bojové situace.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Explosively formed penetrator na anglické Wikipedii.
